Jak působí tetování na ženy a muže, zkoumala dokončovaná studie polských vědců Andrzeje Galbarczyka a Anny Ziomkiewiczové, o níž informuje server Psychology Today. Autorský tým si vzal k ruce fotografie devíti mužů ve věku od devatenácti do pětatřiceti let. Pánové na nich byli od pasu nahoru, bez oblečení, stáli ve stejné póze, ve tváři měli neutrální výraz bez mračení se nebo úsměvu. Žádný z nich neměl tetování. To jim přidělil až zručný fotograf digitálně, přikouzlil jim abstraktní obraz vyvedený černým inkoustem na rameno.
Tetování nezná hranicCo se ukazovalo na největším tatérském srazu na světě  |
Ostatní mělo na starost 2 369 heterosexuálních žen a 215 mužů, jimž výzkumníci fotografie v náhodném pořadí ukazovali. Úkolem dobrovolnic a dobrovolníků bylo hodnotit modely podle toho, nakolik je jejich vzhled atraktivní, nakolik vyjadřuje zdraví, maskulinitu, dominanci, agresivitu, potenciál pro to, být dobrým partnerem a dobrým rodičem.
Tetování jako zdravotní průkaz
Vnímání mužských a ženských porotců se lišilo, tak zní první závěr studie. Pro ženy bylo totiž tetování především informací o dobré zdravotní kondici pánů. Nedělalo je však přitažlivější, atraktivitu jim dodávalo podle mužských pozorovatelů. Tetování snižovalo mužské šance na to, aby je ženy nahlížely jako potenciální dobré partnery a rodiče, zatímco pro mužské hodnotitele nebylo v tomto ohledu podstatné. Jak muži, tak ženy se však shodli na jednom: muže s inkoustovým obrazem na kůži vnímali jako mužnější, dominantnější a agresivnější.
Závěry studie polského vědeckého dua souzní s předchozími pracemi. Ty považují tetování za jistý signál o dobrém zdraví a dobrých genech. Zejména dříve v lidské historii bylo tetování značným zásahem do těla a fakt, že ho dotyčný přečkal ve zdraví, vypovídal o jeho dobré kondici. Bolestivým a potenciálně rizikovým procesem je však i dnes. I proto tedy může být podle vědců vnímáno jako osvědčení mužovy schopnosti snést bolest, jako známka jeho silného imunitního systému, který odolal riziku infekcí.
Tetování jako otužování
Někteří vědci jdou však ještě dál a vidí souvislost mezi tetováním a zdravím dokonce jako příčinnou. Ano, tetování je podle nich způsobem, jak si zdraví upevnit. Christopher Lynn z University of Alabama přirovnává tetování k posilování. Obě činnosti organismus vysílí, jenže pravidelným cvičením s činkami svaly nakonec posílíme. „Po stresové reakci se vaše tělo vrací do rovnováhy. Když ho však vystavujete stresu opakovaně, místo toho aby se vrátilo do stejného bodu, přizpůsobí se a posune ho výš,“ vysvětluje Lynn. A tentýž mechanismus podle něj funguje i u tetování, které nakonec organismus otuží.
Jak moc vadí tetování v práciCo může zaměstnavatel žádat, aby nebylo vidět  Ilustrační snímek |
Na potvrzení jeho názoru existují dokonce i vědecké důkazy. Tým Lynna a Johnny Dominguezové se k nim dopracoval pokusy s návštěvníky tetovacích studií, jimž bral před a po sezení vzorky slin. Vědce zajímaly hladiny imunoglobulinu A, protilátky, která střeží organismus proti mikroorganismům, a kortizolu, stresového hormonu, který potlačuje odpovědi imunitního systému. Zjistili, že proces tetování snižuje hladinu imunoglobulinu A. To bylo očekávatelné, protože tělo protilátku mobilizuje k obraně před možnou infekcí v místě nového tetování.
Překvapující však bylo, že pokles byl mnohem větší u těch dobrovolníků, kteří tetování podstoupili poprvé či po dlouhé době. Častí návštěvníci tetovacích salonů vykazovali mnohem menší pokles imunoglobulinu A. Autoři studie čtou toto zjištění jednoznačně: Podobně jako jsou pravidelní sportovci odolnější vůči námaze, mají oddaní ctitelé tetování zvýšený práh, při němž jejich organismus vyžaduje imunologickou odpověď. Jejich organismus je odolnější, protože stres, který pro něj zkrášlovací proces tatérské jehly představuje, ho zocelil.
Tetování si stále častěji pořizují i ženy:
27. května 2016 |
