Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Opomíjený architekt Zlína. Zdeněk Plesník zemřel před dvaceti lety

  9:44
Jeden dopis může změnit celý život. Ten, který změnil život Zdeňka Plesníka, napsal v roce 1948 architekt a urbanista Vladimír Kubečka, který se právě stal ředitelem Projekčních závodů lehkého průmyslu národního podniku Gottwaldov (pozdější Centroprojekt) a dával dohromady tým lidí, s nimiž chtěl pracovat.
Zdeněk Plesník v roce 1984 oslavil 70. narozeniny.

Zdeněk Plesník v roce 1984 oslavil 70. narozeniny. | foto: KGVU Zlín

Vzpomněl si přitom i na 34letého Plesníka, s nímž se znal z dřívějšího působení u firmy Baťa a který tehdy působil ve slovenských Turanoch nad Váhom.

„Nechtěl jsem, bál jsem se, že ještě nic neumím. Ale žena rozhodla, že balíme a vracíme se na Moravu,“ vzpomínal po letech Plesník, který pocházel z Valašského Meziříčí.

Tam se 2. září 1914 narodil a později studoval zpracování dřeva. Z Valašska odešel na studia do Prahy, během druhé světové války byl rok vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen a zbytek války strávil ve filmových ateliérech ve Zlíně, kde pracoval jeho bratr Jan jako vedoucí filmových laboratoří. V roce 1948 se pak do města nad Dřevnicí opět vrátil.

„Byl jedním z nejvýznamnějších architektů Zlína ve druhé polovině 20. století, který ovlivnil i další generace. Přitom v rámci české architektury jde o opomíjené jméno, jemuž není věnována taková pozornost, jakou by si zasloužil,“ upozornila historička umění Lucie Šmardová ze spolku aArchitektura.

„Jeho předností bylo, že držel vysokou kvalitu díla. I do průmyslových staveb dovedl vnést architektonickou kvalitu. Navíc měl široké pole realizací – tovární areály, veřejné budovy, vily, rodinné domy, urbanistické studie,“ dodala.

„Připomíná nám, že i po válce u nás vznikla mistrovská díla, nejen za Bati. A že bychom měli ve Zlíně z hlediska architektury toto období rehabilitovat. Považuji ho za mistra, který svůj obor ovládal v celé jeho šíři i hloubce,“ konstatoval zlínský městský architekt Jindřich Nový.

Plesník: Zlínu chybí solidnost architektů

Plesník ve Zlíně nastoupil do Centroprojektu, který se za socialistické éry stal jedním z hlavních projektantů budov pro spotřební průmysl v Československu. Pracovaly v něm specializované a navzájem propojené skupiny odborníků na výstavbu, jež navzdory režimu dokázaly navrhovat a tvořit architektonicky zajímavá díla mnohdy vycházející z baťovských principů.

A Plesník nebyl výjimkou. Když projektoval závody MEZ v Hulíně, studoval pohyb dělníků po továrně a všímal si míst, kde nejčastěji vznikají úrazy. „Chtěl jsem dobrým projektem lidem práci ulehčit a uchránit je rizika úrazu,“ vysvětloval.

Socialistický realismus (sorelu), který v 50. letech ovládl nejen architekturu, bytostně nesnášel. „Když někdo o sorele nebo vůbec o těch věcech začal mluvit, tak jsem říkal: Jsou to zmatkové věci, když se nemyslí a nepracuje logicky,“ uvedl v rozhovoru s architektem Petrem Všetečkou.

Drobný ústupek udělal při návrhu sídla dopravního podniku ve zlínské části Podvesná, i ten však zdařile zapadl do baťovského Zlína aspoň svým materiálem. Plesník se při něm inspiroval zkušenostmi z Číny, kde navrhl tiskárnu a budovu rozhlasového vysílače v Pekingu.

Fotografie o svoji tvář přišla

Ve Zlíně se postupně zabydlel a stal se jedním z nejvýraznějších architektů podílejících se na podobě výstavby veřejných i soukromých budov ve městě ve druhé polovině minulého století. V Centroprojektu také vedl celou skupinu mladších architektů.

„Nikdy jsem o žádné jiné město než o Zlín nestál,“ netajil. „Vždy mě fascinoval jeho charakteristický vzhled daný cihlou, betonem a ocelí. V centru Zlína se sbíhalo několik hlavních tříd – od obytného domu, veřejného domu, sdružovacího, z fabriky – tak obezřetně a tiše, až jsem se bál, jestli ten systém jakýmkoli zásahem nepoškodím.“

Budova Fotografie v centru Zlína je jednou z nejznámějších Plesníkových staveb z přelomu 50. a 60.let minulého století.

Rozhodně jej nepoškodila Fotografie (1962), jeho patrně nejznámější stavba stojící na třídě Tomáše Bati a navazující na sousední Trantírkův dům. Zdobila ji transparentní fasáda s předsunutou stěnou a originálním designem v podobě ocelových rámů obložených hliníkem. „Fotografie měla výjimečné postavení v rámci celé ulice a svojí výraznou fasádou poutala pozornost. Zároveň byla technologicky velmi pokroková, což byl Plesníkův typický rys,“ popsala historička umění a kurátorka sbírky architektury krajské galerie Ladislava Horňáková.

