Autoritativnost jejích závěrů nevychází pouze z toho, že měla k ruce více než 306 tisíc lidí z Velké Británie. Především se vztah mezi hladinou testosteronu a socioekonomickým postavením rozhodla prověřit, na rozdíl od předešlých výzkumů, s pomocí metody mendelovské randomizace (Metoda umožňuje rozhodnout, zda je daný vztah kauzální, nebo zda se jedná pouze o asociaci. Principem je využití funkčních genetických variant spojených s hodnotami sledovaného rizikového faktoru – pozn. redakce).
„Našli jsme jen nepatrné doklady, že by testosteron ovlivňoval socioekonomické postavení, zdraví nebo odhodlání podstupovat riziko,“ uvádějí autoři práce vydané v magazínu Science Advances.
A nejen to, studie naznačuje, že by naopak socioekonomický status mohl množství onoho hormonu určovat.
Rozhodně to přitom není tak, že by míra testosteronu se socioekonomickými atributy nesouvisela. Souvisí, v tom se předchozí studie nepletly. I práce týmu Amandy Hughesové z Bristolské univerzity potvrzuje, že muži s vyšší hladinou testosteronu měli lepší příjem, žili na lepších adresách, měli větší pravděpodobnost univerzitního vzdělání a kvalifikovaného pracovního místa.
A že ženy s vyšší hladinou onoho hormonu naopak žily v chudších čtvrtích, měly nižší příjem a menší šanci na vysokoškolské vzdělání. U mužů se testosteron pojil s lepší zdravotní kondicí a vyšší ochotou jít do rizika, u žen s horším zdravím, shrnuje studii Bristolská univerzita.
Jenže onen vztah nebyl příčinný. „Existuje široce rozšířené přesvědčení, že hladina testosteronu u člověka ovlivňuje to, jak se mu v životě daří. Výsledky naší práce však naznačují, že navzdory mytologii, která testosteron obklopuje, byly a jsou jeho sociální implikace nadsazené,“ cituje zpráva Hughesovou.
Celé je to naopak...
A proč předchozí studie naznačovaly něco jiného? Podle bristolského týmu za to může jejich metoda, která se nedokázala vyhnout zaujatým sebe-hodnocením respondentů a která brala v potaz externí faktory, jichž však existuje nekonečné množství, proto je nikdy nedokázala obsáhnout všechny.
Vysoká hladina testosteronu s sebou nese silné libido, ale i nemoci jater a ledvin. Nízká zase nespavost, nemoci srdce.
Naproti tomu studie bristolských odborníků vsadila na faktory interní, na genetické variace související s testosteronem, zdůrazňuje server WebMD. Ty jsou dané před narozením a je možné je přesně zkoumat. Vědci přitom nezjistili žádný vztah mezi výskytem oněch genetických variací a ekonomicko-společenským postavením účastníků a účastnic výzkumu.
„Opravdu se nezdá, že by hladiny testosteronu byly důležitým faktorem, který by vysvětloval socioekonomické postavení jednoho člověka ve srovnání s jiným,“ vynáší soud Hughesová. Server Inverse závěry studie shrnuje lakonicky, hladina testosteronu určuje socioekonomické postavení asi tak jako výška člověka nebo to, zda kouří.
Studie přitom nabízí vysvětlení, jak to mezi finančně a statusově úspěšným životem a testosteronem může být. „Souvislost mezi vyšší mírou testosteronu a úspěchem může odrážet prostý vliv dobrého zdraví na obojí. Nebo mohou socioekonomické okolnosti ovlivňovat hladiny testosteronu,“ uvádí studie.
Ano, i to je možné, onen vztah může být opačný, dobré peníze a společenské postavení může v případě mužů hladiny hormonu zvyšovat. Hughesová dokonce uvádí příklad, jak může mít vnímání člověka vliv na testosteron. Studie vycházející ze sportovních soubojů totiž doložily, že vítězům se ve srovnání s poraženými hladiny testosteronu po výkonu oproti hladinám před ním zvedly.
Testosteron
