Každý policista, který vyfasuje noční službu, doufá, že bude klidná a nekalé živly, výtržníci, vandalové a chmatáci si dají pohov. Praporčík na policejní stanici v Brně-Žabovřeskách, kde sídlí muži zákona snad už od první republiky, se tomuto snu oddával předposlední lednový čtvrtek dvaadevadesátého roku jen do jedenácté hodiny večerní. Tehdy totiž vchodovými vraty vběhl k jeho zasklené kukani mladík s rozčepýřenými vlasy. Vzrušeně oznámil, že v nepříliš vzdálené Údolní ulici leží na zemi zraněná žena. Prý jí teče krev a potřebuje sanitku.
Před domem jí vytrhl kabelu a utekl směrem na Kraví horu, kde zjistil, že je v ní prášek na praní, klíče a další věci, ale žádná peněženka. Běžel tedy zpátky.