Od dveří k pracovnímu stolu vede jen úzká ulička a našlapovat se musí zlehka. Prosté zakopnutí by mohlo napáchat obrovské škody. Kam se člověk podívá, vidí malostranské uličky s jejich dvory a zákoutími.
„Tohle byla prošlápnutá placka špinavá od bláta,“ ukazuje akademický malíř Jiří Grossmann na jeden z rozměrných dílů slavného papírového modelu staré Prahy. Teď se na něm tyčí domy i s vikýři a komíny, okna jsou detailně vyvedená tuší.
Model architekta Bohumila Hübschmanna, který na něm začal pracovat v roce 1910, totiž před 13 lety téměř zničila povodeň, která se prohnala Prahou.
Celé desetiletí pak čekal, než ho mohli majitelé – členové Klubu za starou Prahu předat restaurátorovi. Dali na doporučení, a tak bedny cestovaly za Grossmannem do Bystřice pod Hostýnem.
Model PrahyČeský architekt Bohumil Hypšman, který do roku 1945 používal jméno Hübschmann, začal pracovat na modelu Malé Strany a Hradčan v roce 1910. Chtěl zachovat tehdejší pohled na starou Prahu. O 28 let později model o ploše zhruba 25 metrů čtverečních dokončil. Jde o papírové modely staveb v poměru 1: 200 na podkladu ze dřeva. V roce 2002 je téměř zničila povodeň, poslední rok a půl jej restauruje akademický malíř Jiří Grossmann v Bystřici pod Hostýnem. |
„Malou Stranu znám velmi dobře, střídavě žiji v Bystřici a Praze, teď ale znám opravdu každý komín,“ uvažuje Grossmann. Celý model má odhadem 25 metrů čtverečních.
Papírové domky stojí na dřevěných podložkách, které vespod podpírá konstrukce z prken a špalíků. Některé zničila plíseň, v jiných byly myší pelíšky. Rozdělený je na víc než 30 dílů kvůli lepší manipulaci. V dílně bystřické Střední školy nábytkářské a obchodu, kde na modelu pracují i studenti uměleckých oborů, jich je rozloženo několik.
Mezi domky se kupí satelitní snímky jednotlivých ulic. Podle nich totiž restaurátor doplňuje třeba chybějící střechy nebo štíty. „Důležité je, že se Malá Strana příliš nezměnila. Model začal vznikat právě proto, aby ji uchoval, v té době se předpokládalo rozsáhlé bourání a přestavování,“ vysvětlil Grossmann.
Pražský hrad je vystavený na Hostýně
Jako jeho autor je uvedený Hübschmann (který si v roce 1945 změnil jméno na české Hypšman), architektů na něm ale pracovalo více. Jejich jména se sice nedochovala, každý ale zanechal na modelu svůj rukopis. Hotové části jsou uložené v bednách na dlouhé chodbě učňovských dílen. Třeba Valdštejnská zahrada nebo Nerudova ulice. Dokončený je i pražský hrad, ale ten je už od léta vystavený na Hostýně.
Zrestaurovat papírový model, místy starý víc než století, znamená velmi jemnou práci. Na stolech proto leží skalpely, svorky a drobné brusné kotouče, jež jsou ideální na zaschlé bláto. A také elektrický vařič s plechovkou klihu. Používat moderní rychleschnoucí lepidla se totiž nesmí.
„Pokud by v budoucnu zase bylo nutné něco opravit, klih nebo škrobová lepidla se dají rozpustit,“ vysvětlil umělec. „Jenomže to znamená, že musím přilepit komín a pak ho půl hodiny držet než to zaschne. A lidi se mě ptají, co tady pořád dělám,“ dodal s úsměvem.
Jako akademický malíř se věnuje hlavně grafikám. Kromě toho učí výtvarné obory a dějiny umění a architektury. Pochází z Bystřice, a ačkoliv původně vystudoval potravinářskou průmyslovku, po vojně se rozhodl věnovat umění. Titul akademický malíř získal v roce 1990.
