Nejprve dobré zprávy. Šance, že se s vámi výletní loď potopí, je velmi malá až nepatrná. V rozmezí let 1980 až 2012 se tento nejčernější scénář přihodil jen šestnáctkrát, což hovoří v prospěch bezpečnosti lodní přepravy. Costa Concordia se statistikou nehodovosti trochu zamávala, ale ve srovnání s leteckou přepravou si výletní lodě pořád stojí velmi dobře.
Pravda, něco jiného je ztroskotání a najetí na mělčinu. Od roku 1972 postihlo 98 výletních lodí. Naposledy se takový incident odehrál v březnu 2019, když měla výletní loď Viking Sky u norského pobřeží problémy s motorem. Kvůli rozbouřeným vlnám muselo být z paluby nouzově zachráněno na 400 lidí, z nichž 28 skončilo v nemocnici.
Na lodích se umírá
Lidé jsou smrtelní a umírají. Na provoz výletních lodí to má neblahé dopady. Ročně se se třemi stovkami těch největších z nich vydá na plavbu okolo 24 milionů lidí a někteří z nich nedoplují do cíle. Zemřou. Nic drastického, právě na moři je zastihnou důsledky dlouhodobé nemoci, zemřou sešlostí věkem, kvůli infarktu. Mimochodem, průměrný věk pasažérů činí necelých osmačtyřicet let.
Jak často k úmrtí dochází? Společnosti, které výletní lodě provozují, se pochopitelně pokouší taková čísla držet pod pokličkou. Informace poletují od tří úmrtí za měsíc až ke třem týdně. Na flotilu tří stovek plavidel a ohromný počet jejich pasažérů to není statisticky výrazné. Kde je tedy problém? Vzhledem k počtu lodí, frekvenci incidentů s úmrtím a množství kajut na každé lodi, a rovněž s ohledem na provozní stáří plavidel, existuje značně velká pravděpodobnost, že budete ubytovaní v kabině, kde už kdysi někdo zemřel.
Morbidní téma smrti na lodích, které si většina spojuje s možná až příliš poklidnou dovolenou, ještě trochu rozvedeme. V případě, že k úmrtí dojde, má už posádka lodi předem nacvičený postup. Aby nevznikla panika mezi cestujícími, nese celá akce i krycí pojmenování: operace Jasná hvězda. Poté, co zesnulého prohlédne palubní lékař, který vystaví list o ohledání těla a úmrtní list, zamíří tělo v pytli na mrtvoly do márnice.
Ano, plující ostrovy štěstí a radosti, výletní lodě, mají nařízeno disponovat někde v podpalubí márnicí, těla zesnulých jsou v ní uložena až do zakotvení. Její velikost se odvíjí od velikosti lodi a očekávané délky plavby. V extrémních případech, například při selhání chlazení v márnici, se využívají uprázdněné mrazáky.
Ti, co zmizeli
Zprávy o úmrtích na palubách lodí jsou svým ponurým způsobem uklidňující. O něco horší je to s lidmi, které během plavby na volném moři „jen tak“ zmizí. Na mysli ovšem nemáme nešťastníky, kteří náhodou přepadnou přes zábradlí. Takových případů bývá podle údajů asociace Cruise Lines International průměrně 19 každou sezonu, s průměrem osmi úmrtí ročně. U nich ovšem aspoň víme, co se jim stalo.
Horší je to s těmi, kteří zmizí beze svědků a beze stop. Nemusí za tím stát nic záhadného, jejich nešťastný pád přes palubu třeba jen nemusely zachytit všudypřítomné bezpečnostní kamery, i když jim hypoteticky někdo mohl k neštěstí pomoci. Od roku 2000 bylo napočítáno přes 200 takových neuzavřených případů, přičemž asi nejčernějším byl v tomto ohledu rok 2012. Tehdy z výletních lodí „zmizelo“ 23 pasažérů za jedinou sezónu.
Podivný je přitom neproporční výskyt takových událostí na jednotlivých linkách. Například na čtyřiadvaceti lodích společnosti Royal Carribean zaznamenali za posledních 13 let „jen“ 39 takových případů, zatímco na sedmi lodích Carnival Cruise jich bylo 94. Pro Carnival Cruise je to samozřejmě dost nehezká reklama, právě na plavidlech této společnosti se odehrálo každé druhé nevysvětlené zmizení. Dodejme ovšem, že se ona zmizení týkají častěji mužů než žen a že zhusta se odehrají poslední den nebo noc celé plavby, kdy se bujaře popíjí a oslavuje.
