Čtvrtek 9. prosince 2021, svátek má Vratislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 9. prosince 2021 Vratislav

Baťovské domky nebyly chráněné, díky tomu šly opravy po povodních rychle

  16:52
Baťovské domky v Otrokovicích byly po povodních v roce 1997 v dezolátním stavu, jejich snímky se staly jedním ze symbolů ničivých záplav. Naštěstí radnice brzy získala dost peněz, aby mohla lidem vyplácet půjčky. Pomohlo i to, že domy nebyly památkově chráněné.

Tři týdny pod vodou v červenci 1997 navždy změnily podobu Otrokovic a tamější místní části Bahňák plnou typických baťovských domků. | foto: Repro: MF DNES

V sobotu 5. července 1997 kolaudoval otrokovický řezbář a výtvarník Jiří Holub opravený dům ve Wolkerově ulici v Otrokovicích. Tehdy si do něj koupil i novou koženou sedačku. Pár dnů poté ale přišla povodeň a Holub musel dům opustit. Na pohled, který se mu naskytl po návratu, nikdy nezapomene.

„Všude bylo bláto, nepořádek – a uprostřed místnosti červená sedačka. Když natekla voda, zvedla se ke stropu a pak zase klesla na podlahu. Vypadala jako nová,“ vylíčil Holub.

Fotogalerie

„Musel jsem si promnout oči, jestli se mi to nezdá. Sloužila nám ještě 15 let,“ doplnil.

Velká voda, která začátkem července zaplavila otrokovické části Štěrkáč, Stará kolonie a Bahňák, měla nepředstavitelnou sílu. V jednom domě dokonce našli klavír zaražený do stropu.

Bahňák se změnil v jezero obsahující čtyři miliony kubíků vody. Evakuováno bylo 6500 lidí, zaplaveno 1080 bytů a domů. Ani jeden ale nespadl. Při povodních však zemřel 17letý mladík, který chtěl na lehátku doplavat k místu, kde do Štěrkoviště vtékala voda z dostihové dráhy. Zřejmě spodní víry ho vtáhly pod hladinu.

Když se lidé po necelých dvou týdnech mohli vrátit, ve svých obydlích našli těžko popsatelnou spoušť, kterou po sobě voda zanechala. Škody v Otrokovicích byly nakonec vyčísleny na 3,5 miliardy korun. Velká proměna čekala poničený průmyslový areál firmy Toma a zásadní úkol byl i před majiteli domů.

Z baťovských domků se památka nestala. Naštěstí

Když se Stanislav Mišák v roce 1994 stal starostou Otrokovic, brzy nato zarazil snahu předchozího vedení města, aby se baťovské domky na Bahňáku staly památkově chráněnými. Vyhláška ministerstva kultury přitom už byla připravená, platit však nezačala.

„Když lidé domy kupovali, nevěděli o tom, že by měly být součástí památkové zóny. Nechtěli jsme, aby tam vznikl skanzen, ale aby šlo o živou část města, která se může rozvíjet,“ zavzpomínal Mišák, který právě na Bahňáku bydlí.

V roce 1997 se to ukázalo jako prozíravé rozhodnutí. Obnova památkově chráněného Bahňáku by byla kvůli byrokracii daleko náročnější. Šlo i o peníze. „Musela by se kupovat třikrát dražší lícová cihla, okna by nesměla být plastová, to samé dveře a jiné,“ podotkl Holub.

Před povodněmi Otrokovice uzavřely pojistku

Důležitá byla i další věc. Otrokovice jako jedno z mála měst byly proti velké vodě pojištěné. „Od roku 1996 jsme si sjednali pojistku, ročně jsme platili 75 tisíc korun. Po povodních u nás byla kontrola, pojišťovna si myslela, že jsme to zfixlovali, abychom zpětně dostali peníze. Ale ukázali jsme jim uzavřenou smlouvu,“ řekl Mišák.

Díky tomu dostala radnice odškodné přes 50 milionů korun. Stát jí půjčil 100 milionů korun, k tomu přišly miliony z dalších pojistek. „Klíčové bylo, že tyto finance byly k dispozici brzy. Měli jsme základ, od něhož se dalo odrazit,“ zdůraznil exstarosta.

