Střelmistr ležel na zemi a kaluž krve, která se rozlévala pod jeho hlavou, kriminalisty nenechala už při prvním pohledu na pochybách, že si zranění nezpůsobil sám. Pachatel muže popravil jedinou ranou do týlu. Ale vražda majitele střelnice neměla být posledním činem muže, který se rozhodl loupit a také vraždit.
Byl čtvrtek třináctého února 1997 a kriminalisté z pražské mordparty v prostorech podolské vodárny, kde tenkrát sídlila střelnice Terč, ohledávali místo činu a soudní lékař už určil předběžnou dobu smrti. Střelmistr, bývalý policista, byl zavražděn večer předtím, tedy ve středu dvanáctého. Při inventuře zbraní se zjistilo, že z arzenálu zmizely dvě pistole „čézety“ a také samonabíjecí izraelská zbraň zvaná Jericho. Právě z ní vrah na svou oběť střílel.
Ve voze nastala panika, rány, řinčení rozstřílených oken, křik cestujících. Nikdo netušil, jestli se vrah neukrývá mezi cestujícími.
