náhledy
Samozřejmě zbrojovky, ale též chemičky, pivovary, uhelné sklady, veřejná doprava, těžba dřeva. První světová válka nabídla nejen v Británii ženám pracoviště, jimž tradičně dominovali muži. Protože odešli do války, musela se výroba při najímání pracovní síly na pohlaví přestat ohlížet. Na snímku jsou dělnice z pivovaru v Cheshire.
Autor: Public Domain Review
Ženy v době války opustily domácnosti a vstoupily do veřejné sféry, shrnují onen fenomén historici. Pracovnice přikládá do pece v neidentifikované chemičce.
Autor: Public Domain Review
Padaly mnohé předsudky, například o technické nezpůsobilosti žen. Tady zachytil fotograf dělnici továrny na letadla při sváření.
Autor: Public Domain Review
Ženy musely zastat všechny profese. I ty, kde si je nikdo, zaměstnavatelé ani dělníci, předtím nedokázal představit.
Autor: Public Domain Review
Především je však samozřejmě nasával zbrojní průmysl. Nejprve se zdráhal, nakonec kvůli odvodům mužů po rezervoáru žen musel sáhnout. Až se stal dominantním zaměstnavatelem ženské pracovní síly. Držela v chodu například tuto zbrojovku v Coventry.
Autor: Public Domain Review
A i na této úrovni si válka vybírala daň, muži umírali v bratrovražedných jatkách pro moc a zájmy mocných v zákopech, ženy riskovaly ve zbrojovkách. Dělnicím, které zacházely s TNT pro munici, se přezdívalo „kanárci“. Z toxických chemikálií jim totiž žloutly vlasy a kůže, trpěly vyrážkami, nauseou, bolestmi hlavy. Na čtyři sta dělnic kvůli hazardérskému vystavení působení TNT zemřelo. Až časem se továrny uvolily zavádět lepší ventilaci a poskytovat dělnicím ochranné prostředky. Snímek pochází z roku 1917 ze zbrojovky v Nottinghasmire.
Autor: Public Domain Review
Kromě toho v továrnách a jiných pracovištích na ženy nečekaly téže mzdy, které zaměstnavatelé vypláceli mužům. Celonárodní válečné úsilí neznamenalo, že by zaměstnavatelé propadli altruismu. Ve zbrojovkách dostávaly ženy o polovinu méně než předtím muži.
Autor: Public Domain Review
Stejná situace však byla i v jiných provozech. Ženská pracovní síla představovala pro firmy možnost, jak ušetřit na nákladech.
Autor: Public Domain Review
Přesto mnohé snímky působí jako dělnický ráj. Pracující se usmívají, z fotografií sálá kolektivní duch, pozitivita.
Autor: Public Domain Review
Zjistil si, že Věra končí svoji šichtu v osm večer. Vrátil se tedy do závodu a vyzbrojen dřevěným hranolem, který sebral na dvoře, na ni číhal za dveřmi. Netušil ale, že vyjde její kolegyně.
Autor: Public Domain Review
A možná je problém ještě hlubší, jak s odkazem na Bertolta Brechta rozvažuje server Public Domain. Možná že fotografie jednoduše nedokáže zachytit tovární realitu.
Autor: Public Domain Review
Některé snímky přesto působí výmluvně a autenticky. Jako by dřinu, nízké mzdy a jistou odevzdanost, pramálo válečně-budovatelského nadšení vyjadřovaly.
Autor: Public Domain Review
Těžké pracovní a finanční podmínky nakonec vedly i k protestům a bojům. Ženské zaměstnankyně londýnské veřejné dopravy stávkovaly v roce 1918 za stejné mzdové navýšení, jehož se dostalo jejich kolegům. Stávka se rozšířila i do londýnského metra a do jihovýchodní Anglie, byla to první stávka ve Spojeném království za rovnou mzdu a dopadla vítězně.
Autor: Public Domain Review
Až po válce se otázkou mzdové rovnosti zabýval vládní výbor, který se přihlásil k principu „za stejnou práci stejnou mzdu“. Konstatoval ovšem, navzdory faktům o produktivitě ženské pracovní síly během války, že ženy „kvůli své menší síle a specifickým zdravotním potížím“ neposkytují takový objem výroby jako muži.
Autor: Public Domain Review
Zákon z roku 1919 poté většinu žen o jejich válečná pracovní místa připravil. Zaručoval umístění navrátilců z vojny na jejich původní pracovní pozice. Ženy, které na svých postech zůstaly, braly dál méně než muži.
Autor: Public Domain Review