Rakovina slinivky břišní je stále především nemocí vyššího věku. V Česku jí podle Masarykova onkologického ústavu každoročně onemocní přes 2 300 lidí a počet případů postupně narůstá. Nejčastěji bývá diagnostikována mezi 65. a 80. rokem života.
Novější údaje ze Spojených států však ukazují, že případů přibývá také v mladších věkových skupinách. Příčinu zatím vědci přesně neznají. Vedle kouření, obezity, cukrovky a dědičných dispozic se jejich pozornost obrací také k dlouhodobě zvýšené hladině inzulinu.
Tichý zabiják v břiše. Rakovina slinivky může být bez příznaků až 12 let, líčí primář |
Případů přibývá také mezi mladými
Podle analýzy zveřejněné v roce 2025 v časopise JAMA Network Open rostl mezi lety 2000 a 2021 výskyt adenokarcinomu slinivky u Američanů ve věku 15 až 34 let v průměru o 4,35 procenta ročně. Ve skupině od 35 do 54 let činil průměrný roční nárůst 1,54 procenta.
Výzkumníci analyzovali více než 275 tisíc případů adenokarcinomu, tedy nejčastější a obvykle velmi agresivní formy rakoviny slinivky. Rostoucí trend zaznamenali ve všech věkových skupinách, nejvýraznější byl ale právě mezi nejmladšími sledovanými lidmi.
Rakovina slinivky přesto zůstává u mladých lidí vzácná. Ze všech případů zahrnutých do studie připadalo na věkovou skupinu od 15 do 34 let pouze 1 633 diagnóz. Více než 87 procent nemocných bylo starších 55 let.
Co dělá slinivka břišní
|
Autoři upozorňují, že zatím není jasné, co za nárůstem stojí. Jedním z možných vysvětlení mohou být změny životního stylu, rostoucí výskyt obezity, cukrovky a metabolických poruch již v mladším věku.
Stopa vede k vysokému inzulinu
Jedním z možných spojovacích článků je hyperinzulinemie, tedy stav, kdy tělo vytváří nadměrné množství inzulinu. Objevovat se může při obezitě, inzulinové rezistenci a cukrovce 2. typu.
Vědci z University of British Columbia popsali její možnou roli ve studii publikované v časopise Cell Metabolism. U myší s mutací genu KRAS nadbytek inzulinu povzbuzoval buňky slinivky k vyšší produkci trávicích enzymů, což podporovalo zánět a vznik přednádorových změn.
„Mechanismus zahrnuje zvýšenou tvorbu trávicích enzymů, která vede k výraznějšímu zánětu slinivky,“ vysvětlila hlavní autorka studie Anni Zhangová. Když vědci u pokusných zvířat vyřadili příslušné inzulinové receptory, objevovalo se u nich výrazně méně přednádorových změn a nádorové tkáně.
Na možnou souvislost metabolických poruch s rizikem rakoviny slinivky ukázal také novější výzkum u lidí. Studie zveřejněná v roce 2025 v časopise Scientific Reports sledovala více než 1,09 milionu lidí se ztučněním jater. Účastníci se zvýšenou hladinou cukru nalačno měli o 16 procent vyšší riziko rakoviny slinivky a pacienti s cukrovkou o 48 procent vyšší riziko než lidé s normálními hodnotami.
Studie se týkala pouze lidí se ztučněním jater, souvislost však přetrvávala i po zohlednění věku, hmotnosti, kouření, pohybu a prodělaného zánětu slinivky. Výsledky tak podporují předpoklad, že poruchy hospodaření s krevním cukrem a vysoká hladina inzulinu mohou při vzniku nádoru hrát významnou roli.
K těmto metabolickým změnám může přispívat dlouhodobý nadbytek energie, nedostatek pohybu a jídelníček s vysokým podílem sladkých nápojů a průmyslově zpracovaných potravin. Neznamená to, že by jeden zákusek vyvolal rakovinu. Podstatný je především celkový životní styl a jeho dlouhodobý vliv na metabolické zdraví.
