SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít
Sledovat další díly na iDNES.tvŠedé kontejnery stojí například v Praze nebo v Olomouci. Právě v hlavním městě přibývají vysokým tempem, momentálně je rozmístěno už téměř sedm set nádob.
Proces třídění se postupně zdokonaluje. Letos na jaře začala v areálu Pražských služeb fungovat třídicí linka, která zaměstnancům velmi ulehčuje práci. U pásu, po kterém přijíždí kovový odpad, tedy především plechovky, stojí dva lidé. „Mají vyhazovat nežádoucí materiál, aby dál po páse putoval už jen zhruba očištěný materiál,“ vysvětluje vedoucí třídicích center Michal Šimlinger.
Vyhazují mimo jiné kusy plastů, papíry, ale i velké kovové předměty, jako například formy na bábovky. Během lisování by pravděpodobně udělaly neplechu.
Nejčastěji však musí pracovníci odstraňovat spreje, deodoranty, laky na vlasy a podobně. „Zaprvé tyto tlakové nádoby obsahují nežádoucí prvky jako plasty, trubičky či mačkátka. A zadruhé, pokud se tato nádoba dostane do lisu, tlakem se zahřeje a může prasknout. Rozprskne se a může někoho zranit, případně poničit technologii. Nádoby od technických plynů při stlačování mohou dokonce zahořet. Proto je vyndáváme pryč,“ říká Šimlinger.
Kovový odpad, který putuje dál, pak třídicí linka umí sama rozdělit na železný a hliníkový. Následně ho lisuje zvlášť.
Ze slisovaných plechovek vznikají nové
Nás však zajímají hlavně balíky, ve kterých jsou slisované hliníkové předměty. Ty odvezou do zahraničí, kde je roztaví a vyrobí z nich obrovské role zhruba o hmotnosti jedenácti tun. Ty putují například do firmy Ball Corporation nedaleko Plzně. Tady z nich vyrábějí plechovky nové.
„Výhoda hliníku je, že se dá donekonečna recyklovat. Poslední data hovoří o tom, že 70 až 75 procent hliníku, který byl na Zemi za posledních přibližně sto let vytěžen, je pořád v oběhu. Z toho je evidentní, že recyklace hliníku je důležitá. Dají se z něj vyrábět plechovky bez ztráty kvality znovu a znovu,“ říká zaměstnanec Ball Corporation Pavel Batík.
Hliníkovou roli musí nejdříve nalubrikovat, aby se lépe roztahovala, poté jede do stroje, kterému přezdívají kapr. „Je to stroj, který vyráží kalíšky,“ líčí Batík.
PŘEHLEDNĚ: Do žlutého, nebo hnědého kontejneru? Vše o třídění odpadu |
Další stroj poté kalíšek dokáže protáhnout tak, že už připomíná plechovku. Následně putuje tento produkt podobný plechovce do myčky, pak do tiskového stroje. Jakmile má na sobě potisk, musí ještě plechovku nalakovat zevnitř.
„Vnitřní lak je potřeba proto, abychom zamezili kontaktu nápoje s vlastním hliníkem. Aby nedocházelo k chemickým reakcím, například oxidaci, korozi. Vnitřní lak po vypálení v peci ztuhne,“ popisuje Batík.
Následně další stroj ohne vršek plechovky, aby se dala zavíčkovat. Zavíčkování se však odehrává až ve firmách, kde plechovky plní nápojem. Jakmile je vršek ohnutý, nastává řada kvalitativních kontrol. Plechovky putují na palety a kamiony je odvážejí do plníren či skladů.
A plechovek se bude vyrábět zřejmě víc a víc. „Podle našich informací je trend takový, že obliba plechovky mezi spotřebiteli rok od roku roste,“ dodává Pavel Batík.
