Přestože je to zkušený poslanec, odborník na bezpečnost a podle svých kolegů velmi pracovitý politik, není o něm příliš slyšet. To je ale dáno i tím, že krajského lídra ČSSD Antonína Seďu za 15 let jeho působení ve Sněmovně nepotkal jediný skandál.
„Politik by měl mít životní i pracovní zkušenosti. A měl by být morálně odolný, což nebývá každý,“ říká Seďa.
Máte pocit, že je to dostatečná motivace pro voliče, aby vám vhodili hlas? Jak reagují v kampani?
Zájem lidí není tak velký jako v minulosti. Možná že jsou spokojení. Možná že je jim jedno, kdo jim bude vládnout. Třeba za to mohlo i časté deštivé počasí, které mítinky narušovalo. Podle průzkumů se až třetina voličů rozhoduje poslední tři čtyři dny před volbami. Těžko ale říci, jestli na to má vliv samotná předvolební kampaň.
Antonín SeďaNarodil se v roce 1960 ve Šternberku, žije v Uherském Hradišti. Studoval Strojní fakultu VUT v Brně a obor stavba letadel na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně. Podílel se na vývoji letadel v Letu Kunovice. Do ČSSD vstoupil v roce 1989. Od roku 2002 až do současnosti je členem Poslanecké sněmovny PČR, když svůj mandát několikrát obhájil. Od roku 1994 je městským zastupitelem v Uherském Hradišti, v letech 1998 až 2002 byl také radní města. |
Jak se může běžný člověk dovědět o tom, co ve Sněmovně děláte?
Je za mnou vidět práce, o které informuji na svých webových stránkách. Ale nejlépe je navštívit webové stránky Poslanecké sněmovny. Vyjadřuji se i k regionálním problémům, jako byla třeba těžba štěrkopísku u Uherského Ostrohu a Moravského Písku. Také jsem okomentoval plány na budování průplavu Dunaj–Odra–Labe, o němž by podle mě vláda měla rozhodnout tak, že se stavět nebude. Je zbytečný, nežijeme v době hladových zdí. Ale těch problémů bylo daleko více.
Myslíte si, že lidé vaše internetové stránky pravidelně navštěvují?
To si nemyslím, chápu, že mají své vlastní problémy. Ale jestli se chtějí dozvědět něco konkrétního o práci politika, tak by si čas měli najít. Ale je to obecný problém, jakým způsobem kontrolovat či hodnotit toho daného politika.
Předvolební kampaň jste rozjeli s mottem, že vyhlašujete válku levné práci, přičemž mzdy ve Zlínském kraji jsou druhé nejnižší. Jak byste to chtěli udělat v praxi?
Jednou z věcí jsou platy ve státní a veřejné sféře a druhou jsou mzdy ve sféře podnikatelské. Platy se za současné vlády zvyšovaly pravidelně. Tak jako se zvýšila minimální mzda. Osobně v rámci předvolební kampaně objíždím s peticí Za konec levné práce v kraji a snažím se podpořit zaměstnance, aby se nebáli si o vyšší mzdu říci.
S nízkými mzdami souvisí i to, že se Zlínský kraj vylidňuje. Máte recept na to, jak by se dal tento trend zastavit, nebo dokonce zvrátit?
Mladí lidé odcházejí také proto, že ve Zlínském kraji mají problém najít cenově dostupné bydlení. Hypotéka je pro ně s ohledem na jejich nízké platy nákladná. Navíc má kraj obecně problém s nedostatkem bydlení – loni se tady dostavělo 374 bytů, což je meziroční pokles o 17 procent a nejméně v republice. A v našem kraji jsou i vysoké nájmy.
Jak byste to chtěl změnit?
Bylo by dobře, kdyby města a obce začaly stavět cenově dostupné byty. Jako poslanec mohu pomoci s přijetím zákona, který podpoří jejich výstavbu, a s nabídkou bezúročných půjček mladým rodinám. To pomůže více Zlínskému kraji, který se vylidňuje, než třeba Praze či Brnu, kam lidé naopak stále přicházejí. Vhodná by byla podpora družstevního bydlení.
V programu toho slibujete mnoho: chcete zvýšit minimální mzdu na 16 tisíc, přídavky na děti o 300 korun a požadujete pravidelnou valorizaci penzí. Současně hodláte snížit daně malým a středním podnikům či snížit DPH u základních potravin na 10 procent. Kde na to ale chcete vzít peníze?
Třeba zavedením progresivní daně z bankovních aktiv velkých bank či progresivním zdaněním velkých firem, zejména těch, které vyvádějí zisky do ciziny.
MF DNES přináší sérii předvolebních rozhovorů s lídry stran a hnutí. Vychází každou středu a pátek, následně se objevují na webu zlin.iDNES.cz. Giuseppe Maiello (Piráti): Chceme, aby si lidé mohli z domova vyřídit občanku Petr Gazdík (Starostové a nezávislí): Ten, kdo dobře řídí obec, by se měl posunout dál Jaroslav Holík (Svoboda a přímá demokracie): Ztrácíme úrodnou půdu, starosty obcí trápí i sucho Ondřej Benešík (KDU-ČSL): Mrzí mě, že každý viní Brusel. Vládu s Babišem vylučuji Kristýna Zelienková (TOP 09): Nepotřebuji kandidovat s tím, že mám jisté vítězství Stanislav Blaha (ODS): Ze zavedení EET profitují jen ti, kdo systémy provozují Vladimír Koníček (KSČM): Nechceme do vlády za každou cenu |
Nemohou to lidé brát jen jako účelové sliby před volbami, když jste byli čtyři roky ve vládě a neprosadili jste to?
Životní úroveň za naší vlády stoupla. Jestli to lidé nevidí, měli by se podívat do svých peněženek či kolem sebe. Jiné politické strany nabízejí jiné sliby. Podobné je to vždycky před volbami. Navíc naše sliby nevybočují z kontextu solidární politiky ČSSD. A víte dobře, že koaliční vládnutí je o kompromisech a že se v něm nikdy nesplní 100 procent volebního programu té které koaliční strany.
K tomu, abyste program prosazovali, musí být ČSSD ve vládě. Může pokračovat koalice s hnutím ANO, když čtyři roky vaší spolupráce nebyly rozhodně ideální?
Byli jsme jako dva kohouti na jednom smetišti, ale řadu věcí se nám podařilo společně prosadit. Tak jako se nám, právě z důvodu vládní koalice, řadu věcí prosadit nepodařilo. Koalice s ANO je pro mě přijatelná. Ovšem nedovedu si představit, že by v čele vlády či jako ministr působil dnes obviněný předseda hnutí Andrej Babiš. Měl by sám deklarovat, že o funkci premiéra nebude usilovat. Jestli chceme budovat slušnou politickou kulturu jako třeba v Rakousku či Německu, neměl by být politik ve vrcholné funkci ani kvůli malichernějším věcem, než je trestní stíhání. Ale v případě, že bude soudem očištěn, má mít právo návratu do politiky.
Ve Sněmovně jste už 15 let, podruhé jste lídr krajské kandidátky ČSSD. Neuvažujete o tom, že byste pozici přenechal nové tváři?
To, co je potřeba, je mladší generaci předávat nejen politické, ale zejména životní zkušenosti. Mladí lidé nemají takové zkušenosti, které jsou v politice potřeba. Věkový limit pro vstup do Sněmovny je 21 let, v takovém věku by ale člověk neměl schvalovat zákony. Začít by měl na komunální úrovni.
