Tušíte, kolik druhů mikroorganismů žije ve vašich střevech? Je to přibližně tisícovka a dohromady tyto bakterie váží asi tolik jako vaše játra a mnohem více než srdce. Proto se střevní mikroflóra dokonce někdy označuje jako nově objevený orgán, jehož komplexnost se dá srovnat s mozkem.
Špatná kombinace bakterií může způsobit nemoc. A právě na tento „nový orgán“ se stále více zaměřuje pozornost vědců: studie dokazují, že složení mikroflóry, tedy všech střevních bakterií, úzce souvisí například s diabetem, depresemi, a dokonce i s nadváhou.
Jednoduše řečeno, špatná kombinace mikroorganismů může způsobit nejrůznější onemocnění.
Od chvíle, kdy odborníci došli k tomuto poznatku, usilovně pátrají po takové mikroflóře, která by nás uměla udržet zdravé a v dokonalé kondici. Jak takový zázrak vypadá?
Důležitá je rozmanitost střevních mikrobů
Pro optimální „kondici“ střevní mikroflóry je důležitá její rozmanitost a množství druhů mikrobů, které obsahuje. Když jich je ve střevech málo, máme sníženou imunitu a organismus se špatně brání například infekcím, nesprávně zvoleným potravinám nebo nepřijme léky. Zdá se tedy, že mnohostrannost střevních bakterií je klíčem ke zdraví.
Nemůžeme ale očekávat, že nám nějaké jednoduché opatření, třeba určitý způsob stravování, jen tak a bez jakékoliv větší námahy „uzdraví“ střevní bakterie. Je totiž nutné se vyhýbat také například stresu, zlosti nebo strachu, které na ně negativně působí. Když se budete řídit následujícími tipy, můžete ovšem pro zdraví svých střev udělat hodně.
Libové maso a mořské ryby
Co chutná střevům? Když chcete zlepšit rozmanitost střevní mikroflóry a posílit svůj imunitní systém, řiďte se radou odborníků na výživu: jezte libové maso a ryby v menším množství a co nejčastěji do jídelníčku zařazujte potraviny rostlinného původu, které obsahují probiotika (třeba artyčoková srdíčka, čekanku nebo česnek).
Potraviny - nepotraviny
Mějte při nákupech oči otevřené. Jednoduchá rada zní: Nejezte nic, co neznala vaše babička. Jestliže produkty nevypadají jako běžné potraviny, obsahují většinou škodlivé přísady, například umělá sladidla, emulgátory, glukózo-fruktózový sirup, pšeničný lepek a mnoho dalších „bonusů“, za které vám vaše střeva nepoděkují.
Fermentované potraviny
Fermentované potraviny by měly tvořit stálou součást jídelníčku. Chcete ve svých střevech zachovat zdravé prostředí? Pak jezte v ideálním případě alespoň třikrát týdně fermentované (kvašené nebo zakysané) produkty, například kysané zelí, kombuchu, přírodní jogurt nebo kefír.
Trápí vás nadváha, špatné zažívání, deprese? Odpověď hledejte ve střevech |
Platí to především tehdy, když zažíváte nějaká stresová období nebo během užívání antibiotik. Všechny fermentované potraviny obsahují užitečná probiotika, živé mikroorganismy, které pomáhají zlepšit trávení a zvyšovat počet prospěšných bakterií ve střevech, a přispívají tak k udržení zdravé střevní mikroflóry. Fungují jako čistička střev, posilují je, a tím posilují i celý organismus.
Stres a jídlo
Řiďte se svými pocity. Naše emoce můžou mít velký vliv na naše střeva a střevní mikrobiální flóru, protože mění jejich reakce. Vnímejte proto své pocity, než si sednete k jídlu. Snažte se nezatěžovat střeva ještě navíc jídlem, když jste ve stresu, rozčilení nebo máte nějaké starosti a trápení.
Společnost
Všichni u stolu. Pocit štěstí, radosti a pospolitosti, který míváme při společném jídle, působí na naše střevní bakterie pozitivně. Když jsme při jídle spokojení, vysílá náš mozek střevům signály, které si můžeme představit jako speciální přísady, které nám okoření jídlo a potěší naše bakterie.
Nová metoda
Léčit nemocná střeva lze i cizími střevními bakteriemi. To je podstata fekální transplantace (transplantace stolice). Měla by pomoct lidem, kteří trpí střevní infekcí (C. difficile), trvalými zažívacími potížemi nebo chronickým onemocněním střev.
Jak to funguje? Před transplantací se zkontroluje, jestli stolice dárce neobsahuje choroboplodné zárodky, a pak se v laboratoři zředí ve fyziologickém roztoku a filtruje. Výsledkem je téměř čirá tekutina, která se příjemci aplikuje během kolonoskopie. V současné době vědci navíc pracují na fekální transplantaci ve formě kapslí.
Dárcem je většinou někdo z rodiny, v zásadě ale přichází v úvahu každý, neexistují žádné podmínky, jako například vhodná krevní skupina.
