Je to první velká studie svého druhu, tvrdí podle portálu Technology Networks její vedoucí autor Adam Brode. A naznačuje její hlavní závěr: „Nabízí první přesvědčivý doklad, že ženy a muži se v jistých aspektech zamilovanosti liší.“
Jenže jeho práce nezjistila jen to, že rozdíl s sebou nese gender. Na podobě rané lásky a jejích prvků a projevů se značně podílí okolí, jak je nastavené, jaké jsou jeho hodnoty, normy, podmínky. Například společnosti, které se chlubí větší rovností mezi muži a ženami, se od těch tradičnějších liší intenzitou vztahu.
Podle autorského kolektivu studie, která vyšla v magazínu Biology of Sex Differences, je zamilovanost vědou opomíjena, přehlížena. I proto práce v úvodu raději definuje, jak na předmět svého zájmu nahlíží. Zamilovanost je pro ni to, co lidé cítí na začátku partnerského vztahu. Vyznačuje se silnými emocemi, vášní.
Věda ji přirozeně dovede popsat „strašlivějšími“ slovy. Studie tak zmiňuje, že zamilovanost je jedním z mechanismů pro partnerský výběr, a cituje práci autorské dvojice Bode a Kushnick z roku 2021, podle níž slouží „partnerské preference jako nástroj pro prověřování potenciálních partnerů, zatímco sexuální touha a přitažlivost ony preference implementuje a zamilovanost krystalizuje“.
Samotné líčení výsledků aktuální studie, která měla k ruce přes osm stovek mužů a žen mezi osmnácti a pětadvaceti lety z třiatřiceti zemí, je však mnohem sdělnější.