 |
V čem je nanoskopie tak výjimečná?
Umožňuje velmi přesnou diagnostiku kloubů a ošetření lehčích poranění. Oproti artroskopii je postavena na jiné technice zobrazení. (Při miniinvazivní operaci, jako je artroskopie, se kloub napustí vodou a do malých, většinou jeden centimetr velkých vpichů se zavedou miniaturní kamera se světlem a různé nástroje. Nanoskopie umožňuje diagnostiku a léčbu poškozených vnitřních struktur, jako jsou menisky, vazy nebo chrupavky. Tyto operace díky své malé invazivitě a již velmi dobře propracovanému konceptu léčby nabízejí menší bolestivost, rychlejší rekonvalescenci a také kratší dobu hospitalizace, pozn. red.)
Jde o to, že při nanoskopii soustavu čoček nahradila trubička rozměrově odpovídající injekční jehle (1,9 mm), opatřená na špičce čipem, který dokáže zobrazovat zorné pole před nástrojem a poskytuje velice kvalitní pohled do kloubních dutin. Nanoskopické výkony doplňují výkony artroskopické a přistoupíme k nim všude tam, kde není dostatečně jasná diagnóza na podkladě magnetické rezonance. To, co činí nanoskopii skutečně výjimečnou, je možnost tzv. dynamické diagnostiky, jakou žádná jiná diagnostická metoda kromě artroskopie neumožňuje.
Co znamená dynamická diagnostika?
Většina diagnostik je statická. Ať už je to rentgen nebo magnetická rezonance. Dělají se vleže nebo vestoje a není tam žádný pohyb. S rozvojem miniinvazivních metod, jako je nanoskopie, však máme možnost diagnostiky za pohybu. Nanoskopie se provádí v lokální anestezii a spočívá víceméně v zavedení jehly s čipem do kloubu, kdy je během výkonu možné s klouby pohybovat a zjišťovat funkce a stabilitu různých měkkých tkání.
V rámci nanoskopie provádíme i některé drobné zákroky na meniscích (meniskus funguje jako tlumič zatížení a pomocný stabilizátor kolenních kloubů; při poškození se menisky většinou odstraňovaly a donedávna sešívaly jen výjimečně; pokud se ovšem meniskus částečně nebo úplně odstraní, vede to ve stu procentech případů k degenerativnímu poškození chrupavky, tedy k poúrazové artróze, pozn. red.), složitější rekonstrukční výkony však nanoskopicky v lokální anestezii udělat nelze. Můžeme však provést i detailní vyšetření funkčnosti vazů a rozsahu a stupně poškození kloubních ploch. Pacienti po nanoskopii mívají dva až tři dny oteklé koleno, ale nepotřebují ani berle, ani následnou rehabilitaci.
My z biologické léčby používáme zejména „léčbu vlastní krví“, jak to nazývají pacienti. Získává se skutečně z vlastní krve. Ve vyšších koncentracích se injekčně aplikuje tam, kde je potřeba.
