Jeho návrh velkého komerčního a společenského centra zásadně promění východní část baťovského areálu ve Zlíně. Jde o to, zda k lepšímu. Pražský architekt Vít Máslo nepochybuje o tom, že ano.
A snaží se kritiku řady svých kolegů vyvracet. Těm vadí hlavně to, že novému záměru budou muset ustoupit tři staré baťovské budovy, které spoluvytvářejí ojedinělou funkcionalistickou architekturu města (více o budovách čtěte zde).
Není však v první řadě škoda, že půjdou tři původní baťovské budovy k zemi, navíc i přes nesouhlas památkářů?
Posudky zjistily, že stávající objekty 24, 25 a 26 jsou v nevyhovujícím technickém stavu. Proto se vlastník rozhodl, že je odstraní. Každé takové rozhodnutí je diskutabilní, vyvolává vášně a objevuje se spousta názorů pro i proti. Myslím si ale, že pokud s budovami nezmizí také urbanistická koncepce bývalé továrny a zůstanou v ní ikonické stavby, jako je třeba zlínský mrakodrap, je tento postup možný. Rozhodně bychom nesouhlasili s demolicí celé továrny.
Část nových budov by měla být obložená typickými "baťovskými" cihlami.
Patří novostavby do téměř historického průmyslového areálu?
Ano. A dokonce jsme přesvědčení o tom, že je potřebuje, aby se mohla odehrát jeho proměna. Není to skanzen, musíme do něho přivést lidi. Jen tak se stane aktivní součástí města. Potenciál má obrovský.
Vít Máslo (49)
|
Váš návrh odkazuje k původním budovám. Do jaké míry jste chtěl ctít tradici a do jaké míry jste chtěl být v tomto prostoru městské památkové zóny moderní?
Vždy je naší snahou zachovat genius loci, průmyslový duch místa a urbanistickou koncepci, která je v areálu bývalé továrny ve Zlíně nejcennější. Ctíme rastry ulic a bloků i magické číslování jedničkových a desítkových řad. Naše architektonická kancelář má dlouholeté zkušenosti s přestavbami starých továren, takzvaných brownfieldů. Můžeme jmenovat Holešovické mlýny a pivovar či vinohradský pivovar v Praze. Zpracovali jsme soutěžní návrh na přestavbu areálu Zbrojovky v Brně a v současné době pracujeme na návrhu Kolbenovy továrny v Praze-Vysočanech.
Řešil jste během zpracování návrhu nějaké zásadní dilema?
Důležité bylo ctít urbanistickou koncepci, zachovat blok a výškou se srovnat se sousedními objekty. Návrh nevybočuje, není to solitérní stavba, splývá s okolím. Jednoduchý tvar budovy, její architektonické řešení a použité materiály vycházejí z místního prostředí. Zároveň nezastíráme, že jsme vytvořili stavbu moderní a současnou. Navrhovali jsme ji však s pokorou k danému místu.
Co bylo nejsložitější?
Nejsložitější bylo a stále je vysvětlit náš koncept všem, kteří ho kritizují. Chybí skutečně odborná diskuse na téma brownfield v českém prostředí. Příklady ze zahraničí dávají za pravdu našemu konceptu. Je třeba zachovat původní duch místa, ale přivést do něho nový život, novou náplň. Jinou, než pro kterou byl navržen.
Za administrativní budovu Nová Karolina Park v centru Ostravy získali architekti CMC titul stavba roku Moravskoslezského kraje 2012, Rezidenční areál Baarova zase získal Cenu pražského primátora 2012.
Jak byste argumentoval těm, kteří vám vyčítají příliš velký objekt a hlavně to, že nejde o tři samostatné stavby s prolukami, jež ctí baťovský rastr?
V areálu jsou velmi odlišné budovy a přitom všechny jaksi ctí baťovský rastr. Ať je to už zmíněný mrakodrap, nebo skladová budova 34. Jsou tolik odlišné, ale současně mají spoustu věcí společných. Nevidíme v tom rozdíl. Navíc velké objemy do takového industriálního areálu patří. Baťovský rastr je dán ulicemi a bloky. Náš návrh respektuje uliční čáry a nevybočuje ani výškově.
Neoslabí funkcionalistickou unikátnost Zlína, jak varují kritici? Někteří mluví dokonce o zkáze zlínské architektury...
Zkáza je příliš silné slovo a hraničí s populismem.
Nepřeceňuje se potom zlínská funkcionalistická architektura? Není to tak trochu zahleděnost sama do sebe?
Zlínská funkcionalistická architektura je fenomén a je třeba se v tomto prostředí chovat s pokorou. Být pokorný však neznamená, že není možné do areálu navrhnout novostavbu.
Jak zásadní je tento prostor pro Zlín a jak se promítne nový objekt nazvaný Fabrika 24-25-26 do života města?
Myslíme si, že domy se mají stavět ve městě a město se má zahušťovat. Naopak by se nemělo rozpínat na úkor okolní krajiny. Jakákoliv rekonstrukce či novostavba ve městě má svůj smysl a přináší nový život. Ve Zlíně už to není továrna, jsou to ulice, domy, stromy, kavárny, kanceláře, obchody, školy.
Obchodní centrum 24-25-26 FabrikaNové šestipodlažní obchodní centrum má vyrůst místo tří baťovských budov v průmyslovém areálu ve Zlíně. Jeho půdorys má rozměry 125 x 85 metrů, na výšku měří 30 metrů. Uvnitř bude přes 30 tisíc metrů čtverečních prodejních prostor a skoro 15 tisíc kancelářských včetně ploch vyhrazených zlínské univerzitě. V objektu bude 580 parkovacích stání. |
Nemáte strach, že váš projekt potká stejný osud jako Kongresové centrum architektky Evy Jiřičné, jež ve Zlíně pořád rozděluje obyvatele na jeho příznivce a odpůrce?
Vezměte si třeba Tančící dům v Praze. Ve své době porušil všechna pražská tabu a dnes je to jediná moderní architektura, která je na titulních stránkách turistických průvodců. A Pražané jsou na ni pyšní. Kongresové centrum ve Zlíně je také výrazná stavba, zpracovaná architektkou Jiřičnou velmi poctivě a svědomitě. Česká společnost má ale, co se týče všeobecného vzdělání o moderní architektuře, co dohánět.
Myslíte si, že váš návrh patří do kategorie jako Tančící dům či Kongresové centrum?
Náš projekt není na rozdíl od nich výjimečný. Necítí se tak. Chce být přirozenou součástí města.
