Úterý 7. prosince 2021, svátek má Ambrož, Benjamin
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 7. prosince 2021 Ambrož, Benjamin

Beskydy jsou „prcek“, kdysi byly pět kilometrů vysoké, říká správce oblasti

  19:00
Uvnitř Beskyd se ukrývá sedm zcela mimořádných lokalit označených jako národní přírodní rezervace. V nich jsou vzácné druhy hub, hmyzu či rostlin, ale i nejvzácnější druhy šelem. „Dnes už jsou Beskydy jen takový prcek, ve třetihorách, kdy se vyvrásnily, byly až pět kilometrů vysoké,“ usmívá se František Jaskula, šéf regionální správy CHKO Beskydy.

Za poslední živé hory označuje Beskydy ředitel správy místní chráněné krajinné oblasti František Jaskula. | foto: Zdeněk Němec, MAFRAMF DNES

To bychom žili jako v Alpách. Souvisí fakt, že se Beskydy snižují, s jejich podložím? Říká se, že je pořád v pohybu...
Rozhodně. Beskydy jsou velmi mladé pohoří a krajina se pořád vyvíjí a pracuje. Z původních pěti kilometrů nám zbylo 1 300 metrů, které má dnes nejvyšší vrchol. Prakticky v celém podzemí Beskyd jsou zvláštní světy pseudokrasových jeskyní. Podloží tvoří vrstvy na sebe naskládaných břidlic a pískovcové bloky. A protože břidlice saje vodu a smrskává se, když vysychá, ty bloky se po ní sunou a vznikají prostory. Dá se do nich vstoupit, jenže pro laika je to neskutečné riziko. Kdykoliv může přijít zával. Jedna taková jeskyně je blízko Pusteven a má zavalený vchod, což byla otázka okamžiku.

Říkáte, že Beskydy jsou poslední živé hory, jak to myslíte?
Mají své hospodáře, a tím jsou unikátní. Lidé ze zdejších hor nikdy neodešli a díky tomu, jak jsou zarputilí, houževnatí a pracovití, hospodařili po svém i navzdory socialistickému družstevnictví. A dělali to dobře. Kosili louky, pásli ovce a věděli, jak nakládat s lesem.

Jsou tady i dnes?
Samozřejmě, to díky nim jsou v Huslenkách orchidejové louky, máme tady vzácné druhy hmyzu a rostlin. Oni vědí, co dělají, a na to, jak krajina vypadá, jsou pyšní. To je nejlepší, co může být. Ale ubývá jich. Stárnou a mladí se nehrnou, aby to po nich převzali, což znamená, že Beskydy se budou měnit. Pozemky skupují nebo si pronajímají velcí zemědělci, kteří na ně pošlou techniku. Ta poseče desítky hektarů za den, zvířata nemají čas před ní utéct a brouci, housenky a motýli skončí smotaní v balících sena. V jiných CHKO se tak hospodaří už dávno, u nás se zatím dařilo udržovat staré způsoby.

Léta se odborníci snaží o trvalý návrat velkých šelem, jsou i další kriticky ohrožené druhy?
Momentálně třeba tetřev. V Beskydech byla jedna z nejlepších lokací pro rozmnožování, ale protože se krajina měnila, jeho populace se zhroutila a nezotavuje se. Proto se vysazují uměle. Lesy ČR mají svou odchovnu a snaží se změnit hospodaření v lesích tak, aby jim vytvořili co nejlepší podmínky. Podobný projekt je i na polské straně, takže možností, jak se mohou vrátit, je několik. A to by v tom byl čert, aby si tady aspoň někteří nenašli své hnízdiště. Zdejší lesy a lesní druhy zvířat jsou to nejlepší, co máme. Zůstaly tu druhy, které potřebují klid, skoro prales. Například v Bílých Karpatech jsou zase druhově bohatší louky.

CHKO Beskydy vznikla v roce 1973. Jak se ochrana krajiny mění v čase?
To je vázané na lidské možnosti. V minulosti jsme nemohli měnit krajinu tak rychle jako dnes, kdy jsme bohatší, máme techniku, chemii a větší možnosti. Ochrana přírody vždy trochu brzdí ten tlak, který vyvíjí člověk. Využití krajiny se ale mění. Jeden z důvodů, proč CHKO vyhlásili, bylo to, že když na Ostravsku zabrali kus krajiny pro těžbu uhlí, museli udělat zemědělskou půdu jinde. A dělali ji v Beskydech, odvodňovali mokřady, káceli lesy. Bylo to šílenství. Navíc lidé na Ostravsku těžce pracovali v dolech a potřebovali odpočívat, tak se postavilo 10 tisíc chat na Frýdecku.

