Středa 2. prosince 2020, svátek má Blanka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 2. prosince 2020 Blanka

Sochař Oliva už tvořil i pro papeže. Po Vatikánu chodil v montérkách

  10:10
Jeho díla zdobí kapli Jana Pavla II. ve Vatikánu, chrám Panny Marie Vítězné v Praze i baziliku v domovském Velehradě. Akademický sochař Otmar Oliva patří mezi uznávané umělce, přitom se při své práci nespoléhá na profesionální slévárny, sochy rituálně odlévá doma jen s partou kamarádů.

Život a dílo akademického sochaře Otmara Olivy jsou spojeny s Velehradem, kde má i kovoliteckou dílnu. | foto: archiv Otmara Olivy

Nahoře v ateliéru visí fotografie Václava Havla i papeže Jana Pavla II., na stole leží rozpracovaná pamětní deska padlému hrdinovi a dole v peci už čekají voskové plastiky, které se za pár dní promění v bronzové sochy.

„Je tam třeba paškál pro Pražské Jezulátko nebo něco do kostela v Salcburku. Uvidíme, co se vyloupne,“ vysvětluje na své zahradě na Velehradě akademický sochař Otmar Oliva.

Do svého ateliéru, života i procesu tvoření teď pouští mnohem více lidí než kdy předtím. V místním turistickém centru se představuje novou výstavou.

Proč až teď?
Je to spíš zásluha obce a mé rodiny, že se to vůbec podařilo. Mám z toho obrovskou radost. Děti se shodly, ukázaly, že tomu rozumí a mají jistý názor na svého tatínka.

Zájem o vaši práci je pochopitelný. Odmítáte hodně nabídek?
Čím dál krásnějších úkolů přibývá, to je pravda. Ale mně sil zase ubývá. A také mám v sobě cenzuru, jestli je určitá věc do liturgického prostoru řešitelná. Ale například věci pro Pražské Jezulátko do kostela Panny Marie Vítězné, které teď dělám, to mi bylo jasné už ve vlaku, když jsem se tam jel podívat.

Vážně?
Ano, jel jsem tam a věděl jsem, jak s tím naložit. Protože barokní slohový prostor je pro mě čitelný. I se zvláštní historií toho kostela, jenž senzačně odráží naše dějiny i současné chátrání církve a společnosti. Jezulátko je pro mě živé. A také to byla taková úleva a dar po té nešťastné Trnavě.

Fotogalerie

Myslíte to, když jste před lety na objednávku tehdejšího trnavského arcibiskupa Róberta Bezáka vytvořil výzdobu pro katedrálu sv. Jana Křtitele, a když ho odvolali, tak to nový arcibiskup odmítl? Kde nakonec oltář, křtitelnice a další věci skončily?
Dokončil jsem je a stojí v trnavském depozitáři. Nepochopili, že nejpravdivější by bylo, kdyby tam ty věci prostě nainstalovali. Tím by ze sebe setřeli podezření, že je odmítají proto, že je objednal jejich třídní nepřítel čili arcibiskup Bezák. Protože pojmenoval nepříjemné věci a přišel na ještě nepříjemnější.

Ale oficiálně tvrdí, že se taková výzdoba do toho místa nehodí nebo že je příliš těžká.
Ale to je lež, protože to první, co jsme nechali udělat, byl průzkum území. Váha oltáře je naprosto zanedbatelná. A že to do interiéru stylově nezapadá, to je opravdu pitomý argument. To není reakce uměleckohistorická, ale špinavá a souvisí s odrovnáním arcibiskupa a jeho díla. Člověk sice v těchto kruzích očekává ethos posledních papežů, kteří toužili po církvi průhledné a průzračné, ale děje se pravý opak.

Je pravda, že k vám otec Bezák jezdí i na odlévání?
My jsme se spřátelili a právě u nás se setkává s lidmi, kteří se s ním chtějí potkat v intimním prostředí.

Takže ta setkání při odlévání soch, která u vás na Velehradě bývala za totality, přetrvávají?
Jistě. Říká se, že jednou disident – vždycky disident. Za totality sem chodili samí slušní lidé, protože ostatní se k nám báli. Naše velehradské slévárny letos slaví už 30 let a za tu dobu tady prošlo moc kamarádů, dokonce už sem chodí i děti některých z nich.

