zavřít
1 / 16
náhledy
První americká burziánka, ale též propagátorka Komunistického manifestu a představitelka První internacionály. Socialistka. Feministka, advokátka volné lásky. Rovněž praktikující spiritistka a stoupenkyně eugeniky. Motoristka. Victoria Woodhullová byla jednou z nejbarvitějších postav americké historie. A první ženou, která se tam odvážila kandidovat do prezidentského úřadu, již v roce 1872.
Autor: Getty Images
Narodila se v roce 1838 jako Victoria Claflinová, svět pro ni měl nešťastné dětství. Otec podvodník, násilník. Do jedenácti let se velmi inteligentní dívce dostalo jen tří let školní výuky. Ve čtrnácti si musela vzít o čtrnáct let staršího léčitele, alkoholika, děvkaře. Po dvanácti letech se rozvedla, zbylo jí exmanželovo jméno Woodhullová a přesvědčení, že žena nemá být mužovým majetkem.
Autor: Getty Images
Rozvod byl tehdy ve Spojených státech zákonně velmi omezený, společensky byl tabu. „Mám nezcizitelné, ústavní a přirozené právo milovat, koho chci, jak dlouho nebo jak krátce chci, měnit svou lásku každý den, dělá-li mi to potěšení. A do onoho práva mi nemůžete ani vy, ani jakýkoli zákon, který stvoříte, jakkoli zasahovat,“ prohlásí.
Autor: Getty Images
Celkem bude vdaná třikrát, rodina jí však neměla ohraničovat prostor. Byla ztělesněním emancipace, v mnoha ohledech, i rozporuplných. V roce 1870 se svou sestrou Tennessee Claflinovou (na snímku) vchází na Wall Street. Je z toho poprask. Noviny dělají sexuální narážky, vstup do světa vyhrazeného mužům asocioval nemravnost, zkaženost, sexuální podtóny. Jenže jejich makléřská firma je úspěšná, svým klientům vydělává jmění.
Autor: Profimedia.cz
Není to jejich jediné veřejné angažmá, ta následující vyvolají ještě víc kontroverzí, odporu, dokonce perzekuce. Z peněz z burzy zakládají feministický list Woodhull & Claflin’s Weekly. Vycházet bude po dalších šest let, bude podporovat sexuální osvětu, kontrolu početí, volnou lásku. Ženy by měly od sexuálního otroctví dojít k sexuální svobodě, k vlastnictví a kontrole svých pohlavních orgánů, a muž je povinen toto právo respektovat, hlásala. Jak destruktivně to v patriarchální americké společnosti znělo!
Autor: Profimedia.cz
S odporem se však nesetkávala pouze u mužů, politiků, novinářů, veřejných činitelů. I pro část hnutí sufražetek byla příliš divoká, nepředvídatelná. V roce 1872 jedna z jeho vůdkyň Susan B. Anthony nechala zhasnout světla v sále, aby jí zabránila v projevu.
Autor: Profimedia.cz
Jen na ženskou otázku se však její program neomezoval. Její list byl první, který v Americe otiskl Komunistický manifest, vstoupila do První internacionály, i když Karel Marx se o ní nevyjadřoval příliš pochvalně.
Autor: Getty Images
Jeden z nejvýraznějších momentů jejího působení přišel v roce 1872 – vydala se vstříc volební kampani, ucházela se o prezidentský úřad. Žena! Socialistka! Veřejná stoupenkyně míšení ras, která snila o tom, že vznikne „nová rasa“, v níž se sloučí všechny odlišné kvality, v jedné velké osobnosti! Nemravná advokátka volné lásky!
Autor: Getty Images
Tímto směrem mířila i karikatura z předvolební kampaně. Woodhullová je na ní vykreslena jako Paní Satan, zatímco sedřená matka vlekoucí dítě a opilého manžela její lákání k bezbožné volné lásce odmítá: raději půjde po té nejtěžší stezce manželství, než aby následovala její nemravné kroky.
Autor: Getty Images
Kampaň skončila skandálem – a represí. Když se dověděla, že se brooklynský duchovní, stoupenec zrušení otroctví, ale též odpůrce volné lásky Henry Ward Beecher, je to muž na fotografii, dopouští cizoložství, neváhala – a příklad dvojí morálky rozmázla ve svém listu.
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
Následovalo zatčení, do cely putovala se svým druhým mužem a sestrou. Celé to bylo jako z humoristického filmu, zadržel je samozvaný newyorský apoštol křesťanské morálky Anthony Comstock (na snímku), cenzor, bojovník proti obscénní literatuře, antikoncepci, potratům, masturbaci – který byl posléze usvědčen z mnoha podvodů a šejdířství. Jen humorný nádech však aféra neměla, uvěznění Woodhullové zabránilo její účasti na volbách.
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
Kandidatura Paní Satan se nesetkala s úspěchem. Přesto jí využila k obhajobě volebního práva žen, jehož se při jiných volbách sama domáhala, jak zachytila dobová kresba, genderové a rasové rovnosti, ale též boje proti korporacím a státní vstřícnosti k nim. Pod čarou je však třeba podtrhnout, že její kandidatura byla spíše teatrální, striktně vzato k ní nedošlo, protože nesplňovala věk pětatřiceti let, jímž zákon prezidentský úřad podmiňoval.
Autor: commons.wikimedia.org, Getty Images
Její novinářskou ani politickou činností se však její košatá osobnost nevyčerpává. Zmínit musíme, že leckdy jako by přeskakovala z jedné polohy do jiné. Vydavatelku listu, který obhajoval socialismus a dělnickou věc, bychom tak jen o něco dřív našli v byznysové alianci s železničním magnátem Corneliem Vanderbiltem, pracovala pro něj i na burze. Nezdráhala se jistého oportunismu, potřebovala peníze, aby mohla svoje ideje šířit. A šla si pro ně mezi bohaté třídy.
Autor: Getty Images
Z jejího profilu emancipované ženy stojící na racionalistických základech vybočuje i její spiritismus. Dostala se k němu už v dětství, její matka byla stoupenkyní rakouského mystika Franze Mesmera. Ostatně, právě u Vanderbilta pracovala se svou sestrou Tennessee nejprve právě jako jasnovidka. A svým údajným telepatickým schopnostem podle svých vyjádření vděčila i za své úspěchy na burze.
Autor: Getty Images
Se svou dobou sdílela i sympatie k eugenice. Byť se stále vedou spory o to, zda souhlasila, navzdory svým protestům proti vládnímu vměšování se do soukromí, i s její nucenou verzí.
Autor: Getty Images
V roce 1877 přišel zlom, Victoria Woodhullová odjíždí do Velké Británie, rok předtím se rozvedla se svým druhým mužem. Tam se vdává potřetí, za londýnského bankéře. Do roku 1901 vydává list The Humanitarian. Ani v Anglii nezapadá, stává se vášnivou automobilistkou, má reputaci první dámy, která křižovala tamní cesty vozem. Zemřela v roce 1927. Na fotografii je se svou sestrou Tennessee.
Autor: Getty Images
