„Takto rozsáhlá publikace o historii nemocnice ještě nevznikla. Je to mravenčí práce s rešeršemi a pamětníky,“ uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská.
Knihu dává dohromady novinářka Helena Mráčková. Vychází nejen z výpovědí bývalých primářů a sester, ale také z materiálů dostupných v archivu nemocnice, výročních zpráv, Státního okresního archivu na Klečůvce, dobového tisku nebo publikace dnes už zesnulého primáře oddělení nukleární medicíny Jiřího Bakaly.
Ten napsal knihu k 75. výročí nemocnice a o pět let později ji aktualizoval. Věnoval se převážně jejímu vzniku a rozvoji ve 30. a 40. letech a také osobě prvního ředitele Bohuslava Alberta, od jehož manželky získal bohatý archiv.
Dva lékaři pro 10 tisíc lidí. Ne, řekl Baťa a postavil Zlínu nemocnici |
„Tím jsou jeho knihy nesmírně cenné a zajímavé. Ale v době po válce a v následných desetiletích jsem se už začala ztrácet,“ přiblížila Mráčková.
„Chyběly mi souvislosti k pochopení toho, co se vlastně ve zdravotnictví, potažmo ve zlínské nemocnici dělo, s čím se potýkala, v čem vynikala, jaká atmosféra v ní panovala v jednotlivých historických etapách a jaké vlastně měla postavení v měnícím se územním uspořádání,“ dodala.
Výtky a narážky v novinách
Právě začátek 50. let patří k takzvaným bílým místům. Tehdejší Gottwaldov byl správním centrem rozsáhlého kraje, do kterého patřil i vzdálený Hodonín a Kyjov. V systému zdravotnictví docházelo k zásadním změnám a na nových zákonech se podílel právě Albert, kterého si jako odborníka vyžádalo ministerstvo zdravotnictví.
„Z novin, které ovládal komunistický režim, je patrné, že lékaři a zdravotníci takříkajíc leželi vládnoucí moci v žaludku. Představovali vysoce odbornou inteligenci, kterou společnost nutně potřebovala, ale která se nenechala manipulovat k propagandistickým účelům,“ upozornila Mráčková.
„V novinách se objevovaly výtky a narážky na to, že zdravotníci v Gottwaldově jsou málo politicky angažovaní a nepodílejí se na ‚zvyšování politické, odborné a kulturní úrovni našeho lidu‘,“ poukázala s tím, že důležitý pro budoucnost byl i tehdejší regionální tisk.
Například 25. srpna 1968, tedy těsně po invazi vojsk Varšavské smlouvy na území Československa, vyšel v Naší pravdě článek, kde bylo vylíčeno dění v nemocnici v prvních dnech okupace následovně: „Nastala nenormální situace v zásobování, ale do nemocnice se hlásilo ohromné množství dobrovolných dárců krve pro případ, že by došlo ke krveprolití.“
Novou knihu doplní výstava a speciální web
Nová kniha má přinést také pohled na nemocnici v normalizačních letech. Opomenout nelze výstavbu nových budov v 70. letech, kdy se stavební firmy potýkaly s nedostatkem materiálu i pracovníků, takže byly k pomoci vyzývány kolektivy brigád socialistické práce nebo tělovýchovné jednoty, například místní lyžaři. V 90. letech zase Baťova nemocnice čelila privatizačním projektům.
„Zajímavá je éra Agrokombinátu Slušovice, protože tento podnik poměrně významně nemocnici saturoval po technické stránce. Pomohl vybavit přístroji například oční nebo interní oddělení,“ konstatovala Mráčková.
Lékař Rudolf Gerbec v závodní sociální poradně na fotografii z roku 1926 nebo 1927. Tomáš Baťa na Gerbecův úsudek hodně dal.
Nemocnice chce ke stému výročí nejen vydat novou knihu, ale také uspořádat výstavu a vytvořit webové stránky. Proto teď pátrá po archivních fotografiích, dokumentech a dalších materiálech a obrací se i na veřejnost.
„Pokud by měl někdo doma archivní fotografie týkající se Baťovy nemocnice nebo jakékoli dokumenty, moc by se nám hodily. Třeba se najdou také nějaké staré přístroje, vybavení či historické artefakty,“ zmínila Lipovská.
Darované fotografie a dokumenty hodlá nemocnice po ukončení oslav věnovat okresnímu archivu, darované trojrozměrné předměty by zůstaly ve sbírkových fondech Muzea jihovýchodní Moravy. Vše zapůjčené by putovalo zpět k majitelům. Zájemci se mohou ozvat na e-mail.
Video: Baťova nemocnice má nové Centrum jednodenní chirurgie
