Posouvám si neustále hranice, až jsem se dostal k ultramaratonu. Zdolal jsem běh Spartathlon z Atén do Sparty dlouhý 246 kilometrů. Poprvé v roce 2007 v šumavských hvozdech u Boletic, kde jsem sloužil u vojáků, abych si ukrátil volnou chvíli mezi službami, rozhodl jsem se běhat. Tehdy jsem neměl žádné speciální sportovní oblečení, běžel jsem ve vojenském, které jsme všichni vyfasovali – kraťasy, bavlněné triko, obyčejné tenisky a v kapse jen tatranku.
Můj boj s nemocíČlánek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte, nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 korun. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
Bylo to hodně zajímavé, s dnešním běháním to nemá nic společného. Od té doby jsem naběhal 75 000 kilometrů! K tomu jsem si přidal další sporty, například cyklistiku nebo plavání. V té době jsem netušil, že mi můj imunitní systém ničí ledviny.
Svět se zastavil
Přišlo se na to vlastně náhodou, když jsem jako podnikový hasič Jaderné elektrárny Dukovany musel povinně podstoupit každoroční zdravotní prohlídku, při které mi objevili zvýšené množství bílkoviny v moči. Jenže přišla pandemie covidu a já čekal tři měsíce na odborné vyšetření.
V červenci jsem se dozvěděl o své diagnóze a dostal jsem neschopenku. Najednou jako by se svět zastavil. Měsíc jsem skoro nesportoval, a když jsem doktorům řekl, že budu aspoň jezdit na kole, dívali se na to všelijak. Nakonec jsem běhal dál a při kontrolách se lékaři divili, že vypadám zdravě.
Tělo plné vody
Kvůli špatným ledvinám se mi vrací tekutina zpátky do těla. Proto mi otékají končetiny, za den mám každou nohu třeba o kilo těžší.
Nemocné ledviny bolet nemusejí. Jak poznat varovné příznaky?![]() |
V nejhorším období jsem měl 13 kilo nadváhy způsobené zadrženou vodou. Pro zdravotní nezpůsobilost jsem musel ukončit pracovní poměr a jsem nezaměstnaný.
Navzdory doporučení lékařů ale běhám, protože si myslím, že kdybych neběhal, byl by můj stav, i ten psychický, mnohem horší. Nemoc se snažím držet pod kontrolou. Komplikuje mi to ale jakékoli další zdravotní zásahy.
Potřeboval jsem odstranit krátkozrakost, kterou trpím už od patnácti let. Bez korekčních pomůcek jsem viděl rozmazaně už od jednoho metru. Laserovou operaci mi lékaři museli naplánovat mezi jednotlivými procedurami s imunitou, ale podařilo se.
Nejrychlejší laser
Bratranec si nechal oči operovat na Oční klinice NeoVize Brno a byl spokojený, takže pro mě jasná volba. Patřil jsem mezi první pacienty, kteří byli v ČR odoperováni dosud nejrychlejším laserem na světě. Chvíli jsem si zdříml a pak už jsem viděl ostře.
Mozek si pozvolna zvykal na to, že oči vidí. Důležité pro mě bylo, že už týden po zákroku jsem mohl obout běžecké boty a deset dní po operaci jsem měl za sebou sto kilometrů. Těším se, že pro mě budou brýle jen doplňkem a budu si je brát jen jako ochranu očí při sportu.


















