Pondělí 14. června 2021, svátek má Roland
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 14. června 2021 Roland

Špinavá věda: nositel Nobelovy ceny podporoval vykradače hrobů

Zajímalo ho, zda se dá přežít jaderný konflikt, když vás nezasáhl výbuch přímo. Zjišťoval, co s lidským zdravím udělají pravidelné testy nukleárních střel. V padesátých letech to byly užitečné otázky. Pravdu se Williard Libby dozvídal od mrtvých. A moc se nevyptával, odkud těla pocházejí.

Muž, který se zasnoubil s radioaktivitou. Libbyho provázela celým jeho životem. Přinesla mu věhlas a bez mrknutí oka kvůli ní přehlížel neetický rozměr svého výzkumu. | foto: Profimedia.cz

Slova, která zazněla při vyhlašování Nobelovy ceny za chemii v roce 1960, zněla velkolepě: „Jen opravdu zřídka se stává, že by objev na poli chemie nalezl takové uplatnění a velmi výrazně ovlivnil lidské bádání v tolika rozmanitých oborech. Jen málokterý objev se kdy těšil tak širokému zájmu veřejnosti.“

Fotogalerie

Tak velkému uznání kolegů se těšil Willard Libby, americký fyzikální chemik, který objevil a popsal datování pomocí uhlíku 14C. Jeho radiokarbonová metoda dokázala s velmi vysokou přesností zařadit biologický materiál do historického kontextu. Turínské plátno, mumie faraonů, svitky od Mrtvého moře nebo kosterní pozůstatky ze Stonehenge? Libbyho metoda dokázala potvrdit jejich stáří, a tím výrazně zamávala s vědeckým poznáním.

Jenže než se Libby dopracoval na vrchol, kolegové pro něj dobrého slova většinou neměli.

Muž, který věří na silová řešení

V padesátých letech byl považován, slušně řečeno, za zapšklého morouse. Proč? Aktivně se zasazoval o tvorbu jaderného arzenálu Západu, otevřeně kritizoval mírové hnutí a vystupoval proti iniciativám na jakékoliv americké odzbrojení. Byl skálopevně přesvědčen o tom, že nic jako definitivní nukleární armageddon nehrozí. Přesněji řečeno věřil, že i jaderný konflikt se dá s patřičnou přípravou přežít.

Aby to uštěpačným kolegům z univerzit dokázal, vybudoval si pod svým rodinným domem jaderný kryt. Ten však bohužel kvůli závadě na elektroinstalaci po několika týdnech vzplál. „To dokazuje nejen to, že existuje Bůh, ale také že má smysl pro humor,“ vtipkoval fyzik Leo Szilard, kritik testů jaderných zbraní.

Radioaktivita je celý jeho život

Libby byl s jadernými a vodíkovými zbraněmi srostlý víc než pevně, účastnil se totiž jejich vývoje od samého začátku. Nejprve spolupracoval s chemikem Haroldem Ureyem na výrobě první atomové bomby v rámci projektu Manhattan. Jeho přísně tajným úkolem byla plynová difúze a obohacení uranu 235.

Po válce se stal členem americké komise pro atomovou energii a po mnoho let vedl Institut geofyziky a planetární fyziky, neustále měl kontrakt s americkými ozbrojenými silami, konkrétně s letectvem. A právě pro letectvo Libby, který si kolem roku 1953 teprve hraje s teoretickým poločasem rozpadu uhlíku, pečlivě vypracoval kuriózní výzkumný projekt. Jmenuje se Sunshine a je přísně tajný. Jeho neobvyklost přitom nevychází ani tak z řešeného tématu, které je v době studené války velmi praktické, ale spíše z netradičního badatelského přístupu, jaký Libby zvolí.

Projekt Sunshine totiž hledá odpověď na otázku, zda se dá přežít jaderný konflikt. Libby nepochybuje, že v dohledné době k něčemu takovému dojít může. Zajímá jej, jak může série jaderných explozí ovlivnit přírodu, půdu, úrodu, lidské zdraví v oblastech výbuchem bezprostředně nezasažených. A co s lidmi dělají v té době pravidelné testy jaderných zbraní.

Svou prací navazoval na předchozí neméně tajený Projekt Gabriel, s jehož výsledky však byl do krajnosti nespokojen. Jeho autoři totiž tvrdili, že s biosférou na Zemi by nezamávalo 2 500 ani 10 tisíc jaderných výbuchů, ekvivalentních bombě z Hirošimy. Aniž by to podložili solidními důkazy.

Tomu se Libby zdráhal uvěřit, viděl mezeru v poznání a chtěl ji zaplnit. Dobře věděl, že třeba radioaktivní izotop Sr-90, který je nejčastější součástí spadu po výbuchu jaderné pumy, dokáže setrvat v prostředí minimálně třicet let a negativně působit na své okolí.

