Velikáni národů: uspěl Da Vinci i Tito, finišoval Marx i Kleopatra

Za Největšího Čecha jsme v roce 2005 zvolili Karla IV. Po panovníkovi sáhli i na Ukrajině, státníci zaujali Chorvatsko i Německo. V Japonsku vyhrál válečník, v Austrálii ocenili lékaře a vědce. Magazín 5plus2 připomněl, jaké osobnosti ocenilo sedm zemí světa.

Chorvatsko: jasným vítězem Tito

Josip Broz Tito (1892-1980) vedl jugoslávský protinacistický odboj, podstoupil rozchod se Sovětským svazem a stál v čele Hnutí nezúčastněných zemí.

Největším Chorvatem v historii byl zvolen dlouholetý prezident socialistické Jugoslávie Josip Broz Tito. Do čela federace ho vynesl komunistický odboj za druhé světové války. Poválečné rozepře se Stalinem na sebe nenechaly dlouho čekat. Oba si totiž budovali kult osobnosti.

Tito nakonec Stalinovi napsal: „Pokud nezastavíte posílání vrahů, pošlu já jednoho do Moskvy za vámi, a buďte si jistý, že nebudu muset posílat druhého!“ Obě země se naprosto odcizily.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

Jugoslávie prohlásila, že buduje nezávislý socialismus, odmítnutí sovětské nadvlády podporoval i Západ. Když Tito přijel 9. srpna 1968 do Prahy, ostře, jako předtím v Moskvě, vystoupil proti okupaci. Podpora tehdy přišla i z Rumunska, které se také snažilo od vlivu Moskvy co nejvíce oprostit a jako jediní z RVHP armádu tehdy neposlali.

Jugoslávský prezident zemřel v roce 1980.

V anketě zvítězil nad dalším chorvatským rodákem Nikolou Teslou, vynálezcem bezdrátového telegrafu. Tesla koncem 19. století studoval i v Praze na Univerzitě Karlově.