Biskup Josef Hrdlička na vernisáži vaší výstavy říkal, že odlévání je hrozné drama a dřina. Ale pro vás ta práce začíná mnohem dřív.
Já začínám modelováním z včelího vosku. Až mnohem později se dostaneme k peci. To, že můžu být u díla až do konce i s odléváním, je velká milost. Normálně si to sochař udělá a dá to odlít do fabriky.

Pro vás je menší riziko, když si výsledek takto pohlídáte?
Není. Naopak. Možná by to bylo ve slévárně i levnější. Ale mně jde o to společenství. Kde bych takové lidi potkal?

Ale nejsou to odborníci na slévání. Důvěřujete jim?
Když se tady kamarádi ráno v půl třetí scházejí, tak mě opouští nervozita. Při odlévání může nastat spousta chyb a selhání. Myslel jsem si, že tu obavu budu snášet lépe, ale upřímně řečeno, je to čím dál horší. Ale právě díky kamarádům se ta úzkost zmenšuje. Každý z nich ví, co má dělat.

První oltář jste vytvořil pro velehradskou baziliku velmi brzy poté, co vás pustili z vězení. Na to asi člověk nezapomene, je to tak?
Šel jsem na toto místo cíleně. Ale teprve teď přicházím na věci, jež jsem tehdy jen cítil. Proto mi ten velehradský oltář připadá prorocký, tak trochu do budoucího času. Byl jsem čerstvě propuštěný z vězení a kvalitu té věci mi až o několik let později odhalil otec Tomáš Špidlík.

Posunula vás tato práce blíž k duchovnímu prostoru?
Nemyslím. Dělal jsem a dělám to, co si myslím, že by se dělat mělo. I práci pro liturgické prostory považuji za volnou tvorbu. Nepovažuji to za žádnou specializaci.

Ani výzdoba papežské kaple ve Vatikánu není speciální kapitola?
Výjimečné je, že jsme všechno mohli vytvořit tady na Velehradě. To je velká věc. Jen jsem nemohl pochopit, jak je možné, že to dělám zrovna já, protože je tady šest milionů sochařů a jen v Římě je jich šest tisíc. Ale Špidlík mi říkal, ať se tím netrápím. Že si mě vybrali a je to jejich zodpovědnost. A to je asi ten nejlepší přístup.

Ale musí to být zvláštní pocit, procházet se těmi místy.
To ano, to je ten bonus navíc. Mohl jsem jezdit po Vatikánu na kole a chodit v montérkách.

Chce papež František kapli nějak upravit?
Ten má jiné starosti. Každý papež je osobnost a on pochází z oblasti, kde o něco jde. Řeší jiné věci než takové prkotiny, jako je podoba liturgického prostoru. A to jsem rád, protože jeho priority jsou zásadní. Ale když se liturgie vyvíjí, tak je to dobře. Když na ni chrám nereaguje, stává se z prostoru muzeum a je to bezcenné.

Chystáte něco do velehradské baziliky?
Ne. Tady jsem persona non grata. Ten procesní kříž, co je dnes v evropském parlamentu ve Štrasburku, jsem dělal pro Velehrad. Po revoluci jsem si řekl, že přijde osvícený panáček a řekne, abych to udělal. Tak jsem nachystal kříž a myslel jsem si, že to bude cesta k dokončení oltáře. A dopadlo to tak, že tady v ateliéru stál do předloňska a teď je ve Štrasburku. Ale nebrečím, věci jsou tak, jak mají být.

Syn Ondřej se také věnuje sochařství. Máte radost?
Určitě. Protože projevil naprostou samostatnost v uvažování a kulturní orientaci. Vždycky se dozvím z několikáté ruky, kde zase něco vyhrál.

Asi nebylo jednoduché vychovávat a současně tvořit.
Jsem otec šesti dětí, a než jsem přišel sem nahoru do ateliéru, musel jsem se za dvacet metrů proměnit v sochaře. A když jsem šel dolů, tak jsem se musel proměnit zase v tatínka. Neměl jsem čas na sny.

