„S velmi mírnou nadsázkou jsme doložili téměř sedm tisíc let kontinuálního osídlení této krajiny,“ podotkl vedoucí průzkumu Jan Vizner ze společnosti Archaia.
Pohřebiště z neolitu je moravským unikátem, protože archeologové dosud objevovali vždy jen jednotlivé žárové hroby z této kultury. Tedy střepy z nádob, v nichž byl uložen popel mrtvého člověka. Tady jich bylo téměř dvacet. „Nádoby budeme v rámci laboratorního zpracování rekonstruovat a řada z nich bude celá, nebo alespoň z podstatné části,“ naznačil Vizner.
Archeologové našli také žárové hroby z mladší doby bronzové, staré více než tři tisíce let.
„Původně byly v nádobě pouze lidské ostatky, ale po uložení do země se popel a zřejmě i miniaturní části kostí smíchaly s okolní hlínou. Dokážeme však vnitřek nádoby vypreparovat a metodou plavení od sebe oddělit různé částice,“ přiblížil vedoucí technik a historik Jan Bařinka.
To vše potvrzuje osídlení zdejší úrodné oblasti podél řeky Moravy. Pokračovalo i v pozdější době, což dokazuje objev rozsáhlého keltského sídliště z laténského období, tedy kolem 200 let před Kristem.
Šlo o téměř desítku zahloubených chat, včetně pozůstatků kůlových konstrukcí, zásobní jámy na potraviny, sklípku či odpadní jámy. Jak početná byla komunita této osady, půjde určit až v další fázi výzkumu
„Našli jsme půdorysy chat, nadzemní části zanikly. Zachovaly se propálené kusy země po píckách a ohništích, dále vstupní šíje, kterými se vstupovalo do chat. Podle velikosti sloupových jam můžeme určit, jak velké byly sloupy a jak vysokou nesly konstrukci. Na základě toho je možné zrekonstruovat chatu s nadzemní částí,“ řekl Vizner.
Chaty byly částečně zahloubené, protože zemina dobře izoluje. Horní část byla dřevěná nebo z proutí obaleného hlínou, střecha ze slaměných došků. Říká se jim polozemnice. Více než dva tisíce let však neměly šanci přežít.
Z období Velké Moravy archeologové odkryli poměrně dobře zachovaný výrobní areál, který souvisel se zpracováním obilí. „Byly v něm zahloubené objekty, některé z nich patrně zásobní jámy na obilí, dále objekt, kde bylo zrno zpracováno, v dalším se nacházelo ohniště. Lidově řečeno, šlo o pozůstatky nějaké slovanské pekárny,“ uvedl Vizner.
Úsek má být hotový za tři roky
Archeologové byli s výsledky výzkumu spokojeni, byť nešlo vždy o snadnou práci. „Pracovali jsme v klimaticky velmi nevhodných až extrémních podmínkách. Práce jsme zahájili na začátku ledna a letošní zima předvedla, co umí. Ani deštivé jaro nebylo k naší práci příliš příznivé. Přesto jsme dokázali dodržet termíny,“ zmínil Vizner.
A z toho mohou mít radost řidiči, kteří netrpělivě čekají na další úseky dálnice D55, jež zatím končí v Otrokovicích. Silničáři tam letos na podzim dokončí druhou část dálničního obchvatu města. Úsek z Babic do Starého Města měří 8,5 kilometru, je na něm osmnáct mostů, tři křižovatky a dvě protihlukové stěny dlouhé dva kilometry. Náklady přesahují tři miliardy korun. Řidiči se tudy poprvé projedou v roce 2024.
„Ve stejném roce také plánujeme dokončení prací v navazujícím úseku dálnice D55 ze Starého Města do Moravského Písku. Už aby to bylo,“ sdělil šéf zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Karel Chudárek.
Naráží na skutečnost, že stávající silnice I/55 je přetížená a obyvatelé obcí a měst, přes které vede, mají někdy potíže bezpečně přejít cestu. Právě oni dálnici potřebují zřejmě ještě více než řidiči.
