náhledy
Aby bylo kujné, musi si kovář železo nahřát ve výhni.
Autor: Xman.cz
Když je potřeba rychlejší frekvence kování a větší síla má kovář k ruce buchar.
Autor: Xman.cz
Když se pálí železo, začne prskat.
Autor: Xman.cz
Kovář Kotrč dělá svou práci rád.
Autor: Xman.cz
Chvilka bušení a sada lístků na lampu je hotová. Dohromady se budou kolem svítidla svařovat, ukovat se holt vše nedá.
Autor: Xman.cz
Hřebíky umí dělat každý kovář.
Autor: Xman.cz
Kovář při práci ve své dílně
Autor: Xman.cz
Mistr Kotrč zvládne i náramky.
Autor: Xman.cz
Kovářská výheň – největší žár je mezi uhlíky tzv. pod čepicí, kam se železo pokládá.
Autor: Xman.cz
Na každou práci jsou potřeba jiné kleště či kladívko – všechny si ale správný kovář vyrobí sám.
Autor: Xman.cz
Pár zkušených ran kladivem a z kusu železa je lístek lípy.
Autor: Xman.cz
Při bušení létají ze železa okysličené stříbrné šupiny zvané okuje, které občas kováře popálí. Hlavně kvůli nim má na sobě kovářskou zástěru.
Autor: Xman.cz
Sada palic na podkládání při kování nějaké jemnější práce
Autor: Xman.cz
Usměvavý kovář Kotrč a jeho jarní chmura, kterou si vybil do kusu měděného plechu.
Autor: Xman.cz
Zdánlivě vychladlý lístek, stříbřitá barva na denním světle však napovídá, že ještě pěkně pálí.
Autor: Xman.cz
Železo se musí kout, dokud je žhavé.
Autor: Xman.cz