Pokud vás realita zasáhla plnou silou, může být návrat z dovolené pro psychiku pořádný šok, otrava, šeď. Možná už jste četli rady, jak pomáhá pomalu vybalovat kufry nebo si zapálit svíčku, připomínající svou vůní místo dovolené. Proč to málokdy funguje? Protože náš vlastní mozek si s námi hraje. Pokud chceme radost nasbíranou na dovolené udržet při životě, musíme ho obelstít.
Špička a konec
V psychologii existuje pravidlo zvané Peak-End-Rule (volně přeloženo: pravidlo špičky a konce). Jde o to, že lidská paměť je vlastně hrozně líná. Když zpětně hodnotíme nějaký zážitek, náš mozek si moc nepamatuje jeho průměrný průběh ani to, jak dlouho trval. Pamatuje si jen dvě věci: emočně nejsilnější moment (špičku) a samotný závěr (konec).
Proč se po dovolené u moře cítíme lépe? Odpověď znají lékaři |
Dovolená byla skvělá, ale poslední den vám uletělo letadlo nebo se vám ztratila zavazadla? Mozek si dovolenou v paměti nespravedlivě označí štítkem „příšerná“.
Co s tím? Vytvořte si umělý, pozitivní konec. Naplánujte si hned po návratu něco skvělého – večeři v oblíbené restauraci, dámskou jízdu, hezký koncert nebo výlet na oblíbené místo. Přepíšete tak závěrečnou stopu v paměti a mozek bude mít pocit, že přechod do „normálu“ byl vlastně hrozně fajn.
Termostat štěstí
Dalším důvodem, proč kouzlo léta tak rychle vyprchá, je tzv. hédonická adaptace (hédonický = zaměřený na požitek, slast nebo radost). Funguje to jako náš vnitřní termostat štěstí. Když se stane něco skvělého, třeba když odjedeme na vysněnou dovolenou, naše hladina štěstí vyletí ke hvězdám.
Jenže lidská psychika má tendenci vracet se co nejrychleji do svého základního, neutrálního nastavení. Na dobré věci si zvykáme až neskutečnou rychlostí.
Mikrodávky radosti
Abychom svůj vnitřní termostat obelstili, musíme mozku dávat malé, nepravidelné mikrodávky radosti. Psychologové jim říkají smyslové kotvy.
Přivezli jste si z dovolené skvělé víno nebo olivový olej? Nepoužívejte je každý den jako běžnou věc. Dejte si je jen občas a zkuste se přitom cítit „jako na dovolené“. Tím, že si zážitek dávkujeme a udržujeme ho vzácným, bráníme mozku, aby otupěl.
Turista s amnézií
Když se vrátíme z pestrého prostředí plného zážitků, nových chutí a vůní, nastává tzv. kontrastní efekt. Důvěrně známé prostředí můžeme najednou vnímat jako strašlivou nudu a fotky z dovolené prohlížet v mobilu s těžkými povzdechy.
Lékem je začít se chovat jako „turista s amnézií“. Na dovolené máme oči dokořán, aby nám neuniklo nic nového a zajímavého. Zkuste si nasadit stejné brýle zvědavosti i doma. Vyrazte ven a dívejte se kolem sebe, jako byste tam byli poprvé. Projděte místa, kam běžně nechodíte, navštivte galerii, kterou denně míjíte, zvedněte oči od země ke střechám domů a korunám stromů. Když nabídneme hlavě nové podněty, rychle zjistí, že zážitky, které stojí za to, lze najít kdekoli a kdykoli.
Zpátky do reality. Návrat z dovolené může vyvolat post-vacation blues |
Legální doping
Nejhorší fáze „postdovolenkového“ syndromu nastává, když nás zachvátí pocit, že před námi už není nic jiného než nekonečné moře práce, povinností a sychravých dnů. Hladina dopaminu (hormonu, který je zodpovědný za motivaci a radostné těšení se) prudce klesá...
Vědecké studie ukazují, že samotné plánování a těšení se na zážitek nám často přináší stejnou (ne-li větší) porci štěstí jako zážitek samotný. A tak nečekejte na příští léto a hned si do diáře zaneste další světlý bod. Nemusí to být nic velkého, stačí třeba víkendový wellness, lístky do kina nebo kávička s kamarádkou. Dáte tak svému dopaminu palivo, které potřebuje.
„Lehkost bytí“ je stav mysli, jde o to, jak šikovně dokážeme krmit svou šedou kůru mozkovou. Proto nechte svůj „vnitřní plážový bar“ otevřený co nejdéle a hrajte s vlastním mozkem chytrou hru.
Článek vznikl pro časopis Chvilka pro tebe.
