Probudit se několikrát za noc je do určité míry normální. Spánek není osm hodin nepřerušovaného bezvědomí, ale skládá se z několika cyklů, během nichž se střídají lehčí a hlubší fáze spánku a REM spánek. Právě na rozhraní jednotlivých cyklů se můžeme na okamžik probudit – často tak krátce, že si to ráno vůbec nepamatujeme.
Jiná situace nastává, když člověk téměř každou noc otevře oči například kolem třetí hodiny ráno a potom dlouho nemůže usnout. Takové opakované noční probouzení patří mezi typické projevy nespavosti. Podle Mayo Clinic může mít řadu příčin – od stresu a nevhodných spánkových návyků přes alkohol a kofein až po některá onemocnění.
Proč se budíte právě ve tři ráno?
Na internetu lze narazit na nejrůznější „hodiny orgánů“, podle kterých má například probouzení mezi jednou a třetí hodinou signalizovat problémy s játry a mezi třetí a pátou s plícemi. Pro tak přesné spojení konkrétní hodiny s určitým orgánem však moderní medicína nemá přesvědčivé důkazy.
Když je spánek nebezpečný. Tyto poruchy vás mohou ohrozit na životě |
To ale neznamená, že načasování nočního probuzení vůbec nic neříká. Spánek se v průběhu noci mění. V první části noci převažuje hluboký spánek, zatímco směrem k ránu trávíme více času v lehčích fázích a REM spánku. Současně se mění tělesná teplota i produkce některých hormonů.
Jedním z nich je kortizol. Jeho koncentrace je v první části noci obvykle nízká a směrem k ránu stoupá. Výzkum ukazuje, že regulace kortizolu souvisí nejen se spánkem, ale také s našimi vnitřními biologickými hodinami. Studie publikovaná v časopise Frontiers in Neuroscience například ukázala, že takzvaná kortizolová odpověď po probuzení je významně ovlivněna cirkadiánním systémem.
Není proto nijak překvapivé, že se člověk, který chodí spát každý večer přibližně ve stejnou dobu, může opakovaně probouzet v podobnou hodinu. Nejde nutně o tajemný signál nemocného orgánu, ale spíše o kombinaci spánkových cyklů, biologických hodin a dalších podnětů.
Stres dokáže mozek probudit uprostřed noci
Velmi častým viníkem je stres. Člověk může večer bez problémů usnout, protože je vyčerpaný, ale o několik hodin později se probudí a hlava se okamžitě rozběhne: práce, rodina, peníze, povinnosti, problém, který je potřeba vyřešit.
Stresový hormon tělo potřebuje, nesmí ho být ale moc. Jak ho snížit |
Souvislost mezi stresem, aktivací stresového systému organismu a nespavostí se zkoumá dlouhodobě. Jedna menší laboratorní studie u pacientů s těžkou chronickou nespavostí zjistila vyšší večerní a noční hladiny kortizolu. Vyšší večerní kortizol navíc souvisel s počtem nočních probuzení. Výsledky samozřejmě neznamenají, že za každým probuzením stojí „vysoký kortizol“, podporují ale souvislost mezi aktivací stresového systému a narušeným spánkem.
Typické také je, že člověk po probuzení začne kontrolovat hodiny. „Zase jsou 3:17.“ Následuje myšlenka, že musí rychle usnout, protože za čtyři hodiny vstává. Jenže právě obavy z toho, že neusneme, mohou bdělost ještě posilovat.
Pokud se tento scénář opakuje dlouhodobě, může vzniknout začarovaný kruh. Postel i noční probuzení se postupně spojí s očekáváním, že zase nebudeme moci usnout.