Cukrovka může být rizikem i prvním varováním
Vztah mezi cukrovkou a rakovinou slinivky je obousměrný. Dlouhodobý diabetes 2. typu patří mezi rizikové faktory. Někdy ale může dosud neodhalený nádor naopak narušit hospodaření organismu s glukózou a přispět ke vzniku cukrovky.
Orgány, bez nichž můžeme žít. Slinivka ano, ale jen s přísným režimem |
Výzkumníci z Mayo Clinic zjistili, že u pacientů, kterým byla později diagnostikována rakovina slinivky, začínala hladina krevního cukru stoupat přibližně 30 až 36 měsíců před odhalením nádoru. Čím větší nádor byl, tím vyšší hodnoty krevního cukru vědci zaznamenávali.
Nově vzniklá cukrovka ovšem ve většině případů rakovinu neznamená. Pozornost si zaslouží především tehdy, pokud se objeví společně s nevysvětlitelným hubnutím. Varováním může být také náhlé zhoršení dříve dobře kompenzovaného diabetu nebo nečekané zvýšení krevního cukru bez zjevné příčiny.
Žloutenka, hubnutí i bolest břicha
Rakovina slinivky může dlouho růst bez nápadných obtíží. Případné projevy bývají neurčité a snadno se zamění za běžnější zažívací problémy.
„Žloutenka je jedním z nejjasnějších příznaků rakoviny slinivky,“ upozornil gastroenterolog Christopher J. DiMaio.
Zežloutnout může nejen kůže, ale především oční bělmo. Současně se může objevit svědění, tmavá moč a nápadně světlá stolice. Důvodem bývá nádor v hlavě slinivky, který začne blokovat žlučovod a brání žluči v odtoku do střeva.
Rakovina slinivky je často skrytá. Jaké příznaky vás mohou varovat? |
Možným příznakem je také bolest v horní části břicha, která se může šířit do boků nebo zad. „Dotyčný pak trpí bolestmi břicha,“ popsal již dříve pro iDNES.cz onkolog Jiří Vorlíček situaci, kdy nádor zasáhne vývodné cesty slinivky.
Bolest může být tupá, vracet se a zhoršovat se například po jídle nebo vleže. Nádor vyrůstající v těle či ocasu slinivky může navíc tlačit na okolní orgány nebo nervy, a proto se bolest někdy projevuje také v zádech.
Podle Cancer Research UK mohou mezi projevy patřit:
- nevysvětlitelné hubnutí a ztráta chuti k jídlu,
- přetrvávající bolest břicha nebo zad,
- nevolnost a zvracení,
- světlá, mastná a výrazně zapáchající stolice,
- průjem nebo jiná nápadná změna vyprazdňování,
- nově vzniklá cukrovka,
- žloutenka, tmavá moč a svědění kůže.
Většina uvedených obtíží má mnohem častěji jinou a méně závažnou příčinu. Lékaře je ale vhodné navštívit, pokud jsou potíže nové, přetrvávají, postupně se zhoršují nebo se jich objeví několik současně. Žluté zbarvení kůže či očního bělma vyžaduje rychlé vyšetření.
Riziko lze částečně ovlivnit
Pro běžnou populaci zatím neexistuje spolehlivý screeningový test, který by dokázal rakovinu slinivky jednoduše zachytit v časném stadiu. Specializované sledování pomocí magnetické rezonance či endoskopického ultrazvuku je určeno především lidem s výraznou dědičnou zátěží nebo známou rizikovou mutací.
„Primární prevencí, tedy zdravým životním stylem, by bylo možné zabránit téměř polovině případů této rakoviny,“ uvádí ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda.
Riziko lze částečně snížit nekouřením, udržováním zdravé hmotnosti, pravidelným pohybem a pestrým jídelníčkem s převahou zeleniny, luštěnin, celozrnných potravin, ryb a kvalitních tuků. Smysl má také omezit sladké nápoje a vysoce průmyslově zpracovaná jídla.