Násilí a vraždy
Ženy jsou vystaveny jiným rizikům. Výletní lodi, chaotické prostředí potemnělých koridorů chodeb, zdánlivě oddělený svět kajut pasažérů a posádky, nahrávají sexuálním útokům. Jen v roce 2016 evidovala americká FBI na těchto velkých plavidlech 96 kriminálních deliktů, přičemž 62 z nich naplňovalo právní definici znásilnění.
Jen minimum případů se podařilo vyřešit a pachatele dopadnout. Ze statistik FBI vyplývá, že dosavadní objasněnost sexuálních útoků na palubách zaoceánských lodí se pohybuje kolem sedmi procent, u spáchaných vražd kolem 16 procent.
Vraždy? Ano, i k těm na palubách dochází. Tady se navíc statistiky provozovatelů jednotlivých linek snaží chmurnou realitou znejasnit, oběti vražd vedou ve společné kolonce spolu se sebevraždami. V hrubých číslech, na všech 300 velkých lodí, je to kolem 30 případů ročně.
Kocábky plné odpadu
Dřív piráti lodě potápěli, dnes je i zachraňují. Kvůli vysoké odměně Hodí lano, zachrání loď a vyloví odměnu. A ta může být velmi lákavá. Ten, kdo se tváří jako zachránce a jde na pomoc uvázlé nebo ztracené lodi, může nakonec zachráněného svými požadavky na odměnu stáhnout pod vodu. Dokonce se objevují případy, kdy dobrodinci tak trochu loď unesou, aby ji mohli zachránit. |
Výletní lodě navíc produkují extrémní množství odpadu. Průměrná loď se třemi tisíci pasažéry na palubě vyprodukuje okolo 570 až 795 tisíc litrů polotekuté močůvky a exkrementů týdně. Je v tom naprosto všechno, od odpadů z kuchyně přes vlasy a chlupy jímané výlevkou ve sprše až po to, co spláchnou, tedy spíše podtlakově vycucnou, toalety do lodní kanalizace a sběrných nádrží. A pak? Byť mnoho výletních lodí instalovalo pokročilé systémy čištění odpadních vod, je rutinní praxí vypouštění tohoto odpadu přímo do moře.
I když je však objem fekálií vypouštěný do moře ohromný, je to pořád jen menší část. Lodní motory těch největších plavidel totiž denně produkují stejné množství oxidu siřičitého jako 13,1 milionu automobilů za den.
Odstavit na 24 hodin z provozu například Sapphire Princess, linkovou výletní loď na lince na Aljašku, by bylo stejné, jako nechat dva dny za sebou v garážích všechna auta se spalovacími motory, kolik jich v Česku máme. Anebo ještě jinak, zastavit všechny velké výletní lodě světa na jediný den by prostředí přineslo tutéž úlevu, jako kdyby v Česku dva roky nejezdilo žádné auto.
Čerstvé povětří se tedy na palubě výletních lodí nevyplatí hledat. Plavidlo se totiž unáší na vlnách obklopené oparem toxických zplodin z vlastních motorů, které denně zhltnou i 300 tisíc litrů ne zrovna jakostního paliva. Kvalita ovzduší je tu kolikrát až dvacetkrát horší než u dálničních sjezdů a na magistrálách velkoměst.
Lidskému zdraví nemusí prospět ani pobyt uvnitř lodi. Nejčastější provozní závadou vůbec je obyčejná porucha kanalizace, v únoru 2013 například vedla taková „banální porucha“ k evakuaci výletní lodi Carnival Triumph v Mexickém zálivu, dochází však i k požárům a výbuchům. V průměru je to ročně šestadvacet lokalizovaných požárů a dvaadevadesát technických závad s následkem zranění pasažérů. Ročně je při nich zraněno okolo šesti desítek pasažérů lehce, okolo desítky vážně. Riziko, že jedním z nich byste se stali i vy, je při stávajícím počtu cestujících okolo 0,0002 procenta, tedy nepatrné.
O dost větší nebezpečí je, že s vaším zdravím během plavby zacloumá lodní kuchyně. Podle údajů amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí se za období 2008 až 2014 nakazilo gastrointestinálním onemocněním 129 678 pasažérů.
Typické jsou nákazy tzv. noroviry, způsobujícími epidemickou akutní virovou gastroenteritidu. Během některých plaveb se nic takového nepřihodí, jindy ale „podlehne“ nekvalitně skladovaným potravinám třetina cestujících. Od roku 2019, kdy hygienici zahájili přísnější kontroly, mají být podobné případy méně časté.
