Nová magnetická rezonance (MR) výrazně posunuje krajské zdravotnictví. Zatímco dalších šest přístrojů v kraji má sílu magnetického pole 1,5T (Tesla), u nového je dvojnásobná.
„To umožní získání mnohem kvalitnějšího a detailnějšího obrazu. Znamená to spolehlivější detekci patologických lézí, může také zlepšit prostorové rozlišení obrázků při stejné době vyšetření,“ přiblížil primář Oddělení zobrazovacích metod Jiří Palíšek. „Pacientů přibývá, žádostí na vyšetření také, a to i proto, že se zlepšují možnosti. Tento přístroj dokáže pacienta vyšetřit doslova od hlavy až k patě,“ doplnil.
 |
Přístroj za téměř 70 milionů korun pořídila nemocnice díky dotaci z Národního plánu obnovy. Stejná dotace přispěla i k pořízení nového spektrálního CT za 49 milionů korun.
MR využívají lékaři z mnoha odborností pro diagnostiku onemocnění. Dokáže vyšetřit mozek, páteř, klouby, srdce, břicho, dolní končetiny, zobrazuje svaly, šlachy i tuky. Jedná se o uzavřený válcovitý magnet a pacienti v něm podle typu vyšetření leží desítky minut.
V kraji funguje sedmá magnetická rezonance, pacienti budou čekat kratší dobu |
Nový přístroj je širší než ten původní 1,5T, proto bude komfortnější pro objemnější pacienty. Další výhodou je, že pacienti v průběhu vyšetření mohou sledovat různé videoklipy, což jim umožní být více v klidu a tím přispět ke kvalitnějšímu snímkování.
Jen pro představu, magnetické pole u 3T MR je asi šedesáttisíckrát silnější než magnetické pole Země.
Zhruba půl hodiny na jedno vyšetření
Zároveň to ale neznamená, že by se výrazně zkrátily čekací doby na vyšetření pacientů. Nemocnice má kromě nové MR také MR 1,5T. Na jednom přístroji vyšetří kolem 20 pacientů denně. Jedno vyšetření trvá zhruba půl hodiny, v případě že jde například o pacienta se srdeční arytmií, kde je nutné vyšetřit obě srdeční komory, jsou už nutné dvě hodiny.
Výzkum v Baťově nemocnici posiluje, kraj jí posílá dva miliony korun |
„Nechci, abychom měli příliš velká očekávání. Ten čas věnujeme pacientům a zkvalitnění vyšetření. Nelze proto očekávat, že větší magnetické pole bude znamenat dramatické navýšení průchodu pacientů. Touto cestou nepůjdeme,“ upozornil Palíšek.
Jak dlouho teď pacienti ve Zlíně na vyšetření čekají, nechtěl specifikovat. Před dvěma lety to byly dva až tři týdny na standardní vyšetření a šest a více na složitější.
Čekací doby se mohou lišit
S několika týdny čekání musejí pacienti počítat i jinde. Magnetickou rezonanci mají k dispozici všechny krajské nemocnice, soukromá nemocnice Agel ve Valašském Meziříčí i EUC klinika Zlín. Ve Vsetíně se lidé dostanou na řadu za šest týdnů, v Agelu to před dvěma lety bylo osm týdnů. Může se to ale lišit.
„Čekací doba u nás u ambulantních pacientů je asi 11 až 17 týdnů, a to v závislosti na složitosti vyšetření. Například MR kloubů a páteře má o něco kratší čekání než složitější vyšetření, jako je MR mozku nebo břicha. Akutní pacienti mají samozřejmě přednost,“ uvedl primář radiodiagnostického oddělení Uherskohradišťské nemocnice Aleš Dujka.
Na většině pracovišť je magnetická rezonance v provozu každý všední den a někdy i o víkendech. Ve Vsetíně za loňský rok vyšetřili bezmála 3 500 pacientů.
Chybí radiologičtí asistenti
Problémem, na který nemocnice upozorňují, je nedostatek radiologických asistentů. Ti jsou pro obsluhu přístroje nezbytní. U lékařů, kteří jsou potřeba pro čtení a vyhodnocování snímků, je situace lepší.
„Radiologičtí asistenti nám chybí, potýkáme se s dlouhodobými neschopenkami. Máme ale v plánu přijmout v příštích dvou letech tři absolventky, které pobírají stipendium, jedna bude absolvovat letos, další dvě příští rok,“ sdělila primářka radiodiagnostického oddělení Vsetínské nemocnice Blanka Ludvová.
Hledá se radiologický asistent. Žádaný obor nabídne i zlínská univerzita |
I kvůli chybějícímu personálu nemohou špitály zvyšovat kapacitu přístroje, přestože by chtěly a teoreticky by to možné bylo. Narážejí i na podmínky dané úhradovou vyhláškou.
„Podstatným omezením je způsob paušální platby od zdravotní pojišťovny, která by nárůst počtu vyšetření finančně nezohlednila,“ naznačil ředitel Uherskohradišťské nemocnice Petr Sládek.
Pomoci by mohl nový bakalářský studijní obor Radiologický asistent, který od letošního akademického roku otevře Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Zájemci se mohou hlásit ještě do konce března. „Radiodiagnostika se neustále vyvíjí, přístroje se zlepšují a vyšetření přibývá, bez radiologických asistentů tento obor nemůže fungovat,“ doplnila Ludvová.