CHKO Beskydy

  • Byla vyhlášena 5. března 1973.
  • Jedná se o největší chráněnou krajinnou oblast České republiky, její rozloha je 1 205 kilometrů čtverečních. Les pokrývá 71 procent území, nadmořská výška se pohybuje od 350 metrů (Zubří) po 1 323 metrů (Lysá hora).
  • Nachází se zde 60 maloplošných zvlášť chráněných území. Celá lokalita se skládá ze tří orografických celků: Moravskoslezských Beskyd, Rožnovské brázdy a Vsetínských vrchů na území Moravskoslezského a Zlínského kraje.
  • Územím CHKO Beskydy protékají řeky Vsetínská Bečva, Rožnovská Bečva, Ostravice a Morávka.

Teď je tlak menší?
Je stále, jen jiný. Přemýšlí se, jak dostat další lidi na Pustevny, kde postavit parkoviště. Ale už nikdo z cestovního ruchu nepřemýšlí, kolik lidí je vhodné v horách mít, aby to ještě bylo únosné a aby turisté měli kolem sebe les a ne dav. Třeba právě na Pustevnách všichni obdivují výhled, ale nikdo nepřemýšlí nad tím, kdo ho udržuje a že by tam taky nemusel být.

Má to řešení?
Musíme si ujasnit, pro koho to všechno děláme. Jestli pro stánkaře, tak přivezme ještě víc lidí. Jestli chceme, aby se každý, kdo přijede, mohl projít krásným, jedinečným místem, pak musí být počet lidí v jednu dobu omezený. A nesmí se zapomínat na ty, kteří tady žijí. I je turistický ruch omezuje a nutně začnou přemýšlet, proč oni by měli krajinu udržovat, když ani nemohou v klidu do lesa. Krajina je tady krásná, ale nebude navždy, když nebude mít hospodáře.

Umí se turisté v lesích chovat?
Jsou uvědomělejší a lépe vybavení, ale protože se jich po horách pohybuje velké množství, tak i malé procento těch bezohledných nadělá škody. Změna je i v tom, že před deseti lety by nikoho nenapadlo běhat po lese v noci. Dnes jsou na horách v zimě, v létě, v dešti i po tmě. Zvířata tak ztrácí své přirozené chování, protože je kolem nich neustále pohyb. Na Lysé hoře máme počítadla a víme, že tam ročně projde 450 tisíc lidí. Skálu, po které chodí, dřív měnilo počasí, déšť a vítr. Dnes už jsou na ní patrné víc známky ošlapu od bot. Hledali jsme hodinu, kdy kolem našich čidel nikdo neprošel. Nenašli jsme, s výjimkou dnů, kdy byla čidla zavátá sněhem.

Lesy v Beskydech postihla kůrovcová kalamita. Jak zlé to je?

To je obrovský problém. Nejen kůrovec, i václavka. Houba, která prorůstá kořeny smrků, stromy oslabí, a když je pak napadne kůrovec, nemají sílu zaplavit ho smůlou a zničit, protože už bojují s jedním parazitem. Do takového prostředí už nemá smysl vysazovat nové smrky.

Změní to zdejší lesy?
V minulosti už zmizely jilmy, před časem začaly hynout jasany, které ničí choroba v celé Evropě. Během několika týdnů ze stromu opadá kůra a zbude jen bílý kmen. Mizí smrky. Zřejmě přichází doba buků, které dřív ničila zvěř, teď jich je ale tolik, že už nejsou tak atraktivní a daří se jim. Ale i smrku se na některých oblastech daří, třeba v okolí Bílé nebo na Starých Hamrech. V nízkých polohách, jak jsme byli zvyklí, už se ale asi vysazovat nebude. Musíme sledovat přirozené procesy v lese a přizpůsobit se jim.

Vyhlášení CHKO: Nový život pro 72 obcí

Do života celkem dvaasedmdesáti obcí nebo jejich částí zasáhlo v roce 1973 vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy.

„Lidé chápali, že je třeba přírodu chránit, ale jen dokud se jich to osobně nedotklo,“ vzpomíná Jan Petřvalský, který stál u samého začátku CHKO. „Tím, že oblast zasahuje přímo do obcí, samozřejmě vznikaly větší třecí plochy než jinde, kde ji vyznačili ve volné přírodě,“ dodává.

V běžném životě naráželi hlavně ti, kteří chtěli stavět. Pro rekreační chaty platila stavební uzávěra, ale i rodinné domy podléhaly přísnějšímu schvalování. Vážné problémy či protesty ovšem Petřvalský nezažil. „Lidem tehdy chyběly informace. Chodili za námi, když jsme rozmisťovali označení a vyptávali se, co to vlastně znamená,“ líčí.

Když o pět let později spojila svůj profesní život s CHKO Beskydy i Danuše Bartošová, lidé už byli s její existencí smíření. „Tehdy jsme se snažili hlavně zachovat krajinu a přírodu tím, že jsme usměrňovali aktivity lidí. Podporovali jsme místní druhy rostlin a živočichů,“ říká Bartošová. Po čase se díky tomu začaly vracet některé původní druhy, které do té doby vymizely.

