Podle vědců je to tak, s učebnicí cizí řeči v ruce povzbudíte mozkové centrum...

Podle vědců je to tak, s učebnicí cizí řeči v ruce povzbudíte mozkové centrum odměny jako při intimních hrátkách. | foto: Profimedia.cz

Rozkoš jako ze sexu. Učení cizí řeči potěší mozek jako milování

  • 26
Vědci našli činnost příjemnou jako sex, dobré jídlo či vyhrávání v hazardních hrách. Osvojování si nových slovíček v cizí řeči aktivuje tytéž části mozku a způsobuje podobné potěšení, tvrdí nová studie. Otevřete tedy slovníky a chopte se učebnic.

Řeč je pilířem lidské společenské interakce, odborníci však dosud neměli zcela jasno v tom, jaké biologické mechanismy nás motivují, abychom se cizí slovíčka učili. Na tuto otázku se rozhodli odpovědět španělští a němečtí vědci. Na pomoc si vzali 36 dobrovolníků, kteří se během experimentu jednak účastnili her o peníze, jednak se učili slova v cizí řeči. Vědci přitom pomocí magnetické rezonance sledovali, co se děje v jejich mozcích.

Zjistili, že když si účastnici pokusu zapamatovali význam nového slovíčka, vzrostla aktivita v části mozku zvané striatum ventrale. Totéž se odehrálo v případě herní akce. A tatáž reakce mozku je spojena, to už ví věda dávno, se sexem, konzumací dobrého jídla nebo například alkoholu. V dotyčné mozkové oblasti je totiž centrum odměny, rozkoše, motivace. Závěr? Osvojování si cizího jazyka může vést k potěšení stejně jako ostatní zmíněné činnosti. A i proto se řeči učíme.

Kromě toho však výzkum promluvil i do toho, co víme o lidské evoluci. Tradičně se totiž mělo za to, že řeč souvisí s kortikální strukturou mozku a jejím vývojem. Oblast striatum ventrale je přitom považována za evolučně mnohem starší.

„Studie klade otázku, zda osvojování si řeči opravdu pochází pouze z kortikálního vývoje, a předpokládá naopak, že na osvojování si řeči mají vliv i emoce,“ uvedl Antoni Rodríguez Fornells, který se výzkumu účastnil. Jinými slovy: naši primární potřebu obsáhnout řeč a komunikovat formují i mechanismy odměny a potěšení.

Kromě toho studie, kterou uveřejnil magazín Current Biology, potvrdila, že motivaci učit se řeč si udržujeme po celý život a že právě ona nám pomáhá osvojit si i druhý jazyk v dospělosti.

Znalost druhé řeči oddaluje stárnutí mozku

A to se vyplácí, jak doložila už před půl rokem studie edinburghských vědců, vydaná v magazínu Annals of Neurology. Zjistila, že lidé, kteří se během života naučili druhý jazyk, se chlubí mnohem lepším myšlením, než jak by napovídaly výsledky IQ testů z jejich dětství. Skotští výzkumníci přitom své závěry postavili na rozsáhlém a detailním zkoumání. Vyšli z testů, jimiž prošla skupina 853 dětí ve věku jedenácti let v roce 1947 a které pokrývaly jejich kondici od tělesné stránky přes zrak, krevní složení až po paměť či rychlost myšlení.

Respondenty přitom věda neztratila z dohledu. Mezi roky 2008 a 2010, to bylo účastníkům výzkumu po sedmdesátce, testy zopakovali vědci z edinburghské univerzity. Našli mezi nimi i 160 lidí, kteří ovládali druhý jazyk, 95 z nich se ho naučilo, než dosáhli osmnácti let života, zbylých 65 poté. Právě bilingvní skupina prokázala nejlepší výsledky kognitivních schopností, především v testech všeobecné inteligence a čtení.

„Naše studie dokazuje, že bilingvismus, i když ho dosáhneme v dospělosti, prospívá mozku,“ cituje agentura BBC Thomase Baka, který výzkum vedl. Dodal však, že pořád existují nezodpovězené otázky, například zda stárnutí zpomaluje samotná znalost druhého jazyka, nebo jeho aktivní používání.

Nebyla to však první studie, která na pozitivní dopady znalosti druhého jazyka poukázala. Už v roce 2013 právě Bak, tehdy ještě spolu s indickými kolegy, prokázal, že bilingvismus oddaluje nástup stařecké demence, a to bez ohledu na vzdělání, pohlaví, zaměstnání či bydliště. Podle vědců je to díky tréninku mozku prostřednictvím „přepínání“ mezi odlišnými gramatickými strukturami, koncepty, zvuky, slovy i normami.

Totéž tvrdila již rok předtím americká studie a lepší funkci mozku lidí, kteří znají dva jazyky, dokládala biologickým důkazem. Nervový systém těchto lidí podle testů reaguje lépe, citlivěji a přesněji na zvuk. Osmačtyřiceti zdravým studentům, z nichž třiadvacet mluvilo dvěma jazyky, vědci pouštěli nahraná slova a elektrody snímaly reakce jejich mozků.

Ukázalo se, že za standardních laboratorních podmínek reagují mozky obou skupin stejně. Když však mluvil řečník na podkladu rušivých zvuků, předčili bilingvní respondenti své kolegy, byli totiž schopni naladit mozek účinněji na vypravěčova slova a potlačit rušivé prvky nahrávky. Znalost dvou jazyků je pro mozek něco jako posilování, složili znalosti cizích řečí poklonu vědci.