Třikrát za sebou jste na prestižním medicínském kongresu CSI Frankfurt získal ocenění za nejlepší případ. Co pro vás tenhle úspěch znamená?
Ocenění si nesmírně vážím. Získat ho jednou je velký úspěch. Uspět podruhé bylo mimořádné. A zvítězit potřetí za sebou je něco neuvěřitelného. Přiznám se, že jsem to poměrně dlouho vstřebával a teprve postupem času mi docházelo, čeho jsme dosáhli. Záměrně mluvím v množném čísle. Za každým takovým případem stojí celý tým – lékaři různých specializací, sestřičky i biomedicínští inženýři, se kterými se na složité výkony připravujeme třeba pomocí virtuální reality nebo 3D tisku. Spolupráce mezi jednotlivými obory u nás perfektně funguje, snažíme se vycházet si vstříc a pomáhat si, a vzájemně se tak posouváme dál. I toho si velmi vážím. Vím, že na řadě jiných pracovišť to není samozřejmostí.
Zvláštní poděkování patří mému učiteli, kolegovi Jaroslavu Januškovi, skutečnému průkopníkovi intervenční kardiologie, s nímž jsem měl možnost trávit dlouhé hodiny a dny na katetrizačním sále. Dá se říct, že je to právě on, kdo položil základy programu strukturálních intervencí u nás. Tři vítězství za sebou nejsou náhoda, ale výsledek dlouhodobé systematické práce celého pracoviště – a taky důvěry našich pacientů, kteří jsou ochotni podstoupit zákrok, který před nimi nikdo jiný nepodstoupil.
Při srdečním selhání jde o život. Pozor na dušnost i náhlé přibírání![]() |
Oceněný případ se týkal záchranného výkonu na trojcípé chlopni. V čem byl váš postup světově unikátní?
Pacient trpěl nedomykavostí trojcípé chlopně, která netěsnila, a krev se tak vracela zpátky. Nejprve byla léčena svorkami, takzvanými klipy, zavedenými katetrem přes žílu v třísle. V tomhle konkrétním případě ale svorky nefungovaly dobře, pacient se hodně zadýchával a byl opakovaně hospitalizován kvůli srdečnímu selhání. Standardní řešení pro něj neexistovalo. My jsme – opět jen přes vpich v třísle – pomocí elektrochirurgie obě svorky přímo v bijícím srdci vyřízli, vytáhli a do nefunkční chlopně jsme katetrem implantovali chlopeň novou. To vše bez otevření hrudníku. Takový zákrok byl u nás proveden jako první na světě. A tady bych rád zdůraznil jednu věc: Nový postup nevzniká proto, abyste něco udělali jako první, ale protože před vámi leží konkrétní nemocný, kterému standardní medicína už neumí pomoct. Tím zákrokem jsme jeho problém vyřešili.
Když se řekne operace srdce, většina lidí si představí otevřený hrudník. Co dnes dokážete napravit pomocí katetru?
Překvapivě mnoho. Z mého pohledu intervenčního kardiologa bych to rozdělil na dvě hlavní skupiny. Jednak jde o zákroky na srdečních tepnách, které zásobují srdce kyslíkem. Provádíme angioplastiky, při kterých zprůchodňujeme zúženou nebo úplně ucpanou tepnu, abychom obnovili průtok. Katetr přitom zavádíme k srdci přes tepnu na zápěstí. Druhou velkou skupinou je katetrová léčba chlopenních vad a strukturálních onemocnění srdce. Katetrem zavedeným nejčastěji cévou v třísle už umíme léčit onemocnění všech čtyř srdečních chlopní. Některé opravujeme, u jiných implantujeme chlopeň novou, můžeme uzavřít netěsnost kolem dříve operované chlopně nebo třeba otvor v srdeční přepážce.
Pomocí katetru se běžně léčí i poruchy srdečního rytmu. Spektrum výkonů je však mnohem širší, nelze zde vyjmenovat úplně všechny. Celá medicína jde neustále kupředu, a intervenční kardiologie obzvlášť. Co bylo před čtvrtstoletím nepředstavitelné, je dnes rutina – a do budoucna se naše možnosti budou rozšiřovat. Vše směřuje k co nejšetrnějším a nejméně invazivním zákrokům.
11. února 2026 |
Co znamená šetrnější zákrok pro pacienta z hlediska rizik, bolesti a návratu do běžného života?
