„Kolem Vánoc nás žáha pálí často, protože to je období spojené s konzumací a kombinováním velkého množství jídla. Navíc zrovna pokrmů, které pálení způsobují nejčastěji,“ vysvětluje Pavla Myslíková, praktická lékařka Lékařského domu Praha 7.
Kyseliny v pohybu
Pálení žáhy je příznak refluxní choroby jícnu. „Ta vzniká v důsledku takzvaného gastroesofageálního refluxu. Při něm se část kyselého obsahu žaludku dostává zpět do jícnu,“ popisuje předseda Vědecko-lékařské rady Světa zdraví Ondřej Nývlt.
Sliznice jícnu je jiná než sliznice žaludku, a tak se před jeho obsahem, který se do jícnu „vrátil“, nedokáže chránit. „Kyselý obsah pak povrch jícnu ‚rozežírá‘ a způsobuje zánět, který se projevuje právě jako pyróza neboli pálení žáhy,“ dodává lékař.
Nepříjemný až bolestivý pocit pálení za hrudní kostí zná většina lidí, i když někdo k němu má větší sklony. „Doprovázet ho může pocit kyselosti, zápach z úst, zvýšené slinění, říhání, bolest v nadbřišku, ale také kašel nebo dokonce chrapot. To, když dojde k podráždění hlasivek,“ říká Nývlt.
Pokud nás žáha pálí jen nárazově, netřeba se bát. Nejde o velké zdravotní riziko. Problém je, když se pálení objevuje opakovaně a bez zjevného důvodu, zvlášť v kombinaci s chraptěním. Pak může značit respirační problémy, ale i chronický zánět jícnu.
Na co si dát pozor
Jídla tučná a smažená, sladkosti všeho druhu, káva, ale třeba i sycené nápoje, cibule a česnek, rajčatové omáčky nebo citrusy: to všechno dokáže v trávicím systému napáchat neplechu. Zvlášť v době kolem Vánoc, kdy se tolik nehlídáme.
Proč vadí zrovna tyto a podobné pochoutky? „Některé potraviny proto, že obsahují velké množství kyselin. Jiné zvyšují produkci kyseliny v žaludku nebo uvolňují dolní jícnový svěrač, čímž umožňují kyselině uniknout do jícnu,“ shrnuje Ondřej Nývlt.
Nepomáhá ani nadváha, oblečení příliš těsné v pase, stres nebo polehávání v nevhodné poloze. A samozřejmě alkohol. „I ten obsahuje kyseliny, které působí na povrch jícnu,“ uvádí Pavla Myslíková. „Pálení žáhy mohou zhoršit všechny druhy alkoholických nápojů, ale mezi největší viníky patří bílé víno a koncentrovaný alkohol.“
Vlažná voda, chřest i banány
Co když jsme se prostě neovládli, přejedli jsme se, přepili a už cítíme, že se nepříjemné pocity blíží? „Pokud k pálení žáhy je predispozice a má k ní dojít, těžko jí zamezíte. Zkuste ale prostředí jícnu neutralizovat potravinami, které pálení aspoň zmírňují,“ radí Myslíková. Patří mezi ně ovesné vločky, aloe vera, zelenina typu květák, brokolice, chřest, kořenová zelenina, vcelku překvapivě i zázvor. S neutralizací prý pomůže i sklenička vlažné vody.
Když už se pálení rozjelo, můžeme si od něj aspoň zkusit ulevit. „Velkou úlevu přináší konzumace banánů nebo vařených brambor,“ doporučuje lékařka. „Často se setkávám s radou, že na pálení žáhy je vhodné mléko. To však bývá individuální, někomu ulevuje a jinému ne. U mléka existuje pravděpodobnost, že může dále způsobovat žaludeční kyselost.“
Dobře podle ní uděláme, když si po jídle odpočineme nebo jdeme spát s dobře podloženou hlavou. „Lepší pak je spát na zádech nebo na levém boku. Pálení naopak může zhoršit poloha na pravém boku, protože jícen jde do žaludku zprava,“ uzavírá.
