Podzim bývá pro běžce nejkritičtější období. Rychle se stmívá, takže většina tréninků je za tmy, sychravé počasí na náladě také nepřidá a k tomu se přičte únava z celé běžecké sezóny. Jestli se řadíte mezi rekreační sportovce, kteří si běhají pro radost a na závody chodí spíše výjimečně, pak vám předchozí řádky pravděpodobně přijdou jako z jiného světa. Člověk se však nemusí být špičkový běžec na profesionální úrovni, aby dokázal za jedenáct měsíců pravidelného tréninku své tělo pořádně vyždímat.
V takovém případě je čas na běžecké prázdniny. Podzim je pro úmyslnou pauzu nejlepší roční období. A to hned ze dvou hlavních důvodů.
Proč zařazovat prázdniny právě na podzim?
První důvod je nasnadě. Na podzim končí běžecká sezóna a závody se objevují spíše ojediněle. Dá se sice pravidelně běhat na krosech a zimních pohárech, ale ty bere většina běžců pouze jako doplněk, ne jako závody, na které by se systematicky připravovali. Hlavní vrcholy se nejčastěji nacházejí v jarní části sezóny nebo v září a říjnu, kdy teplota opět klesá na rozumné hodnoty.
To v praxi znamená, že závodně naladěný běžec má za sebou deset měsíců pravidelného tréninku okořeněného větším či menším množstvím závodů. V tuto chvíli je jedno, jestli běháte pětikilometrové tratě, nebo maratony, zda rychle, nebo pomalu. Důležitá je vaše individuální úroveň únavy. Myslet si, že s časy uprostřed startovního pole nemáte po sezóně nárok na únavu, je fatální omyl.
Druhým důvodem, proč se podzim ideálně hodí pro zařazení odpočinku, je přirozená reakce našeho těla na měnící se počasí. Lidský organismus už možná není tak citlivý jako před stovkami let, ale větší pocit vyčerpání je v ročním období, kde se vše ukládá k zimnímu spánku, velmi běžný.
Místo snahy o to to zlomit a únavu přeběhat, je mnohem lepší na nějaký čas vysadit a nechat tělo, ať si dobije baterky. Délka běžecké pauzy se bude lišit podle aktuálního stupně únavy a náročnosti předchozího tréninku, ale nikdy by neměla klesnout pod jeden týden a překročit jeden měsíc. Většina běžců volí zlatou střední cestu v podobě dvou až třítýdenního klidu.
Klid, ale ne absolutní
Slovo klid by však mělo být v uvozovkách. Běžecké prázdniny neznamenají, že si dáte nohy nahoru a za celou dobu se ani nehnete. Volný čas je dobré věnovat poctivému protahování a od věci není ani zařazení doplňkových sportů. Spousta profesionálních atletů volí dovolenou v horách, kde neběhají, ale pouze chodí, což pro jejich tělo není tak vysoká zátěž a zároveň podpoří tvorbu červených krvinek a vypnou hlavu.
V našich podmínkách je možné zařadit posilovnu, kolo, plavání nebo zajít s kamarády na fotbal, tenis a další sporty. S intenzitou byste to neměli přehánět, ale v případě, že byste si naordinovali absolutní klid, počítejte s tím, že návrat k tréninku půjde mnohem pomaleji a ztěžka, než když své běžecké prázdniny vyplníte doplňkovými činnostmi.
Restart těla i hlavy
Kromě restartování svého těla plní prázdniny důležitou roli i z hlediska psychiky. Po povinné pauze je velmi vysoká pravděpodobnost, že se budete do tréninku opět těšit a toto nadšení se dá ještě podpořit naplánováním závodů na příští sezónu. Kromě zapsání data do kalendáře si projděte i fotky a videa z předchozích ročníků. Výsledek dokonalého nabuzení pro další práci je zaručen.
