Proč právě Zlín? „Není tak velký jako Brno nebo Praha a v jeho zástavbě je relativně velké množství zeleně. A také kvůli baťovským domkům z minulého století. Za tu dobu na nich zub času zanechal dokonalé úkryty pro netopýry v podobě štěrbin v podstřeší,“ uvedla Kateřina Zukalová, která má na starosti propagaci projektu.
Ne všichni netopýři totiž využívají velké prostory sedlových střech. Mnohé druhy dávají přednost štěrbinám a dutinám, nejčastěji jsou to prostory v podstřeší lidských staveb. Například netopýr hvízdavý, netopýr nejmenší, netopýr parkový nebo ze Středomoří se šířící netopýr jižní. Těch je na baťovských domcích poměrně hodně.
Cílem projektu je nejen získání cenných vědeckých dat, ale také osvěta veřejnosti a podpora šetrného městského plánování. „Netopýři každou noc uloví tisíce kusů hmyzu, čímž přirozeně regulují jeho množství. Ve městech mají důležité ekologické funkce, ale urbanizace a rekonstrukce budov jim často berou místa k životu,“ říká vedoucí projektu Jan Zukal.
Netopýr užitečný i ohrožený. Konají se speciální akce zaměřené na tohoto savce |
Vědci se proto snaží obyvatele informovat, aby neničili úkryty chráněných netopýrů na svých obydlích. Jednak tím přestupují zákon, ale hlavně jsou netopýři velmi užiteční pro ekosystém a pro člověka. Výrazně se podílí na regulaci nejrůznějších škůdců, kteří ničí úrodu na polích a zahrádkách.
Dovedou se také vypořádat s obtížným bodavým hmyzem. „Jediný netopýr rodu Pipistrellus, kam patří většina druhů žijících v baťovských domcích, zkonzumuje za noc až čtyři tisíce komárů,“ zdůraznila Zukalová.
„V současné době si domky žádají rekonstrukci a my bychom chtěli s pomocí projektu, města Zlín a Zlínského kraje vysvětlit majitelům, že není třeba se soužití s netopýry obávat. Mohou rekonstruovat, jen je potřeba provést opravy s ohledem na přítomnost netopýrů, například správným načasováním,“ dodala Zukalová.
Ohleduplnější rekonstrukce?
Netopýři totiž mají jiné úkryty v létě, kdy jsou to hlavně lidské stavby, a jiné v zimě, kdy vyhledávají jeskyně nebo dutiny stromů.
Všechny druhy netopýrů u nás jsou zákonem chráněné a ochraně podléhají také úkryty těmito zvířaty využívané. Pokud se ale rekonstrukce provede v době, kdy netopýři na úkrytu nejsou a na dům se instalují například budky pro netopýry, nebo se jim nechá původní vletový otvor, mohou zvířata využívat úkryt i po rekonstrukci. Sami netopýři nic nevykousávají, jen využívají už vzniklých prostor.
Mnohé instituce se už do projektu zapojily, protože při dotačních programech je u budov o dvou a více podlažích vyžadován Posudek z hlediska zvláště chráněných druhů živočichů. Tam kromě rorýse obecného spadají všechny druhy netopýrů.
Invaze netopýrů začíná. Lidé mají při jejich návštěvě doma zhasnout a odejít |
„Příkladná je spolupráce s Krajskou nemocnicí Tomáše Bati, kde probíhá rekonstrukce velké části budov. Sledujeme zde populace netopýrů a rorýsů, ale také jiřiček. Plánujeme správné načasování rekonstrukce a v případě potřeby navrhujeme kompenzační opatření jako budky pro netopýry a rorýsy nebo umělá hnízda pro jiřičky,“ uvedla Zukalová.
Výzkum se zaměřuje na mapování úkrytů netopýrů ve Zlíně, genetickou analýzu jejich populací a také na prevenci konfliktů mezi lidmi a těmito chráněnými živočichy. „Netopýři jsou často obětí předsudků a nepochopení. Náš projekt má pomoci změnit tento pohled,“ dodala Zukalová. „Snad se nám jednou podaří zbořit i nesmyslné mýty o tom, že se netopýři zamotávají do vlasů.“
Co tedy dělat, když netopýr vletí do bytu? Zhasnout, zavřít dveře do ostatních částí domu a naopak otevřít okna dokořán a počkat, dokud zvíře samo nevyletí. Pokud si někde sedne, s pomocí zahradních rukavic nebo měkkého hadříku, kterým jej přikryjeme a zabalíme, osvobodit netopýra vynesením z domu.
Netopýři v zimě
Poněkud jiná situace je, pokud venku mrzne. „V zimě se občas stane, že za slunečných dní se jejich úkryt zahřeje, někteří netopýři se probudí ze zimního spánku a vyletí ven. Let v zimě, kdy venku není potrava, je většinou vysílí a pak je najde člověk,“ podotkla Zukalová.
Nejjednodušší je zavolat záchrannou stanici pro zvířata v Buchlovicích nebo oslovit některého z místních vědeckých pracovníků, jejichž kontakty jsou uvedené na webu České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON).
To platí i v případě nalezení zraněného netopýra. „Vždy je ale potřeba při manipulaci se zvířetem mít ochranné rukavice. Dát ho do krabice od bot s hadříkem. Maximálně přidat mělkou misku s vodou, třeba víčko od zavařovací sklenice,“ doplnila Zukalová.
Zoolog přijel zachránit netopýra nakaženého vzteklinou, ten ho pokousal |
Do vědeckého projektu se může aktivně zapojit každý. Obyvatelé Zlína mohou prostřednictvím webových stránek netopyrivemeste.cz hlásit výskyt zvířat nebo jejich úkrytů. Odborníci následně vyhodnotí situaci a nabídnou vhodná řešení – ať už jde o ochranu, monitoring nebo asistenci při rekonstrukci budovy.
„Veřejnost je pro nás nenahraditelným partnerem. Každý nahlášený úkryt nebo pozorování pomáhá zlepšit naše poznání a přispívá k ochraně těchto ohrožených savců,“ vysvětluje Kateřina Velecká z Masarykovy univerzity v Brně.
Součástí projektu jsou také přednášky, školení a akce pro školy a veřejnost. V budoucnu se plánuje i zapojení studentů do výzkumu s využitím ultrazvukových detektorů, které zachytávají echolokační hlasy netopýrů.
Pomoci může každý
„Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že i malé skupiny motivovaných studentů dokážou shromáždit velmi cenná data. A přitom se naučí něco o vědě, přírodě a respektu k životnímu prostředí,“ říká Evžen Tošenovský, koordinátor vzdělávacích aktivit.
Projekt bude probíhat do roku 2028 a průběžné výsledky jsou zveřejněny na webových stránkách netopyrivemeste.cz.
8. února 2024 |
