Architekti v roce 1935 navrhli pro Zlín moderní domky. Vznikly jen čtyři

  10:20aktualizováno  10:20
V roce 1935 firma Baťa uspořádala mezinárodní bytovou soutěž, nejlepší návrhy v ní vybírala porota v čele s Le Corbusierem. Žádný z oceněných se však nedočkal sériové výstavby. Tuto soutěž nyní představuje výstava ve Zlíně.

Kurátorka sbírky architektury krajské galerie Ladislava Horňáková u jednoho z návrhů bytové soutěže. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Pouhý jeden měsíc stačil firmě Baťa na to, aby postavila čtyři domy, které vzešly z architektonické soutěže na přelomu dubna a května v roce 1935. Stihla je i kompletně vybavit a upravit jejich okolí.

Musela si pospíšit, protože je chtěla ukázat více než dvěma stovkám architektů, kteří se v červnu téhož roku sjeli z celého světa do Prahy na Mezinárodní kongres bytové péče a v rámci programu měli navštívit i Zlín. Domy tak musely vyrůst v tempu vpravdě baťovském.

Místo pro ně vybrali kousek od Památníku Tomáše Bati. Přitom to nebyly stavby ledajaké, ale ty, které ocenila porota v čele s guruem moderní architektury Le Corbusierem, jenž se o Zlínu vyjádřil jako o „zářivém fenoménu“.

O bytové soutěži pojednává komorně laděná výstava v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně. V grafickém kabinetu si ji zájemci mohou prohlédnout do neděle 9. června.

„I když se žádný z oceněných objektů sériového provedení nedočkal, je dnes bytová kolonie U Lomu památkově chráněna a je ojedinělým příkladem meziválečných snah o moderní bydlení a bytovou kulturu ve Zlíně,“ uvedla kurátorka sbírky architektury v krajské galerii Ladislava Horňáková.

„Spolu s brněnskou kolonií Nový dům jsou tyto domy jedním z výsledků teorií o novém moderním sociálním bydlení v rámci meziválečného Československa,“ doplnila.

Fotogalerie

Do baťovské bytové soutěže se se svými projekty přihlásilo téměř 300 architektů. Byli to odborníci z Československa, ale i z Jugoslávie, Německa, Nizozemska, Rakouska, Francie, Švédska, Švýcarska a Dánska. Drtivá většina se zabývala návrhy, jak mají byty, respektive domy vypadat. Jen devatenáct z nich řešilo vnitřní zařízení.

„Zajímavé je, že ačkoli v zadání soutěže se mluvilo o bytech, autoři navrhovali vesměs domky. Zřejmě už myšlenka města v zahradách byla natolik spojena s domky, že je ve svých plánech zohlednili i účastníci soutěže,“ řekla Horňáková.

Mezinárodní porota, v níž vedle Le Corbusiera zasedli také představitel pořádající společnosti Jan Antonín Baťa, starosta Zlína Dominik Čipera, architekti František L. Gahura, Bohuslav Fuchs, Jaroslav Syřiště či Ado Šén ze Záhřebu, neudělila první ani druhé místo.

Ocenila však čtyři domky, které firma v zápětí postavila ve čtvrti Nad Ovčírnou jako vzorové, aby je mohla prezentovat účastníkům pražského kongresu.

Do hlavního města se tehdy sjelo přes 200 nejvýznamnějších architektů z celého světa. Byla jen čtyři města v celém Československu, která si prohlédli, a Zlín mezi nimi nechyběl, dále zavítali do Hradce Králové, Brna a Bratislavy.

Ocenění v anonymní soutěži získali Vladimír Karfík, Antonín Vítek, dvojice Adolf Benš a František Jech a švédský architekt Erik Svedlund. Podle jejich příjmení dostaly jednotlivé domy své označení.

„Všechny na jednu stranu ctí baťovskou architekturu, tři z nich jsou cihlové, neomítnuté. Na druhou stranu každý z nich má něco, čím se tomuto stylu vymyká, například architekt Karfík do domu zasadil americká okna, nikoli typická téčková,“ připomněla Horňáková.