Bohužel v roce 1997 byla jedinečná fasáda i přes Plesníkův nesouhlas necitlivě přestavěna a její původní architektonický výraz zmizel. „Šlo o porušení autorských práv, ale v 90. letech se to tak neřešilo. Pan Plesník to těžce nesl. Když jej v roce 2001 navrhli na cenu města, říkal, že nechce nikoho urazit, ale ve Zlíně jeho nejcennější stavbu nechali poničit,“ líčí Horňáková.

„Je to jeho jeden z mála městských domů, navíc na takto exponovaném místě naproti kostela Sv. Filipa a Jakuba. Úpravy byly necitlivé a celý dům s propracovaným plastickým detailem a velkým duchem zploštily. Z mistrovského díla udělaly obyčejný produkt,“ lituje Nový.

V 60. letech také podle jeho návrhu a za spolupráce dalších kolegů vznikla administrativní budova Centroprojektu u Kudlovské přehrady blízko centra města. I zde Plesník použil moderní materiály imitující americkou produkci.

„Velmi citlivě ji začlenil do krajiny, například vedlejší vodní hladina odráží siluetu budovy,“ upozornila Horňáková.

Tři slavné zlínské vily

Mimo své téměř třicetileté působení v Centroprojektu si Plesník v 50. letech „odskočil“ i ke třem vilám; cestovatelů Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky a hudebního skladatele Zdeňka Lišky.

„Byly zasvěceny umění. Vila Jiřího Hanzelky byla síní na výrobu zvuku. Hanzelkova vášeň ke hře na varhany byla pověstná a dům byl dimenzován podle vlnových délek tónů nástroje. V menším měřítku a bez varhan se podobné schéma objevuje ve vile Miroslava Zikmunda. Pracovna Zdeňka Lišky s velkým klavírním křídlem tvořila polovinu hlavního obytného prostoru,“ napsal Všetečka v katalogu k výstavě o Plesníkových zlínských vilách.

Nejznámější Zikmundovu vilu navrhl ve 30. letech ještě František Lýdie Gahura, Plesník je autorem její přestavby do současné podoby. Mobiliář pro domácnost navrhl designér Miroslav Navrátil.

Zlínská vila hudebního skladatele Zdeňka Lišky

„Šlo o poslední ozvěnu velkorysých funkcionalistických vil, které se stavěly v meziválečném období,“ řekla Šmardová. „Zároveň byly vily výjimečné tím, že skloubily bydlení a pracovní prostory pro výjimečné osobnosti.“

„Moc si vážím toho, že v době standardizované produkce vytvořil originální, osobitá díla. Je to pro mě ve Zlíně takové malé zjevení,“ podotkl Nový. „Vynikají svou hmotovou kompozicí, dokonalý je jejich soulad se zahradou, důmyslný a ušlechtilý detail. Koncepce vnitřních prostorů je velmi rafinovaná a de facto nás domem provází jako scenárista filmem s velkým finále v hlavním obytném prostoru. A vše doplněno originálním interiérem se spoustou atypických kusů, který se dochoval v Zikmundově vile v původním stavu.“

Po vrzajících schodech do koupelny Miroslava Zikmunda. Vila se otevře

Plesníkovy vily byly tak obdivované, že si u něj svoje bydlení „objednaly“ i další známé zlínské osobnosti. Byl autorem Sovičkovy vily či domů režiséra Vladimíra Bárty a automobilového závodníka Aloise Samohýla. Svojí prací se zapsal do podoby rodného Valašského Meziříčí, kde je autorem hvězdárny (1955) se třemi kupolemi, která je považována za jednu z nejelegantnějších budov svého druhu ve střední Evropě. Projektoval i závod Tesla v Litvínově, Státní výzkumný ústav textilní v Liberci či oděvní závody v Prostějově. Konec svého života strávil ve Zlíně, kde 28. září 2003 zemřel.

„Přijde mi škoda, že jeho budovy postupně ztrácíme, kromě Fotografie jde také o zbouraný prostějovský závod či přestavované vily,“ poukázala Šmardová.

Podle Nového je třeba na Plesníkovi ocenit, jak umně přenesl duch a kvalitu předválečné stavební kultury do poválečné éry.

„A tento způsob uvažování a práce si uchoval i v době, která tomu nepřála. Byl velmi náročný na sebe i ostatní, ale díky tomu byl schopen svobodné originální tvorby v nesvobodné době,“ vyzdvihl zlínský městský architekt. „Přesto, že jsme v poválečném období měli ve Zlíně více významných a kvalitních architektů, velikost Plesníka přesahuje půdorys Zlína i Česka.“

Autor:
  • Nejčtenější

Slovácko - Plzeň 1:0, domácí závěrečný nápor zvládli. Rozhodl mladík Kukučka

Mohli se přiblížit vedoucí Slavii, ale plzeňští fotbalisté nakonec ve 14. kole Chance Ligy padli na Slovácku 0:1. Jediný gól vstřelil po hodině hry stoper Kukučka, v závěru už hosté tlak neproměnili,...

