Bylo krátce po půl deváté večer třetího srpna 1950, když na služebně VB ve slovenském městě Svit zazvonil telefon. Rozrušený hlas líčil, že v lesíku v blízkosti obce Mengusovce se odehrálo napadení a možná i vražda a že do vesnice přiběhlo vyděšené a zraněné děvče. „Je to Češka,“ doplnil oznamovatel.
Na místo ihned vyjela hlídka. Dívku už v domku, kam doběhla, ale příslušníci nenašli. Do popradské nemocnice ji odvezli vojáci z nedaleké posádky. Zranění devatenáctileté Hany N. naštěstí nebylo vážné, ačkoli měla bodné rány v levé paži a také na hrudi, ty se ale neukázaly jako příliš hluboké. Svým zachráncům ve vojenských uniformách zběžně popsala, kde mělo k útoku dojít.
Poručil jim, aby se svlékli a začali před ním souložit. Pak si dal pušku do levého podpaží, do pravé ruky uchopil chlapcův nůž a bez varování začal mladíka bodat.