Město proto nabídlo obyvatelům postižených částí nízko úročené půjčky 300 tisíc korun. Dávalo jim je postupně, po 50 tisících. A zájem byl obrovský. Stejně jako o humanitární pomoc, která na Moravu tehdy mířila z celé země.

„Solidarita byla úžasná. I po letech musím všem lidem, kteří nám pomáhali, hrozně moc poděkovat. Bez nich bychom to nezvládli,“ vzkázal Mišák.

Příběhy z povodní

V létě 1997 platilo, že obyvatelé si k sobě byli najednou blíž. Pryč byly dřívější půtky a spory, každý měl najednou stejné problémy. A hledala se společná řešení. „My Češi jsme takoví, že když je dobře, nedokážeme se domluvit. Ale ve špatných časech se umíme semknout,“ prohodil Holub.

Pohnutá doba přinesla tisíce příběhů a příhod. Šťastných, ale i smutnějších. Třeba o vystudovaném inženýrovi, který široké rodině pomohl postavit šest domů. Když byl pod vodou ten jeho, nepřijel pomoct nikdo. Vysoušeli jej dobrovolníci.

Mladí manželé zase dlouho nemohli mít dítě. Snažili se, chodili po doktorech, ale zkrátka to nešlo. Pak přišly povodně, oba měli plno práce s obnovou svého domu – a najednou se zadařilo. „Přezdívali mu Plaváček,“ usmál se Mišák.

Jeden starší seniorský pár ztratil skoro všechno, jen ne optimismus. „Začínáme spolu zase jako po svatbě, kupujeme si vařečku, hrnce a podobně,“ smáli se.

Další z obyvatel Bahňáku přímo na ulici uspořádal veřejnou zabijačku. Kdo chtěl, mohl si přijít pro maso a další dobroty.

„Bahňák tehdy připomínal obrovské mraveniště osob, které intenzivně pracovaly. Jezdila sem spousta pomocníků odjinud, zabezpečovali i dovoz pitné vody a další věci. Vznikala krásná osobní přátelství, která vydržela dlouhá léta,“ vylíčil současný starosta a další obyvatel této části Jaroslav Budek.

Oprava se dělala z gruntu

Klíčové bylo, že se domy podařilo vysušit do zimy. „Třicítky zdi, které postavila firma Baťa, jsou na vysušování ideální. Byly pevné a tvrdé, vody tam moc nevsáklo,“ poznamenal Mišák.

Teplárna Otrokovice pustila vytápění naplno, aby se interiér přehříval a šlo větrat. Město sehnalo i horkovzdušné a kondenzační vysoušeče. Spousta lidí navíc dostala odvahu opravit dům z gruntu. Po řádění vody ani nic jiného nezbývalo.

Města v kraji chrání hráze za stamiliony, vodu z roku 1997 by nezadržely

„Lidé okopávali omítky, které byly třeba z roku 1930, vyměnili dveře a okna. Baráky najednou dostaly šmrnc a celá čtvrť prohlédla,“ řekl Holub.

Když si v roce 2002 Otrokovice připomínaly pětileté výročí, stopy od povodní by našel jen ten, kdo by dobře věděl, kam se má podívat.

„Za to, co prožili, si to tamější obyvatelé zasloužili. Bahňák je zvelebený a obměnila se i jeho populace, přišly sem výrazně mladší rodiny,“ všiml si Mišák.

Brzy se navíc začalo s budováním bariér a hrází proti velké vodě, díky čemuž jsou dnes Otrokovice velmi dobře chráněné. „Se vznikem protipovodňových opatření všichni zjistili, že obnova jejich domů má smysl. Mají větší pocit bezpečí,“ zmínil Budek.

Vzpomínky na děsivý zážitek ale z hlavy vymazat nejde. „Dodnes, když je špatná předpověď nebo na horách leží hodně sněhu, chodí lidé k Moravě a dívají se, jestli řeka stoupá. Ano, máme hráze, ale vše, co stvořila lidská ruka, je zranitelné. A voda může přijít odkudkoliv,“ shrnul Mišák.

