Když se v dubnu roku 2017 vrátil Arcibiskupský zámek a Podzámecká zahrada církvi, dohodl se staronový majitel s dosavadním správcem na spolupráci.
Teď se situace mění. O kroměřížské poklady, zapsané na seznamu UNESCO, už se nebude starat Národní památkový ústav (NPÚ), ale arcibiskupství samo. K 25. únoru totiž vyprší smlouva a nová nebude následovat.
„Národní památkový ústav byl pověřen spravovat Arcibiskupský zámek a Podzámeckou zahradu po dobu udržitelnosti projektu Národního centra zahradní kultury. Nyní však nevidíme žádný relevantní právní titul k opakovanému sjednání smlouvy o služebnosti,“ potvrdila mluvčí NPÚ Dagmar Šnajdarová. Právě tato lhůta v únoru končí.
Momentálně se tak na zámku dělá inventura a připravuje se další předávání. Zároveň s majetkem převezme arcibiskupství i velkou část zaměstnanců NPÚ. O zámek a zahradu budou díky tomu dál pečovat stejní lidé jako dosud.
„To zajistí kontinuitu péče. Z pohledu veřejnosti se nic nemění, zámek i zahrada budou dál přístupné návštěvníkům nebo milovníkům umění,“ řekl vedoucí majetkové správy arcibiskupství Josef Kropáč.
Trvá i spolupráce s Muzeem umění Olomouc, které ve druhém patře zámku pečuje o umělecké sbírky arcibiskupství a provozuje zde Arcidiecézní muzeum.
Cíl mají památkáři a arcibiskupství stejný
Na zámku po únoru zůstane také jeho dlouholetý správce Martin Krčma. „Podstatné je, že se podaří udržet kvalifikované pracovníky, kteří mají se zámkem a zahradou velké zkušenosti,“ uvedl Krčma.
Zaměstnanci, kteří pokračují pod NPÚ, budou spravovat Květnou zahradu a zajišťovat v ní návštěvnický provoz. Pracovní místa mají památkáři také v nově vybudovaném zahradnictví a kompostovací lince v Podzámecké zahradě.
Tyto objekty zůstaly ve vlastnictví státu. Církev s ním proto vede soudní spor, který ještě není ukončený. Arcibiskupství i památkáři mají stejný cíl.
„Biskup Karel z Lichtensteinu rozmnožil sbírku knih s ambicí shromáždit všechno dostupné vědění světa a již tehdy, před téměř čtyřmi stoletími, knihovnu zcela zpřístupnil veřejnosti,“ připomněl olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
Od poloviny 19. století byla přístupná i Podzámecká zahrada a na jeho konci se veřejnosti otevřela také obrazárna zámku. „V tomto odkazu chceme přirozeně pokračovat,“ dodal Graubner.
Arcibiskupství loni zahájilo opravy znovunabytého majetku v rozsahu čtvrt miliardy korun. Práce jsou naplánované na čtyři roky, během nichž se také změní návštěvnické okruhy, nově zpřístupní komnaty ve věži nebo Mlýnská brána.
Harmonogram prací byl sestaven tak, aby rekonstrukce co nejméně omezila návštěvníky, kteří za památkami zapsanými na seznamu UNESCO přijíždějí. Jen loni jich bylo přes 175 tisíc.
Opraví Sněmovní sál
Velký objem financí půjde do infrastruktury objektů, která zůstává očím návštěvníků skrytá. Opravu potřebuje rovněž střecha zámku.
Z interiérů je zcela zásadní oprava Sněmovního sálu. Unikátní prostor a jeden z největších historických sálů na Moravě tvoří společenské srdce zámku.
Sál a přilehlý salonek se na čas uzavře úplně, přesný termín ještě není jasný. Pracovat se bude také v letním a zimním bytě, kde zrestaurují vybavení pokojů.
Opravy čekají i Podzámeckou zahradu. Vodní cesty, jimiž je protkaná, si už v říjnu převzal zhotovitel. Památky se arcibiskupství vrátily v rámci církevních restitucí.
V Květné zahradě a části Podzámecké ale krátce předtím památkáři proinvestovali 300 milionů z evropských dotací a vzniklo tak Národní centrum zahradní kultury. Během prací přibyly i nové stavby, což je jádrem zmíněného soudního sporu.
Okresní soud v Kroměříži letos na jaře žádost o vydání poslední z trojlístku kroměřížských památek UNESCO zamítl. Arcibiskupství ale trvá na tom, že všechny objekty společně tvoří funkční celek, historicky k sobě patřily, a proto podalo odvolání.
