Tenhle obraz udělala z modelky Lenky Ema Součková pro Xman.cz | foto: archiv Emy Součkové

VIDEO: Když žena maluje na ženu

Dívky se promění v divoké tygřice, z mužů mohou vyrůst fantaskní obludy. Na pár hodin, než skončí happening, večírek, party a přijde čas pomíjivé umělecké dílo smýt z těla. „Je to otázka takových tří čtyř van,“ směje se Ema Součková, malířka, která používá místo plátna i lidské tělo.

Jak jste se k bodypaintingu, malování na tělo, vlastně dostala?
Absolvovala jsem střední uměleckou školu, věnuji se malbě na plátno, udělala jsem si i kurs pro vizážistku.

Jednou jsem dělala sama modelku pro bodypainting, maloval na mě malíř amatér, normálně dělal řidiče tramvaje. Mně se tehdy jeho výtvor nijak zvlášť nelíbil – a řekla jsem si: když může dělat bodypainting tramvaják, tak to můžu zkusit i já se střední uměleckou. Teď se věnuji bodypaintingu už asi čtyři roky.
 
Laik by řekl, že bodypainting je něco mezi vizážistickým řemeslem a malováním. Je to tak?
Něco společného to s oběma oblastmi rozhodně má. Když se maluje na obličej, používají se klasická nebo divadelní líčidla, to pak hraničí až s divadelním maskérstvím, ale dá se to pojmout i čistě výtvarně, jako malba štětcem na plátno.

Bodypainting: když žena maluje na ženu

Jak vypadá technika malování?
Začínám tím, že si udělám přednátěr nebo modelku přestříkám: vytvořím prostě spodní vrstvu, na kterou začnu nanášet samotné barvy. Maluje se buď ručně, štětcem, nebo s pomocí airbrushe, kterým se barva stříká na tělo přes šablony.

Někdy se, pro větší efekt, ještě různě domodelovává tělo, dolepují se řasy, ale třeba i svalovina. Je to taková plastická hmota, která se používá i v maskérství, dělají se jí jizvy a rány. Tou se na těle domodelovává reliéf těla, pod rukama vám vznikají takové ty bizarní nafouklé sci-fi zrůdičky a zvířátka.

Většina vašich prací je se ženami, malujete i na muže?
Ano.

A co je příjemnější?
Na ženu. Rozhodně.

Proč?
Jednak nejsem na ženy, takže je mně příjemnější pracovat se ženou, protože mě to nijak neznervózňuje, jednak ten proces ženy lépe snášejí… Chlap sebou většinou cuká, pořád ho něco svědí a kouše. Žena prostě víc vydrží.

Bylo potřeba překonat stud, když jste začala malovat na tělo?
Ani ne, nevadí mi to. Přijde mi to celkem přirozené, zvlášť maluje-li se na ženy.

Změnilo to váš pohled na ženskost?
Myslím, že ne… Spíš se teď akorát hodně koukám po holkách… když nemají ideální postavu, okamžitě to monitoruji, nic mi neunikne. (smích)

Bodypainting: když žena maluje na ženu

Nakolik je ideální postava pro bodypainting potřeba?
Je výhodou, nejlépe se maluje na modelku, jako je Lenka, na kterou budu malovat dnes, se štíhlounkou postavou.

Jak dlouho trvá, udělat z modelky obraz?
Jedna modelka mi většinou trvá hodinu, maximálně dvě.

A jak dlouho se pak dílo smývá?
No, je to otázka takových tří čtyř napuštěných van…

V tetování letěl jeden čas švabach, pak čínské znaky… Střídá se i u bodypaintingu obliba motivů?
V případ firemních klientů je to jasné, ti většinou chtějí, aby se to točilo kolem jejich log, firemních barev, produktů...

Časté jsou akce ala kočičí party, kdy jsou modelky namalované jako kočky nebo tygřice, jindy jsou jen natřeny stříbrnou a dělají oživlé sochy… Je to efektní a překvapí to: Najednou nastoupí do sálu deset polonahých, namalovaných modelek, pánové vrhají zvědavé a žádostivé pohledy nejen na prsa, ženy spíš nazlobené… Občas se tedy najde i žena, která řekne, že se jí to líbí, ale většinou se dívají spíš závistivě.

Obecně se dá říci, že letí zvířecí a rostlinné motivy, což je fajn, protože to je to, co mám ráda.

Bodypainting: když žena maluje na ženu

Jaké bylo nejbizarnější téma, které jste zpracovávala?
Právě teď v neděli jsem malovala v Rakousku, pro jeden ženský magazín. Ony chtěly bodypaintingové zpracování penisu. Takže jsem z mužského přirození dělala slony, hady, ptáky… No, to už mi přišlo, že je to tak na hranici.

Co na to váš model? Nedošlo během malování k reakci, kterou by člověk, jde-li o aktivitu právě v téhle partii těla, očekával?
Ne, nedošlo, on byl tak vystresovaný… nebo se tak ovládal, taky mu už bylo přes třicet, to už se tělo nechová jako v pubertě… (smích)

Kromě bodypaintingu malujete i na plátno, co je vám bližší?
Bodypainting mě baví, ale je stresovější… nehledě na to, že výsledkem jsou dost pomíjivá díla, uchovají se jen na fotkách.

Kdy se sem vlastně bodypainting dostal? Myslíte si, že zájem o něj přetrvá?
Dřív to byla spíše okrajová věc, které se věnovali avantgardní malíři, takové to polévání modelky barvou a tak. Bodypointing, jak ho dělám já, se sem dostal před těmi čtyřmi pěti lety. Nyní se mu podle mého aktivně věnuje asi dvacet malířů. Už je to poměrně rozjetý fenomén, dá se říci hit… ale myslím si, že se za nějakých pět let zase vyčerpá.