Podle vedení firmy měla být úspěšnost jednotlivých staveb zhodnocena po jejich ročním obývání. Vybraný typ se poté měl stát prototypem pro sériovou výstavbu. Proč se tak nestalo, není dodnes přesně jasné. Chybí jakékoli dokumenty, které by to vysvětlily.

„Firma si ze soutěže vzala řadu informací, brala je jako inspiraci, ale skutečně se nikdy žádný z oceněných domů nezačal sériově stavět, což je poněkud zvláštní. Roli mohlo hrát to, že tyto návrhy byly přece jen finančně nákladnější, než si vedení podniku představovalo,“ uvažuje kurátorka.

Karfík vsadil dům do svahu

Střízlivému baťovskému pragmatickému bydlení se už na první pohled vymyká Karfíkův návrh. Architekt využil svahu, do nějž dům zakomponoval, a vybudoval v něm mezipatro. Do spodní části umístil technické zázemí a obytnou část otevřel do zahrady. To všechno zvyšovalo náklady na případnou výstavbu.

Výstava o bytové soutěži

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně připravila výstavu o mezinárodní bytové soutěži firmy Baťa z roku 1935. Na tuto významnou akci v meziválečném Zlíně upozorňuje prostřednictvím původní fotografické a plánové dokumentace, filmového záznamu, dobových publikací a tiskovin i řady archivních materiálů. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout v grafickém kabinetě do 9. června. Více se dozvědí na webových stránkách www.bytovasoutez.cz.

„Byl to dům bezesporu z oceněných návrhů nejreprezentativnější. Karfík ho zřejmě nezamýšlel pro dělnické bydlení, spíše se mohl stát prototypem bydlení pro střední vrstvu,“ zhodnotila Horňáková.

Větších rozměrů než klasický baťovský půldomek byl i typ Vítek. Byly to dva samostatné podsklepené byty ve dvou etážích se zrcadlovou dispozicí. Počítal dokonce s pokojíkem pro služku, což opět ukazuje na to, že jeho autor patrně neuvažoval, že by ho obývali obyčejní dělníci.

Stavbu typu Benš–Jech by prodražila použitá technologie. „Je to technologický experiment provedený z dusaného termobetonu do posuvného bednění, které vytvářelo na fasádě specifickou strukturu, s tloušťkou zdí 20 centimetrů. Tehdy ale ještě neměli vyřešený způsob bednění pro sériovou výstavbu,“ naznačila Horňáková důvod, proč se tento typ domu nevyužil.

Zřejmě nejvíce baťovské vizi bydlení odpovídal typ Svedlund. Byl to samostatně stojící jednopatrový dům navržený s citem pro zlínský kontext. Švédský architekt řešil bydlení ve dvou etážích, domek podsklepil a součástí byla i garáž. Ojedinělým prvkem pro Zlín jsou okna se sníženým parapetem v přízemí.

Našel se také náčrtek, na nějž svůj nápad na bydlení pro tovární zaměstnance zachytil i Le Corbusier. Jako člen poroty se nemohl soutěže zúčastnil, ale svou představu si přece jen nenechal pro sebe.

„Podle Karfíkových vzpomínek načrtl dokonce několik typů domů, ale jejich stavba by byla úplně mimo finanční možnosti firmy. Byly to domy na pilotech s velkou visutou terasou,“ ukazuje kurátorka drobnou kresbu, která je rovněž součástí výstavy.

Le Corbusiera město nadchlo

Za nápadem pozvat do Zlína Le Corbusiera stál zřejmě právě Karfík. Slavný architekt se zdržel šest týdnů, během nichž se spřátelil s Gahurou, který mu byl blízký svým bohémstvím.

Své nadšení z města neskrýval. Vzhledem k tomu, že vyznával jednoduché tvary, čisté plochy, z materiálů prosazoval železobeton, ocel a sklo a jako ideální tvar viděl krychli, musel si ve Zlíně připadat jako v ráji.

