Kdyby se nejednalo o násilnou smrt, kriminalista by se rozesmál nad naivní výmluvou pachatele. Už první ohledání hovořilo jasně: Příčinou smrti byly mnohonásobné údery do hlavy těžkým předmětem. Ačkoli byl Jiří K. zkušený kriminálník, který měl na kontě osm „flastrů“, uchýlil se ke skutečně primitivní lži. Ani sám nemohl věřit tomu, že mu na ni někdo skočí. Ale zkoušel všechno, aby unikl dlouholetému trestu.
To, co se stalo první jarní den roku 1981 v koupelně bytu, který i po rozvodu obýval se svou manželkou Jiřinou a dvěma nezletilými dcerami, hodlal zakamuflovat za každou cenu. Venku se černala noc, dcery byly dávno u tchyně a on jel za město s jasným cílem – někde se na odlehlém místě zbavit těla...
Zkušeným kriminalistům začalo být jasné, že vražda měla pravděpodobně zcela jiný motiv, než který uváděl.