Otrokovický student a badatel Vít Marek přišel se zajímavými zjištěními týkajícími se vily, která vznikla v letech 1909–12 na pravém břehu řeky Dřevnice ve zlínské části Čepkov a měla velký význam.
„Kotěrova přestavba vily Tomáše Bati stojí na samém počátku přeměny Zlína na město moderní architektury,“ upozornil Marek v článku publikovaném v odborném časopisu Prostor Zlín, který vydává Krajská galerie výtvarného umění.
Původní plány vily vyhotovil vizovický stavitel František Novák, který se s Tomášem Baťou znal delší dobu. Je také autorem plánů prvních továrních budov bratří Baťů u zlínského nádraží, v jedné z nich mimochodem Tomáš Baťa v době zadávání zakázky na výstavbu vily stále bydlel.
„Často je uváděno, že Kotěra dokončil Novákem rozestavěnou vilu. V jiných textech se dokonce hovoří o Kotěrově radikální přestavbě. Faktem je, že ‚Novákova‘ vila byla pravděpodobně při Kotěrově první návštěvě Zlína již dokončena,“ konstatoval Marek.
Podle něj o tom svědčí skutečnost, že nosné stěny Novákem navržené vily zůstaly nezměněny a dochované vzpomínky architekta Jana Zázvorky, otce známé herečky Stelly Zázvorkové, že s Kotěrou vilu adaptovali, nikoliv dostavovali.
Legendární architekt Jan Kotěra zemřel před 100 lety |
Kotěrův vliv na podobu vily však byl i tak zásadní. „Nezajímala jej jako stavitele Nováka pouze vila, ale i její kontext v rámci zahrady a terénu, se kterým Kotěra na plánech pracoval,“ vysvětlil Marek.
Známý architekt například navýšil terén v okolí vily, aby se svažoval, a řadou dalších úprav pozemku, zahrady a domu včetně podoby jeho interiéru umocnil velkolepý dojem z celého díla. I po Kotěrově příchodu v létě 1910 se Novák stavby vily nadále účastnil, řídil například práce na zahradníkově domku, který byl postaven podle jeho návrhu.
„Rozšířenou fámou je, že Baťa změnil architekta kvůli své nastávající manželce, jíž měla vila připadat málo reprezentativní. Podařilo se mi doložit, že v době oslovení Kotěry se Baťa s Marií ještě neznal a poznal se s ní až o rok a půl později,“ podotkl Marek
„Důvodem, proč Baťa oslovil Kotěru, byla pravděpodobně adaptace zlínského zámku z let 1904–05. Tu provedl architekt Bauer, který studoval na stejné škole a u stejného profesora jako Kotěra. Tak to uvádí Zázvorka ve vzpomínkách,“ řekl badatel, podle něhož byla už po svém dokončení vila v přepychové podobě.
„Její hodnota převyšovala i všechny tehdejší tovární nemovitosti firmy včetně tříetážové tovární budovy. Baťa nakoupil luxusní nábytek a zařízení od známých firem ve střední Evropě, převážně však z Čech. Mnoho nábytku se dělalo na míru podle Kotěrových plánů. Pravda je, že dům nebyl obrovský, vybavení však bylo přepychové,“ dodal Marek.