Správa CHKO poté čelila kritice za to, že je uměle vysazuje. „To jsme nikdy nedělali, ale lidé si to myslí dodnes. Vrátila se zmije obecná i šelmy, všechno přirozeně z obnovených populací na Slovensku a v Polsku,“ vysvětluje Bartošová. Teprve v posledních letech jsou peníze na to, aby se návrat vymizelých druhů podporoval. Třeba obnovou tůní či kosením luk. (ppr)

  • Nejčtenější

Zemřel slavný cestovatel Miroslav Zikmund, bylo mu 102 let

Zemřel legendární český cestovatel Miroslav Zikmund, bylo mu 102 let. Radiožurnálu to potvrdila jeho rodina....

Dcera Zikmundovy partnerky ve vzpomínce poodhalila rodinné soukromí

Jana Macalíková, dcera Marie Macalíkové, životní partnerky Miroslava Zikmunda, se nedávno stala revizorkou Nadace...

Slovácko - Plzeň 1:2, dva góly domácím odvolal VAR, rozhodl Beauguel

Plzeňští fotbalisté zůstanou i po 17. ligovém kole na druhém místě tabulky. K důležité výhře 2:1 na Slovácku vykročili...

Tatínek mi dal signál, že odchází, vypráví syn Miroslava Zikmunda

Premium Dětství prožil Miroslav Zikmund mladší ve zlínské vile na Nivách. A přestože se rodiče v době, kdy studoval střední...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

PONEDĚLNÍK: Ruka, rameno, paže, VAR pro silnější psy káže

Jestli se míč při zpracování letmo dotkl ruky slováckého fotbalisty Michala Kohúta, bylo to, jako když vám na tváři...

Blogera připravil lajdáctvím o nohu, další zranil. Za nehodu dostal podmínku

Premium S podmínkou na pět let odešel od soudu čtyřiačtyřicetiletý Moldavan. V červenci 2019 způsobil na obchvatu Chrudimi...

Přes víkend zemřou všichni z JIP. Sestra vypráví o práci v době covidu

Premium Markéta Svobodová, hlavní sestra z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, stojí spolu s dalšími šesti kolegyněmi z...

Android Auto a CarPlay v každém autě. Poradíme vám, jak na to

Premium Chcete používat oblíbenou navigační aplikaci na displeji v autě místo telefonu? Přečtěte si, jak to udělat a neutratit...

  • Další z rubriky

Hradišťskou věznici postavili v 19. století, dodnes je většina původní

Odborníci z různých oborů dokončili v areálu uherskohradišťské věznice speciální průzkumy. Práce trvaly více než rok a...

Byl tak precizní, že si připravil i parte. Zlín oplakává cestovatele Zikmunda

Na legendárního cestovatele Miroslava Zikmunda, který ve středu v noci zemřel, vzpomíná celá republika. První svíčka se...

Velká centra nepomohou, vakcína musí za lidmi, zní ze Zlínského kraje

Ještě na začátku listopadu očkovali zdravotníci ve Zlínském kraji proti covidu kolem dvou tisíc lidí denně. Už v...

Zlínské slůně dostalo jméno Zyqarri, v překladu to znamená Anděl

Jmenuje se Zyqarri a je mu právě šest měsíců. První mládě slona afrického, odchované v tuzemsku, je podle chovatelů...

Hledání dárku pro dítě nebo maminku: Co takhle jim darovat zábavu ve vaně?
Hledání dárku pro dítě nebo maminku: Co takhle jim darovat zábavu ve vaně?

Na relax ve vaně mnohdy v každodenním shonu zapomínáme. Koupelovými solemi a koncentráty německé značky tetesept darujete svým blízkým odpočinek a...

Žilková: Byla jsem těhotná s Menzelem, potrat byl pro mě rozvodem s Bohem

Veronika Žilková překvapila informací o tom, že kdysi čekala dítě s Jiřím Menzelem. O nevěře manžela, vztahu s...

Moje tetování nad rozkrokem vyznívá vulgárně, stěžovala si paní

Nebylo tak úplně promyšleno, kvůli přemíře alkoholu vlastně nebylo ani zamýšleno. Tetování vyznívá explicitně sexuálně,...

Psychopati za volantem: pozor na dodávky, elektromobily a bouráky dvou značek

Beránci ve škodovkách a predátoři v bavorácích? Výběr auta o vás může prozradit víc, než byste možná chtěli. Ať už se...

Měli jsme zůstat točit v Sydney, říká Chris Hemsworth o práci v Praze

Australský herec Chris Hemsworth (38) v Praze natáčí pokračování akčního filmu Vyproštěn. V české metropoli by měl štáb...

Staré panelákové jádro nahradila skvělá koupelna a ještě lepší kuchyň

Robert se narodil v Německu, ale už řadu let žije v Brně. Nyní se s manželkou rozhodli, že se přestěhují z centra na...