„Aplikovala jsem si Mounjaro. Ale nic. Váha se nehnula ani o kilo. Nechápala jsem, co se děje. Všichni si to chválili, ale na mě to nemělo žádný efekt. Dál jsem měla šílený hlad a probouzela jsem se hladová i uprostřed noci,“ sdělila žena, pro kterou byl boj s váhou jako boj s větrnými mlýny.
Předtím roky zkoušela i každou dietu, o které slyšela. Měla za sebou hladovky, detoxy i kompletní změnu jídelníčku. Nic z toho na ni ale nefungovalo a ona se tak točila v kruhu. „Už jsem neměla sílu dál řešit, jakou dietu zase zkusím. Myslím, že jsem zkusila snad vše, co na světě někdo doporučoval. Už si se mnou nevěděl rady ani můj lékař. Jedinou možností bylo operativní zmenšení žaludku. Bála jsem se ho, protože to bylo riskantní, ale dnes i přes všechnu tu bolest nelituji,“ uvedla pro The Sun.
S nadváhou nebojovala jen v dospělosti, obézní už byla jako dítě. To ve škole vedlo k brutální šikaně a dalšímu přejídání, které nemělo konce. Byla to pro ni ale jediná útěcha během těžkých dnů, kdy už pomýšlela i na to nejhorší. „Už se pak se mnou nechtěli bavit ani moji nejlepší kamarádi. Báli se, že budou šikanováni stejně jako já. Pak přišla plnoletost a já jsem v devatenácti letech vážila bez mála dvě stě třicet kilo,“ pokračovala.
Nechala si tedy zmenšit žaludek a výsledkem bylo, že během několika měsíců měla dole jednadevadesát kilo. Po operaci ale nemohla usnout na vavřínech. Její život po zákroku nebyl procházkou růžovým sadem. „Musela jsem změnit jídelníček, abych zase nenabrala. Sice jsem méně jedla, ale kdybych se cpala čokoládou, tak by se výsledky nedostavily. A do života mi vstoupil nový režim, který zahrnuje i pravidelné cvičení. Byla to dřina a ani teď to někdy není jednoduché. Věřím ale, že se mi podaří ještě další kila shodit a po letech konečně budu spokojená,“ dodala.