To nemáte žádný nesplněný?
Mně se všechno splnilo. Vždycky jsem dostal víc, než jsem si vysnil. Například nedávno jsem se v Rakousku dozvěděl zajímavou věc. Kdysi před lety jsem dělal relikviáře Jana Sarkandera, jeden i do Kolína nad Rýnem. A tam z něj generální vikář nedávno odstranil ostatky, uložil do něj ostatky tří králů a nedávno ho daroval tokijskému arcibiskupovi. Takže teď je ten relikviář v Tokiu. Věci prostě žijí dál a samostatně. To mě těší.

Autor:
  • Nejčtenější

Do Bečvy u Valašského Meziříčí opět unikly chemikálie, řeka napěnila

Do řeky Bečvy u Valašského Meziříčí opět unikly neznámé chemické látky, které na hladině vytvořily pěnu. U břehu v...

Při nehodě v mlze se vůz přetočil přes střechu, dvě spolujezdkyně zemřely

Dvě oběti si vyžádala pondělní večerní nehoda mezi obcemi Strání a Slavkov na Uherskohradišťsku, kde vůz ve tmě a v...

V Bečvě se zase objevilo znečištění, možná pochází z čistírny odpadních vod

Další znečištění řeky Bečvy ve Valašském Meziříčí – Juřince bylo nahlášeno kolem půl desáté dopoledne u výpusti vedoucí...

Bar v Uherském Brodě otevřel jako petiční místo. Po návštěvě policie zavřel

V sobotu odpoledne vyjeli policisté do Uherského Brodu k otevřenému baru Restart. Jeho majitel dopředu avizoval, že...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Gazdík vyzval k rezignaci ministra životního prostředí kvůli otravě Bečvy

Ministr životního prostředí Richard Brabec by měl podle místopředsedy STAN Petra Gazdíka rezignovat kvůli kauze otravy...

TEST televizorů: Nevyznáte se v široké nabídce? Pomůže vám náš velký přehled

Premium Od 3 190 do 62 990 korun. Všechny zobrazovací technologie, všechny televizní operační systémy a jedenáct vybraných...

Jak vydržet v ledové vodě? Finta je jednoduchá, popisují otužilci

Premium Klepat se zimou tak, že si nedokážete zavázat ani tkaničky u bot, a přitom se tomu smát? I to dokáže koupání v ledové...

Manažer postavil srub uprostřed chráněné oblasti. Tvrdí, že to je posed

Premium Nejprve tvrdil lidem, že je to seník. Když se o jeho stavbu začaly zajímat úřady, prezentoval ji jako posed. Ve...

  • Další z rubriky

Chropyně se vzpírá bourání kvůli lepší železnici, kraj se zastal státu

Chropyně na Kroměřížsku se musí podle krajského úřadu podřídit státu při rozšíření železnice na území města, jeho...

Firma z Uherského Hradiště vybaví dvě stovky obrněnců pro maďarskou armádu

Dokáže rozpoznat laserové paprsky a radarové signály různých druhů přesně naváděné munice. Systém Lawarec doplní do...

Lidé vybírají vylepšení Zlína, mezi nápady je nová vyhlídka i Bottwaldov

Odpočinková vyhlídka u Gahurova prospektu, nová dětská hřiště, parkovací místa nebo opravené chodníky. To jsou některé...

Meteorologové varují před náledím. Nebezpečí hrozí hlavně řidičům

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před náledím. Bude se vytvářet zejména v místech po sněžení nebo deštích...

Svůj nový vztah jsem radši šla ohlásit řediteli, říká zamilovaná Witowská

Premium Její život se letos pořádně otočil. Možná ještě víc, než když předloni bravurně zvládla prezidentskou debatu. Aby měla...

Bahamské úřady zveřejnily příčinu smrti Seana Conneryho

Bahamské úřady zveřejnily oficiální pitevní zprávu k úmrtí herce Seana Conneryho. První a nejdéle sloužící James Bond...

Promoření? Odvážný sen, tragické následky. Stádní imunita funguje jinak

Jak se nejlépe zbavit covidu-19? Už od jara mluvili někteří odborníci o kontroverzní strategii známé jako „promořování“...

Kapitán je na tahu, bude šach mat, oznámil po líbánkách Pavel své ženě

Psycholožka, terapeut a genetička vybrali na základě testů i DNA mezi více než patnácti sty přihlášenými jednotlivci...

Tři nemoci, které ohrožují mladé lidi s hektickým životem

Začínají často nenápadně, ale jejich následky mohou být fatální. Nemoci, které mladým lidem mohou vzít i život. Prvotní...