Chybí zde panu autorovi ještě Zelený čtvrtek. Zelený? Proč? Je to omyl. Ve středověku se trápení jmenovalo v němčine gram. Takže když byl Kristus odsouzen a uvězněn, začalo pro jeho příznivce období utrpení, trápení, gramu, byl to čtvrtek, tak staroněmecky gramdonnerstag. Pravopis ovšem v době temna, t.j. 800 až 1100 po Kristu nexistoval, z té doby se nezachovaly žádné písemnosti. Jediná serie knih z jednoho kláštera o Karlovi Velikém (Charlemagne) je sepsána až v 13 století. Podobně ověřitelný pramen, jako Rukopis Zelenohorský nebo Králodvorský. Ústním podáním se ten čtvrtek tedy časem zmutoval na grindonnerstag. A odtud je už jenom krůček k gründonnerstagu. Do čestiny se tak přeložil jako Zelený čtvrtek. Správnější by byl termín "útrpný", ale po tolika letech je to už jedno.

Zvláštní - Ježíš byl ukřižován v pátek, za tři dny vstal z mrtvých a církev slaví v neděli, ne v pondělí...

Starověk neznal nulu. Takže počítali: Pátek, první den. Sobota, druhý. Neděle, třetí.

Jinak to s obětí beránka u židů je trochu složitější, ale jako stručný přehled pro ateisty evropskou kulturou zčásti nepolíbené to jde (ne, to není urážka ateistů, to je konstatování, že velká část evropské kultury se odvolává na biblické motivy, které ovšem vyučují jen na církevních školách nebo v hodinách náboženství, takže například u obrazů s biblickou tématikou většina populace neví, o čem jsou).

Třeba měl pan Kolář na mysli, abychom to do Wikipedie doplnili...

Chtělo by to alespoň elemntární práci s Wikipeidí:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Velikononoční_pondělí

Dívám se špatně? Nemohu najít, jak tedy vzniklo velikonoční pondělí.

Dobré shrnutí.