Emoční výkyvy a problémy se soustředěním
„Život s bývalou partnerkou, která měla ADHD, byl plný energie, ale i chaosu. Všechno dělala naplno. Když uklízela, trvalo to hodiny, jindy na to úplně zapomněla. Nejvíc mě unavovalo, že často začala mluvit o jedné věci a za chvíli už byla úplně jinde, zatímco já jsem pořád zpracovával tu první. Byl to kolotoč, který mě časem začal vyčerpávat,“ svěřuje se šestatřicetiletý Martin.
Partnerské vztahy s člověkem s ADHD (zkratka z anglického Attention-deficit/Hyperactivity disorder) se často proměňují v jízdu na horské dráze plnou emocí i každodenních výzev. Nadměrné bloudění myšlenek a volné asociace mohou vést ke ztrátě kontaktu s okolím i k potížím se soustředěním na přítomnost.
Typickým příznakem je také emoční dysregulace. „Mohou mít potíže se uklidnit, když jsou rozrušení, nebo kontrolovat hněv, když jsou naštvaní. Mohou zažívat výraznou emoční labilitu. Mají problémy se zvládáním stresu,“ říká Pavel Mohr, psychiatr a primář kliniky Národního ústavu duševního zdraví.
Mám ADHD, zjišťují dospělí. Chaos v hlavě se dá léčit, inspirací je mladík z Ostravy![]() |
Frustrace i pocit méněcennosti
ADHD je neurovývojová porucha, která ovlivňuje schopnost člověka soustředit se, regulovat impulzy a udržet klidnou energii. U lidí s ADHD funguje jinak chemická rovnováha v mozku. Zejména hladiny látek, jako je dopamin a noradrenalin, které pomáhají s pozorností, motivací a kontrolou chování. Nejvíce je tím ovlivněna prefrontální kůra, oblast mozku zodpovědná za plánování, rozhodování a sebekontrolu. Proto mají lidé s ADHD často pocit, že jim hlavou běží příliš mnoho myšlenek najednou, těžko se soustředí na jednu věc nebo reagují impulzivně. Snadno se také rozruší, což může působit problémy v práci i v osobních vztazích. |
Lidé s ADHD bývají frustrovaní, protože se často srovnávají s ostatními. To může vést k depresivním příznakům a pocitům méněcennosti. „I pro okolí je náročné být s takovým člověkem. Vyžaduje to trpělivost. Neustále čekáte, jestli přijde na schůzku nebo jestli zase na něco nezapomněl,“ dodává Mohr. Partneři pak mohou vnímat svůj protějšek jako nespolehlivý či impulzivní. Zapomínání schůzek, ztrácení klíčů či mobilu ale není projevem nezodpovědnosti, jen mají potíž tyto věci udržet v paměti.
„My jsme s partnerem oba ADHD, takže nás na druhém štvou přesně stejné věci. Naštěstí se tomu umíme zasmát – ať už jde o skákání do řeči, zapomínání a neustálé hledání ztracených věcí, změnu tématu z vteřiny na vteřinu, u něj ještě neschopnost uvést popisované do kontextu. Takže třeba vypráví, co dělali včera s ex a dětmi, a během druhé věty je u plánování naší dovolené, jenže jaksi zapomene říct, že už nemluví o dovolené s ex, ale o nás,“ komentuje anonymně žena s diagnostikovaným ADHD.
Častější rozchody a vyšší rozvodovost
ADHD a romantické vztahy
|
Lidé s ADHD podle psychiatra Pavla Mohra častěji střídají partnery, mají vyšší rozvodovost i riziko nechtěného těhotenství v mladém věku. Jsou také náchylnější ke zneužívání alkoholu a návykových látek a k přidruženým duševním onemocněním, jako jsou deprese, úzkosti nebo emoční nestabilita. Tyto potíže navíc mohou zakrývat samotnou diagnózu ADHD, což komplikuje její správné rozpoznání.
