V minulosti bývalo ve Valašském Meziříčí sociální napětí daleko větší, dnes už se situace uklidnila. Radnice přesto stojí o názor a rady zvenčí. A právě to od nově uzavřené spolupráce s vládní Agenturou pro sociální začleňování očekává.
„Chceme zjistit, jak postupovat dál. Za poslední roky se nám podařilo situaci zlepšit, ale potřebujeme se posunout a zjistit, jak s lidmi ze sociálně vyloučených vrstev pracovat,“ uvedl místostarosta Josef Vrátník.
Valašské Meziříčí je teprve druhé město ve Zlínském kraji, které s agenturou spolupracuje. Před časem smlouvu podepsal Vsetín, jenž je známý nesmlouvavým postojem k této skupině, kterou tam tvoří z větší části Romové.
Právě kvůli poměrně tvrdým podmínkám smlouvu dostal až na druhý pokus (čtěte reportáž ze Vsetína: Vadí nám nadávky a drahý nájem, shodují se lidé ze vsetínské periferie).
Vsetín získal 30 milionů korun
Důvod, proč o smlouvu města stojí, je hlavně finanční. V případě Vsetína jde až o 30 milionů korun.
„Tuto částku máme alokovanou, teď bude záležet na tom, jestli se nám podaří ji vyčerpat,“ vysvětlila tamější místostarostka Simona Hlaváčová.
Utratit je mohou za bydlení, sociální služby, bezpečnost či vzdělávání. Kolik peněz celkem na Valašsko přiteče, bude jasné až v příštích letech. V Meziříčí ještě nemají představu. „V tuto chvíli to prioritně neberu jako finanční zdroj. Jde o to ujasnit si, jak dál,“ řekl Vrátník.
Situace kolem nepřizpůsobivých není v Meziříčí nijak vyhrocená. Problémy se soustředí především do malé oblasti vymezené ulicemi Zašovská a Sklářská. V ní jsou ubytovny se zahraničními dělníky a byty pro sociálně slabou vrstvu.
„V té lokalitě jsme neustále. Lidé ji vnímají špatně a pocitově tam napětí je, ačkoliv to neodpovídá statistice trestných činů a přestupků. Čísla nejsou nijak vysoká,“ reagoval ředitel městské policie Jan Camfrla. Podle něj dobře funguje spolupráce s asistenty prevence, kteří v místě pracují.
Základní pravidlo pomoci: klient si své problémy vyřeší sám
Valašské Meziříčí podepsalo smlouvu o spolupráci na tři roky, konkrétní změny se mají dostat na papír do konce roku. Od toho se pak bude odvíjet čerpání peněz.
„Problémy sociálního vyloučení zažívá velká část občanů – čím dál častěji mladí lidé, rodiče samoživitelé i senioři. Většinu těch opatření proto budeme směřovat na všechny, kteří potřebují pomoc, nikoliv výlučně na specifické lokality,“ uvedl ředitel agentury Radek Jiránek.
Základem všeho má být pravidlo, že klienti vyřeší své problémy sami. Jde o jakousi záchrannou síť, která má člověka uchránit před pádem na úplné dno a pomoct mu postavit se na vlastní nohy. To může dokázat, pokud budou provázané sociální služby, dostatek volnočasových aktivit pro děti či bytů a ubytoven ve městě.
Problémy v soužití mezi řádnými nájemníky a neplatiči řeší i třetí největší valašské město – Rožnov pod Radhoštěm. Tam se ale soustředí téměř výhradně do jednoho domu, v němž se obě skupiny lidí setkávají.
„Situace u nás není tolik zlá jako jinde,“ shrnul místostarosta Jiří Kučera.
Ačkoliv lidé z toho domu by zřejmě nesouhlasili, jinde v Rožnově je klid, a proto radnice o navázání spolupráce zatím neuvažuje.
Holešov před lety spolupráci rychle ukončil
Vůbec prvním městem ve Zlínském kraji, které s agenturou mělo co do činění, byl Holešov před asi sedmi lety. Velmi rychle se ale rozešli poté, co radnice nechala postavit malometrážní montované domky v Bořenovské ulici pro neplatiče v městských bytech.
Agentura pro sociální začleňování, která v té době několikrát změnila vedení, však požadovala další péči jako ubytovnu a byty blíže centru, pracovní místa nebo speciální centrum pro romské děti.
Město už přitom mělo stabilní nabídku veřejně prospěšných prací, zajišťovalo bydlení i těm, kteří u něj měli dluhy, a podporovalo bezplatné aktivity pro děti ve středisku volného času. To ale nestačilo.
„Zahrnuli nás požadavky, neustále něco plánovali, ale nic konkrétního jsme neviděli. A finance zatím už vůbec nepřišly,“ vzpomíná tehdejší místostarosta a současný starosta Holešova Rudolf Seifert.