3. listopadu 2024  15:01,  aktualizováno  17:50

POHLED: Konec Westa ve Slovácku? Trenér ztratil tým, vedení trpělivost

Když v létě přebíral mužstvo po Martinu Svědíkovi, který dokázal v provinčním Slovácku za pět let fotbalové zázraky, prohlásil Roman West, že nemá jako nováček mezi prvoligovými trenéry co ztratit.

28. října 2024  7:56

Třicet let oprav zříceniny hradu Cimburk: nejdřív partyzánština, dnes věda

Už třicet let opravují dobrovolníci ze spolku Polypeje hrad Cimburk. Když parta kamarádů v čele s Filipem Manouškem dorazila poprvé na zříceninu hradu Cimburk v kopcích nad Koryčany, kdysi cennou...

27. října 2024  10:21

Zlínský mrakodrap plný tajů a unikátů. Podzemní labyrint čeká na probádání

Tento týden je to přesně dvacet let od velkolepé rekonstrukce, po níž se budova číslo 21 v továrním areálu ve Zlíně, které místní neřeknou jinak než mrakodrap, otevřela veřejnosti. Dnes v ní sídlí...

1. listopadu 2024  13:23

Slovácko po debaklu v Liberci odvolalo Westa, tým zatím povede asistent Palinek

Pouze dvanáct zápasů vydržel na lavičce prvoligových fotbalistů Slovácka Roman West. Den po sobotním debaklu 0:4 ho vedení klubu odvolalo společně s kondičním trenérem Alešem Buzkem.

27. října 2024  9:50,  aktualizováno  10:10

Zlín nemá peníze na nový fotbalový stadion, začne s opravou stávajícího

Před čtyřmi lety převzala zlínská radnice fotbalový stadion a začala řešit jeho budoucnost. Protože je ve špatném stavu, varianty byly jen dvě: kompletní rekonstrukce, nebo výstavba nového na jiném...

4. listopadu 2024  9:36

Slovácko pomáhal křísit i Svědík. Body přinesl fotbal od podlahy

Jako den a noc. Slovácko se na podzim stylizuje do role fotbalového Jekylla a Hyda, který chudým dává a bohatým bere. Týden po čtyřgólovém výbuchu v Liberci, který odstřelil trenéra Romana Westa, a...

4. listopadu 2024  9:36

Koubek po porážce na Slovácku: Neměli jsme kvalitu, vadil mi suchý trávník

Týden po skvělém domácím představení proti Spartě zakopli překvapivě na Slovácku, které se sbíralo po těžkých direktech v Liberci a v Kroměříži. Kouči plzeňských fotbalistů Miroslavu Koubkovi tak po...

3. listopadu 2024  19:17

Slovácko - Plzeň 1:0, domácí závěrečný nápor zvládli. Rozhodl mladík Kukučka

Mohli se přiblížit vedoucí Slavii, ale plzeňští fotbalisté nakonec ve 14. kole Chance Ligy padli na Slovácku 0:1. Jediný gól vstřelil po hodině hry stoper Kukučka, v závěru už hosté tlak neproměnili,...

3. listopadu 2024  15:01,  aktualizováno  17:50

Znáte ochucené medy? Vyzkoušely jsme 9 příchutí od Včelařství Domovina
Znáte ochucené medy? Vyzkoušely jsme 9 příchutí od Včelařství Domovina

Med je jedním z nejstarších a nejzdravějších sladidel na světě. Včelařství Domovina přináší unikátní kombinace tradičního medu s ovocem, bylinkami...

Babišová řekla ano Bartošovi. Je skvělý, že dokáže měnit názory, pochvaluje si

I když ho seriál Devadesátky vynesl na výsluní, jeho současnou televizní reprízu Kryštof Bartoš nesleduje. „Viděl jsem...

Astronomická pokuta. Rusko žádá po Googlu už 2,1 kvintiliardy dolarů

Rusko požaduje po americké společnosti Google uhrazení rekordní pokuty v souvislosti s blokací několika youtubových...

Tatínek mi dohazoval arabské nápadníky, vzpomíná Sára Donutilová

Měla jiné dospívání než její vrstevníci. Otec se k ní choval příliš ochranitelsky. Jenomže jeho výchova byla...

Exmanželka Seana Penna se ukázala nahá v intimních scénách nového seriálu

Australská herečka Leila George (32) překvapila diváky seriálu Dokonalý cizinec, když se zde v několika intimních...

Herečka Timková ze seriálu Jedna rodina žije s přítelem na Malé Straně

Herečka Monika Timková s přítelem, bývalým hokejovým útočníkem, Danielem Přibylem vlastní byt na Malé Straně. Interiér...