
Robert William Pickton (1949 – 2024). Jeho život je jako z tuctového hororu nebo krimi. Násilnický otec, matka, která dávala před syny přednost svým prasatům. Ve škole se mu smáli, protože páchl, jeho nejmilejším druhem bylo telátko... které mu nechali zabít. Vyrostl v tichého muže. Tichého a sadistického
Čtyřicet kanadských dolarů, to v roce 1997 nebyla zrovna tabulková cena za orální sex. Ale prostitutka Wendy Eisetterová ty peníze musela mít. Kombinovaná závislost na heroinu a kokainu totiž není laciný koníček, a ona už opravdu nutně potřebovala koupit další dávku. Jenže v neděli večer 23. března bylo na předměstí vancouverského Eastside potenciálních zákazníků pomálu.
Proto také porušila jedno ze svých nepsaných pravidel: nechala se umluvit, že klienta, který u ní přibrzdil svůj pickup, obslouží u něj doma. To běžně nedělala. Ztracený čas jí prý kompenzuje penězi, rychlovka za rovnou stovku nezněla špatně.
Wendy sice neměla ve zvyku své klienty hodnotit, vybírat si už dávno nemohla. Tenhle však opravdu vypadal, že si sex musí kupovat. Z umaštěných řídkých dlouhých světlých vlasů mu prosvítala pleš, odstávající uši a rozpláclý nos, zarostlá tvář, nebyl zrovna předpisový hezoun. Nejhorší byl však zápach. Auto i jeho majitel smrděli jako nevětraný prasečák v horkém létě. Ostatně zablácené gumovky, montérky s laclem a propocené triko dávaly cosi tušit o tom, že ten přibližně padesátiletý pán je asi farmář, co o sebe příliš nedbá.
Proto nebyla až tak překvapená, že ji vyvezl třicet kilometrů za město, někam k Port Coquitlam, k přívěsu odstavenému mezi ohradami s prasaty. Pět dvacetidolarovek její rozpaky umenšilo, první kolo zvládli rychle. Říkal si o přídavek, chystal se připlatit. Wendy se předtím ještě chtěla posilnit dávkou ze svých nouzových zásob. Jehlou však nenašla žílu, dávku promrhala a vytoužený rauš se nedostavil.
Právě to jí zachránilo život. Bob, tak si nechal říkat, na ni totiž nastoupil dost tvrdě. Pouty ji přicvakl k lince. Jenže místo dalšího upoceného sexu na ni vyrukoval se šroubovákem. Bodal ji do hrudníku, rukou, podbřišku. Chtěl ji zabít.
Wendy vyrůstala na ulici, nebyla žádná chudinka a rvát se uměla. I v agónii s pouty na rukou odtrhla kus kuchyňské desky, hmátla po kuchyňském noži a sekla „magorovi“ po krku. Odpadl na zem. Ztratila vědomí, a když přišla k sobě, vypotácela se z přívěsu, aby se, o tři litry vlastní krve chudší, odplazila k silnici a městu.
Jako zázrakem přežila. Z té noční můry procitla na lůžku Port Moody, pohotovosti v Eagle Ridge. Aniž by si byla vědoma, že hned ve vedlejším nemocničním pokoji leží na lůžku muž, který se ji pokusil zabít.
Robert William Pickton.


