Hledáme vykradače hrobů. Spěchá

Chce tedy na požádání letectva Spojených států amerických a korporace RAND zkoumat vliv radioaktivních izotopů na lidské tkáně. Copak o to, koncentrace stroncia se v laboratoři dobře zjišťuje ze zpopelněných ostatků. Jenže tu je jeden podstatný problém. Kde ty lidské tkáně sehnat? Oficiálně to totiž dost dobře nejde, zvlášť když si má projekt Sunshine zachovat své utajení.

Libby si dokonce nechal od nezávislé právní společnosti vypracovat rozbor platné legislativy, aby zjistil, za jakých podmínek by mohly být krádeže těl bez vědomí pozůstalých nebo pohřbených legální. Nepochodil. A tak to zkusil jinak.

„K analýze máme absolutní nedostatek vhodných vzorků, zvláště pak tkání dětských,“ bude si 18. ledna 1955 stěžovat Libby spolupracovníkům: „Já opravdu nevím, jak se k nim dostat. Ale je to otázka primární důležitosti. Víte co? Jestli náhodou znáte někoho, kdo je dobrý ve vykrádání hrobů, dejte mu na mě číslo. Může velice pomoci celé naší vlasti.“

Jakkoli byla ona výzva podivná, zafungovala. Netrvalo dlouho a do jeho laboratoří v Chicagu skutečně začaly proudit anonymním popiskem označené „vzorky“ z celého světa, od Austrálie přes Indii po Evropu. „Odkud přesně pocházel materiál na pokusy, vám nepovím, nikdo to raději vědět vlastně ani nechtěl,“ vzpomínal později doktor John Laurence Kulp, profesor Univesrity of Columbia, který se na experimentech podílel.

„Existovaly prostě určité kanály, které dokázaly zajistit dostatek vzorků k testování v celé šíři hledaného věkového spektra. Ti lidi nám byli schopní dodat jakékoliv poptávané zboží. Měli jsme tři čtyři hlavní zásobovače, kteří dodávali materiál z prakticky jakékoliv geografické zóny světa,“ líčil. Přímo ve Státech proudilo zboží z Houstonu, Vancouveru a New Yorku. „Zrovna tak snadno jsme však mohli dostat materiál z Portorika,“ dodává Kulp. „Prakticky kdokoliv zesnulý v této oblasti mohl být náš.“

Zásobovacích kanálů prý existovalo dohromady 26 a do šedesátých let dodaly do Libbyho laboratoří přes šest tisíc vzorků lidských kostí. Ne nutně celých těl, často jen nepatrných fragmentů. Navazující experimenty v letech následujících si vyžádaly další čtyři tisíce vzorků tkání.

Osudy anonymních vzorků

Z průvodní listiny se badatelé dozví například jen to, že vzorek B-1102 pochází z mrtvolky blíže nespecifikovaného osmiměsíčního dítěte nebo že tkáň označená B-595 patřila původně třináctiměsíční holčičce. Jsou tu i starší exempláře. Vzorek B-199 patřil čtyřiatřicetiletému muži z Vancouveru, který zemřel na encefalitidu. Vancouver byl dobrým zdrojem podpultových lidských těl, na Projekt Sunshine odtud přišlo 127 těl.

Zahanbit se však nenechala ani Velká Británie, požadovanými dětskými tkáněmi pravidelně zásobovala USA i nemocnice v Middlesexu u Croydonu. Pořád to zní jen jako poněkud morbidní příběh o šíleném badateli, který na neoficiální bázi spolupracuje se zloději těl a vykradači hrobů. Jenže tak úplně veselé to zase není.

Své o tom věděla i Jean Prichardová. Při předčasném porodu v roce 1957 přivedla na svět mrtvé dítě. Když se truchlící vydala pro ostatky do márnice, aby ho mohla řádně pohřbít, zjistila, že jí ho nechtějí vydat. Tělíčko bylo buď „založeno“, administrativní chybou omylem spáleno, nebo už pohřbeno, tvrdili jí.

Až později se ukázalo, že neživému nemluvněti byly odňaty obě nohy a expedovány do laboratoří doktora Libbyho. Mlžení o ztraceném těle bylo součástí kamufláže zmíněného činu. Případu se mnohem později chopili britští novináři, kteří zjistili, že podobná praxe se často odehrávala i v dalších nemocnicích. V Cambridge, Newmarketu, Norwichi a Chelmsfordu. Dílem pro potřeby domácího i zahraničního výzkumu.