„O jeden vztah jsem po několika letech přišla kvůli své roztěkanosti. Neustálé přesouvání nábytku nebo věcí, hyperfocus, kvůli kterému jdou jiné činnosti bokem – třeba úklid nebo vaření… Ne každý to ustojí, bohužel. A to nejsou naschvály, jen prostě někdy paralýza, kvůli které je doma nepořádek a podobně,“ svěřuje se anonymně uživatelka na sociální síti.
Duševní poruchy a sociální sítě. Dokáže nás TikTok „nakazit“ ADHD či autismem?![]() |
V Česku je podle dostupných údajů kolem 50 tisíc lidí s diagnostikovanou poruchou ADHD, v drtivé většině jde ale o děti. Podle odborníků přitom ADHD trápí v různé míře nejméně tři procenta dospělých, odhadem tedy okolo čtvrt milionu Čechů. Někteří mají i jiné psychiatrické potíže, léčí se, ale netuší, proč jim léky nezabírají tak, jak by měly.
„U nás je stále mnohem více lidí s ADHD, kteří o své poruše nevědí, než těch, kteří ji mají potvrzenou. Vidíme pacienty, kteří prošli ambulantní i lůžkovou psychiatrií, dostali léky na úzkosti či deprese, léčba jim ale pomáhá jen částečně. Problém je, že pokud mají ADHD a nevědí to, jsou stále v chaosu, nezvládají a jejich potíže se prohlubují,“ vysvětluje psychiatrička Tereza Petrásková.
Léčba ADHD: terapie, léky i změna životního stylu
Důležité podle odborníků je neskrývat se před pravdou, která nemusí být vždy příjemná, ale pracovat na budování sebehodnoty a zdravých vztahů s okolím. Prvním krokem je přiznat si, že určité potíže existují. Druhým krokem je začít je aktivně řešit – nevyhýbat se odpovědnosti za vlastní život ani problémy nezakrývat hledáním úlevy v alkoholu či jiných návykových látkách.
Léčba ADHD většinou kombinuje více přístupů:
|
Dospělí s ADHD často nestíhají. Naučte se zvládat den bez zahlcení![]() |
Pro partnery lidí s ADHD je důležité chápat, že projevy jako prokrastinace, impulzivita, časté ztrácení věcí, neklid, skákání do řeči nebo problémy s plánováním nejsou záměrnou sabotáží vztahu. Jsou to symptomy poruchy, se kterými se dotyčný snaží vypořádat. Výsledná strategie proto musí být realistická a schůdná pro obě strany a musejí s ní dobrovolně souhlasit.
Diagnostika dává smysl v každém věku
Podle předsedy Psychiatrické společnosti ČLS JEP a místopředsedy vládní Národní rady pro duševní zdraví Tomáše Kašpárka má smysl řešit ADHD v každém věku, protože správná diagnóza a léčba pomáhá zkvalitnit život. „Zvládnout by to měl každý psychiatr, ale mnozí s tím zatím nemají zkušenosti. Kolegů, kteří se věnují ADHD dospělých, je málo a pacientů přibývá. Je dobře, že vznikají nové programy,“ míní Kašpárek.
Mezi takové programy patří například pobytový program na 12 dní v Centru duševní rehabilitace Beroun. Pacienti tady podstupují psychologickou diagnostiku poruch pozornosti, vyšetření pohybu i spánku, v případě potřeby i magnetickou rezonanci mozku a EEG.
Ničí je chaos v hlavě. Tisíce dospělých nevědí, že mají ADHD. A že ho lze léčit![]() |
Někteří lékaři však dodnes nevěří, že ADHD může být u dospělých lidí vážný problém. Naopak psychiatr Jiří Renka z Národního ústavu duševního zdraví v posledních čtyřech letech vyšetřil už tolik pacientů, že jeho ordinace je plná a nové nepřijímá.
„V minulosti se na lékařských fakultách o ADHD dospělých neučilo. Odborníci předpokládali, že jde o problém opožděného vývoje mozku dětí, který by měl do dospělosti u většiny vymizet. Dnes víme, že jde o vrozenou, dědičnou záležitost. Když ji má matka nebo otec, je pravděpodobnost 30 procent, že ji bude mít jejich dítě,“ dodává Renka.