„Krychle je moderní a výhodná, poněvadž dovoluje maximálně, beze ztráty, využít plochy pracovních i obytných místností. Je ‚současná‘, poněvadž teprve vynález železobetonu umožnil realizovat ji v našem klimatu. Navíc je to krásný čistý tvar,“ chválil původem švýcarský architekt a urbanista.

Bytová soutěž v roce 1935 nebyla první, kterou podnik pořádal. Jak závody rostly, rostla také potřeba ubytovat zaměstnance.

„Firma vyhlašovala svoje vlastní interní soutěže na řešení bydlení. Tomáš Baťa se stále snažil najít co nejefektivnější způsob, který by naplňoval jeho heslo: ‚Průmyslový zaměstnanec je při své práci služebníkem, musí proto mít takové možnosti soukromého života, aby se mohl cítit ve svém domě králem.‘ Mezi válkami vyrostl Zlín jako město v zahradách s téměř třemi tisíci firemních domků,“ poznamenala Horňáková.

Autor:

Nejčtenější

Útočníci na Feriho možná kvůli rozhodnutí žalobce uniknou trestu

Byl jsem šokovaný, motala se mi hlava, řekl poslanec Feri ke svému napadení

Dva muži podezřelí z útoku na poslance Dominika Feriho při koštu vín v Boršicích na Uherskohradišťsku se možná vyhnou...

Kilometr dálnice stavíte rok, káral Babiš silničáře v Otrokovicích

Premiér Andrej Babiš se seznámil s tím, jak pokračuje stavba obchvatu Otrokovic.

Premiér Andrej Babiš zavítal v rámci své pracovní cesty po Moravě do Otrokovic, aby se podíval, jak pokračuje dostavba...

Csaplár převzal Zlín s elánem. Nepřišel jsem udělat pakárnu, říká

Josef Csaplár na tréninku Zlína.

Do pondělního večera seděl s realizačním týmem, který zdědil po svém předchůdci. Ráno pak trenér Josef Csaplár poprvé...

Portrét Bati vznikl z bot z jeho továrny, viditelný je jen z jednoho místa

Sochař Patrik Proško vytvořil ze zhruba dvou set podrážek obuvi, starých a...

V Illusion Art Museum Prague na Staroměstském náměstí v Praze je k vidění nová instalace sochaře Patrika Proška. Ze...

Kvůli posudku na novou nemocnici vyhrožuje Zlínský kraj trestním oznámením

Takto má vypadat nová krajská nemocnice, která může vzniknout ve...

Vedení Zlínského kraje zvažuje podání trestního oznámení kvůli jednomu z posudků, které před několika dny rozeslali...

Další z rubriky

Csaplár převzal Zlín s elánem. Nepřišel jsem udělat pakárnu, říká

Josef Csaplár na tréninku Zlína.

Do pondělního večera seděl s realizačním týmem, který zdědil po svém předchůdci. Ráno pak trenér Josef Csaplár poprvé...

Reinberk opět ve Slovácku prodloužil: To víte, že jsem se viděl v Realu

Petr Reinberk (uprostřed) na prvním tréninku letní přípravy fotbalistů Slovácka

V týmu je jediným pamětníkem, který před více než deseti lety zažil působení fotbalového Slovácka ve druhé lize....

Vsetínští házenkáři se po letech vrací do první ligy

ÚSPĚŠNÁ BARÁŽ. Házenkáři Vsetína (ve žlutém) porazili v barážovém dvojutkání o...

Na podzim vyřadili senzačně v Českém poháru extraligové Zubří. Mimořádně podařenou sezonu pak házenkáři Zbrojovky...

Naděje pro neplodné páry: Česko zavádí novou metodu mrazení vajíček
Naděje pro neplodné páry: Česko zavádí novou metodu mrazení vajíček

Státní ústav pro kontrolu léčiv schválil v nedávné době zcela novou metodu mrazení vajíček. Měla by eliminovat riziko poškození vajíčka při rozmrazení a dát tak ženám, které podstupují umělé oplodnění, větší šanci na úspěch.

Najdete na iDNES.cz