"Byly to podařené akce a střely. Těžko jsem je mohl chytat," říká 26letý gólman, který jinak zlikvidoval spoustu dalších šancí.
Ve Vítkovicích jste prohráli 0:11, doma v poháru už jen o šest branek. Je to alespoň malá útěcha?
V prvním utkání bylo všechno špatně. Seděl jsem na tribuně a trpěl. Pohár jsme odehráli mnohem lépe, výsledek neodpovídal hře. Hodně nás mrzelo, že jsme nedali více než jednu branku. Rozhodla produktivita a zkušenost Vítkovic.
Zachytal jste si někdy více?
Ještě se mi nestalo, že bych byl tak vytížený. Zápas byl pro mě fyzicky náročný a kvůli vysokému počtu gólů i psychicky.
Kdy vám bylo nejhůře?
Na začátku druhé třetiny, kdy jsem dostal tři rychlé branky. Prohrávali jsme o dva góly, což ve florbale nic neznamená. Najednou to bylo o pět. Cítil jsem se bezmocný.
Nechtěl jste se po sedmé brance nechat vystřídat?
Věděl jsem, že to nebyly moje góly. Kdyby mi trenér řekl, tak bych šel. Ale chtěl jsem si ještě zachytat.
Potěšilo vás, že jste alespoň udržel ve třetí části čisté konto?
Byl jsem rád, ale už o nic nešlo. Navíc jsem měl několikrát štěstí. Vítkovice organizovaně bránily a těžko jsme se dostávali ke střelbě.
V posledních zápasech dáváte málo branek. Nezkusil jste spoluhráčům jako gólman poradit?
Problém je v hlavách. Snažíme se tomu přizpůsobit i tréninky. Nacvičujeme kombinace, více střílíme.
V extralize jste odehrál zatím jen patnáct minut. Nepřemýšlíte o přestupu nebo hostování?
Jako každý brankář bych chtěl chytat co nejvíce. Pozice trojky se mi nelíbí. Pohárové zápasy mi ale docela vyšly. Snad mi pomůžou k většímu vytížení. Myslím, že na extraligu mám.
Spoluhráči vám říkají Habrdíra. Jak jste k této přezdívce přišel? Znamená, že často pouštíte góly?
Tak to není. Začali mi tak říkat kluci v juniorech. Moc se mi nelíbila, takže se rychle ujala. Teď už ji tolik nepoužívají. Z hecu jsem si ji ale dal na internetové stránky klubu.