Ujištění, že se s nelegálně nabytými ostatky blízkých zase „nic tak zvláštního nestalo“ a všechny se nakonec dočkaly v chicagských laboratořích kremace, pozůstalé neuklidnilo. Británie s Amerikou na dodávkách těl a tkání spolupracovala vědomě, s tichým souhlasem vlády. Tvrzení o tichém souhlasu však stojí na vratkých nohách, americká ani britská vláda nikdy oficiálně nevydala memorandum, které by krádeže těl či jejich části nějak schvalovalo. Politici a úředníci prostě jen ponechali badatelům volnou ruku při shánění materiálu a nebránili jim v pokusech, jejichž výstupy tehdy nutně potřebovali.

V roce 1958 se část výzkumné větve projektu Sunshine přesunula do Belgie, kde i nadále pracuje s podloudně získanými částmi těl. Projekt Sunshine byl oficiálně ukončen v roce 1974, veřejnost se o něm poprvé dověděla v roce 1995. Tehdy totiž americký prezident Bill Clinton nařídil přísné vyšetření popisovaných událostí. Tou dobou už je však Willard Frank Libby, laureát Nobelovy ceny, čestný člen americké akademie věd, nositel ceny Alberta Einsteina a dalších významných ocenění, patnáct let po smrti.

Autoři:
  • Nejčtenější

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s nejvyšším IQ

Premium Oficiálně je považován za nejchytřejšího Čecha. Jako robot ale nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním...

Jako do pekla. Groteskní přilba krále Jindřicha VIII. je stále záhadou

Na první pohled zaujme surreálnými, spirálovitými rohy. Ještě víc však fascinuje nasazenými brýlemi. Proč císař Svaté...

Omylem jsem doma vsugeroval ženě, že oněměla, říká hypnotizér v Rozstřelu

Rozstřel Jeho dovednosti se zdají nadpřirozené, zdůrazňuje však, že vycházejí ze statistiky, pravděpodobnosti, psychologie,...

Štvala mě úroveň řemeslníků. Chci ukázat, že to jde jinak, říká hodinový manžel

Premium Jeho revírem je pražská čtvrť Letná. Jeho zbraněmi jsou vrtačka a šroubovák. A jeho zákazníky ženy bez zručných...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

K osvícení skrze mumifikaci. Japonští mniši se konzervovali zaživa

Byl to děsivý obřad, trval tisíce dní, o samotě, hladu a v temnotě. Rituál japonské sekty Šingon se navíc obvykle...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s nejvyšším IQ

Premium Oficiálně je považován za nejchytřejšího Čecha. Jako robot ale nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním...

Upřímnost fotbalové antihvězdy. Souček o tetování, rasismu i vyjídání ledničky

Premium Říká o sobě, že je obyčejný kluk z Brodu. Přitom si ho už stihla zamilovat fotbalová Anglie a Česko na něj spoléhá: na...

O antikoncepci už není takový zájem. Párový sex upadá, míní gynekolog

Premium „Všichni strašili, že bude upadat mravnost a ženy budou mít z dlouhodobého užívání pilulek zhoubná onemocnění jater....

  • Další z rubriky

Síla hudby vysvětlena. Mozek některých lidí ji má za základní potřebu

Jakkoli muziku za základní, nezbytnou, biologickou životní potřebu nepovažujeme, mozek na její poslech reaguje obdobným...

Jako do pekla. Groteskní přilba krále Jindřicha VIII. je stále záhadou

Na první pohled zaujme surreálnými, spirálovitými rohy. Ještě víc však fascinuje nasazenými brýlemi. Proč císař Svaté...

Mikročipy pro vojáky mají z jejich těl udělat živou lékárnu

Za onou zprávou nestojí konspirační pomatenost. Agentura amerického ministerstva obrany opravdu vyrábí zařízení, které...

Na likvidaci sousedů myslel dlouhých šest let. Důvodem byl společný komín

Premium Hbitě přelezl nevysoký plot. Dneska už necouvne, vždyť váhal tolik let! Světlo z kuchyňského okna a silueta za záclonou...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Manželka majitele Alzy promluvila o fungování firmy, se Zavoralem se rozvádí

Majitel tuzemského internetového gigantu Alza.cz Aleš Zavoral patří se svým jměním mezi nejbohatší Čechy. Na rozdíl od...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s nejvyšším IQ

Premium Oficiálně je považován za nejchytřejšího Čecha. Jako robot ale nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním...

Moderátor Aleš Cibulka skončil na jednotce intenzivní péče

Čtyřiačtyřicetiletý Aleš Cibulka měl v sobotu v rozhlasovém pořadu Tobogan dělat narozeninový rozhovor s herečkou Marií...

Dušek: Očkovat se nenechám. Indiáni raději zemřeli, než se nechat zotročit

Jaroslav Dušek promluvil o svém rozhodnutí nenechat se očkovat vakcínou proti covidu-19. Herec, který nedávno oslavil...

Mladí by chtěli do penze v 60 letech. Mají jasno, jaký důchod jim postačí

Generace narozená po roce 1971 bude podle současných pravidel odcházet do penze v 65 letech. A to jak ženy, tak i muži....