Autor:
  • Nejčtenější

Zemřel slavný cestovatel Miroslav Zikmund, bylo mu 102 let

Zemřel legendární český cestovatel Miroslav Zikmund, bylo mu 102 let. Radiožurnálu to potvrdila jeho rodina....

Tatínek mi dal signál, že odchází, vypráví syn Miroslava Zikmunda

Premium Dětství prožil Miroslav Zikmund mladší ve zlínské vile na Nivách. A přestože se rodiče v době, kdy studoval střední...

Dcera Zikmundovy partnerky ve vzpomínce poodhalila rodinné soukromí

Jana Macalíková, dcera Marie Macalíkové, životní partnerky Miroslava Zikmunda, se nedávno stala revizorkou Nadace...

Slovácko - Plzeň 1:2, dva góly domácím odvolal VAR, rozhodl Beauguel

Plzeňští fotbalisté zůstanou i po 17. ligovém kole na druhém místě tabulky. K důležité výhře 2:1 na Slovácku vykročili...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Byl tak precizní, že si připravil i parte. Zlín oplakává cestovatele Zikmunda

Na legendárního cestovatele Miroslava Zikmunda, který ve středu v noci zemřel, vzpomíná celá republika. První svíčka se...

TEST: Hodinky místo mobilu děti pohlídají i zabaví

Premium Co umějí chytré hodinky se SIM kartou pro děti? Nahradí mobil. Dá se na ně dovolat a většinou i sledovat jejich polohu...

Opatření bojkotuje stále více lidí, cítí se podvedeni, říká psycholog

Premium Doba covidová je už dlouhá. Zatímco při první vlně epidemie byli lidé v Česku většinou ukázkově disciplinovaní, nyní je...

Velké dilema třetí dávky: míchat, či nemíchat vakcíny?

Premium Posilující dávka očkování naráží na možnost volby. Řada Čechů řeší, kterou vakcínou si nechat svoji imunitu proti...

  • Další z rubriky

Stavba dálnice nestačí, potíže může způsobit chybějící přivaděč do Zlína

Pokud vše půjde podle plánu, dálniční úsek D49 z Hulína do Fryštáku bude hotový za tři roky. Nová čtyřproudová cesta...

Kvůli tisícům vzácných tesaříků se z Vlárského průsmyku dál neodváží dřevo

Ochránci přírody nejpozději do konce roku rozhodnou o tom, jaké vytěžené dřevo bude muset zůstat ve Vlárském průsmyku v...

Šampion Čechmánek počtvrté vyvrací obžalobu z podvodu, žádá výslech znalce

Už počtvrté začal soud ve Zlíně projednávat případ bývalého hokejového brankáře Romana Čechmánka, který má zlaté...

Alej MiGů v kunovickém Leteckém muzeu se rozroste o další stíhačku

Když se uplynulou sobotu krátce před devatenáctou hodinou objevil na kunovickém letišti tahač s korbou a cenným...

Žilková: Byla jsem těhotná s Menzelem, potrat byl pro mě rozvodem s Bohem

Veronika Žilková překvapila informací o tom, že kdysi čekala dítě s Jiřím Menzelem. O nevěře manžela, vztahu s...

Moje tetování nad rozkrokem vyznívá vulgárně, stěžovala si paní

Nebylo tak úplně promyšleno, kvůli přemíře alkoholu vlastně nebylo ani zamýšleno. Tetování vyznívá explicitně sexuálně,...

Psychopati za volantem: pozor na dodávky, elektromobily a bouráky dvou značek

Beránci ve škodovkách a predátoři v bavorácích? Výběr auta o vás může prozradit víc, než byste možná chtěli. Ať už se...

Měli jsme zůstat točit v Sydney, říká Chris Hemsworth o práci v Praze

Australský herec Chris Hemsworth (38) v Praze natáčí pokračování akčního filmu Vyproštěn. V české metropoli by měl štáb...

Syna jsem viděl, když mu byly tři. Pak až v jeho padesáti, říká Ladislav Frej

Premium „Po představení neusnu. Je půl třetí ráno, sedím v kuchyni, chroustám piškoty bez lepku, piju mlíko a mudruju, co jsem...