Rozdíl je zásadní. Odpadá otevření hrudníku i napojení na mimotělní oběh, řada výkonů se navíc obejde bez celkové narkózy. Po zákroku zůstává jen malý vpich v třísle. To znamená méně bolesti, nižší zátěž pro organismus, kratší pobyt v nemocnici, kdy pacient často odchází domů po několika dnech, a rychlejší návrat do běžného života. A je tu ještě jedna zásadní věc: Tyhle zákroky můžeme nabídnout i nemocným, kteří by klasickou operaci vůbec nezvládli – starším, křehkým pacientům nebo lidem po opakovaných operacích srdce. Pro ně je katetrová léčba často jedinou šancí, i když i ta má své limity. Bez kardiochirurgie se ještě dlouho neobejdeme a pro řadu nemocných je to i lepší volba.
Vysoce specializovaná péče je často spojována s velkými centry. V čem je pro pacienty z regionu výhodné, že ji mají přímo v Třinci?
U nás v Třinci provádíme špičkovou medicínu na světové úrovni. Dlouhodobě se zabýváme i kombinovanými a velmi komplexními zákroky, které se v jiných českých kardiocentrech nedělají. Letošní případ byl první svého druhu na světě, v minulosti jsme jako první v Evropě implantovali katetrem nový typ trojcípé chlopně a řadu metod zavádíme jako první v České republice. Pro pacienty z regionu to znamená, že za takovou péčí nemusejí nikam cestovat. A podstatný není jen samotný výkon – máme centrum, které dokáže pacienta správně vyšetřit, vybrat pro každého nejvhodnější typ zákroku, ten naplánovat a provést a pak se o dotyčného dlouhodobě starat. To vše na jednom místě, blízko domova a rodiny. Samozřejmě k nám ale jezdí i nemocní z jiných koutů republiky.
Dejte srdci šanci. Zásadní kroky, jak mít zdravé cévy a snížit riziko infarktu![]() |
Moderní medicína dokáže pomoct i ve velmi vážných případech. Důležité ale je přijít včas. Setkáváte se s tím, že lidé přicházejí pozdě?
Ano, bohužel to tak bývá. Zejména ženy v rámci starostí o rodinu samy sebe odsouvají na druhou kolej a vlastní potíže odkládají na později. Dušnost nebo únavu často přičítají stresu, věku či tomu, že „toho mají prostě moc“. U žen navíc můžou příznaky probíhat méně typicky, takže je snazší je přehlédnout – o to důležitější je nepodceňovat je. Muži jsou naopak často „tvrdohlaví hrdinové“, kteří přece nikam nemusejí, protože jim „nic není“. A pak už mnohdy bývá pozdě, onemocnění je pokročilé a ani moderní medicína nedokáže adekvátně pomoct. Přitom srdečně-cévní choroby jsou nejčastější příčinou úmrtí. I já jsem se už naučil, že je potřeba se o sebe umět postarat a některé příznaky nebrat na lehkou váhu. A hlavně se nebát říct si o pomoc. To není projev slabosti, nýbrž důvěry a zodpovědnosti.
Které příznaky by ženy neměly ignorovat?
Rozhodně nově vzniklou nebo zhoršující se dušnost, bolest, pálení či tlak na hrudi, bušení srdce, otoky nohou, náhlý pokles výkonnosti nebo krátké ztráty vědomí. Například u infarktu můžou být potíže i atypické – výrazná únava, nevolnost, zvracení či zmíněná dušnost. Pokud přetrvávají, zhoršují se nebo se vracejí, nečekejte, až přejdou samy, a vyhledejte lékaře. Při náhlé silné bolesti na hrudi neváhejte volat záchrannou službu – u srdce platí, že čas znamená zachráněný srdeční sval i život. Naopak projevy chlopenních vad obvykle přicházejí plíživě, takže si toho často ani nemusíte všimnout. Přidávají se otoky, únava a pokles výkonnosti. Obecně platí: Jestliže už bez zadýchání nedojdete tam, kam jste dřív běžně chodili zcela bez problémů, je třeba zpozornět a vyhledat pomoc.
Co můžeme pro své srdce udělat už dnes?
Asi vám neřeknu nic převratného, ale opravdu to funguje: Nekouřit, pravidelně a dostatečně se hýbat, zdravě jíst a udržovat rozumnou hmotnost, dopřát si spánek a rozhodně nevynechávat preventivní prohlídky. Pokud se objeví jakýkoli problém, například zvýšený krevní tlak, cholesterol, hladina cukru či jiné odchylky, nebrat ho na lehkou váhu a ihned ho řešit. A hlavně – naslouchat svému tělu se stejnou péčí, jakou věnujete svým blízkým.





















