Při obřadech pomáhalo starověkým Izraelitům k niterným zážitkům THC, zjistil...

Při obřadech pomáhalo starověkým Izraelitům k niterným zážitkům THC, zjistil průzkum. | foto: Profimedia.cz

Starozákonní trip. Ve svatyni se pálilo konopí, říká výzkum

  • 9
Že na sloupech proslulé svatyně starověkých Izraelitů našli archeologové stopy kadidla, to nepřekvapí. Zjistili však též, že na jednom se při náboženských ceremoniích pálilo konopí, pro jeho psychotropními účinky.

Výzkum Erana Arieho, Barucha Rosena a Dvory Namdarové dokládá, že spektrum náboženství, která jsou spojena s omamnými látkami, je o něco širší. Indický bůh Indra si měl dopřávat marihuanového nápoje bhang, jak s odkazem na práci amerického chemika Davida E. Nicholse uvádí server Big Think, konopí velebily i védské praktiky. Čínští taoisté konopí mixovali s rostlinou ginseng, zatímco Hérodotos se údajně oddával konopným parním lázním.

Server CNN poté dodává, že konopí se využívalo pro své halucinogenní účinky i při obřadech například v království Buganda nebo v oblasti Tenetehara v Brazílii.

Aktuální výzkum seznam vůbec poprvé doplňuje o starožidovské halucinogenní rituály. Je to první doklad, že judaismus operoval se změněnými stavy vědomí, zdůrazňuje list The Guardian.

Pokouření ve velesvatyni

Vědcům to vyjevil judský chrám, který stál v oblasti Tel Arad na západ od Mrtvého moře, na okraji pouště Negev a asi šedesát kilometrů od Jeruzaléma. Zasvěcen byl Jahvemu, jak zněl hebrejský název biblického boha, a podle serveru ScienceDialy sloužil k obřadům zhruba v letech 750 až 715 před naším letopočtem.

Měřil zhruba 10,5 metru na tři metry a jeho součástí byla takzvaná velesvatyně, srdce chrámu, určené pro nejoduševnělejší, nejhlubší rituály. Ve velesvatyni bychom našli i dva hranaté vápencové oltářní sloupce, větší je vysoký asi 40 centimetrů a na vrcholu má dvacet krát dvacet centimetrů, vyšší měří 52 centimetrů a nahoře je velký třicet krát třicet centimetrů. Stály u vchodu do velesvatyně z hlavní místnosti.

Archeologové je odhalili v roce 1963 a spolu se schodištěm, podlahou a dalšími součástmi chrámu je převezli do Jeruzalému. Chemické analýzy se tehdy zaměřily i na tmavý materiál, který se dochoval na vrcholcích obou sloupců, ovšem bez přesného zjištění jeho povahy. Zkoumání jen odtušilo, že to jsou pravděpodobně zbytky spáleného kadidla, látky, na jehož pálení se Bible často odkazuje.

Po padesáti letech se tým pod vedení Erana Arieho rozhodl ke zbytkům pálené látky vrátit s novými dostupnými metodami. A jejich práce předpoklady svých předchůdců potvrdila, na obou sloupech našla stopy kadidla, tedy vonné pryskyřice kadidlovníku smíchané s myrhou a balzámem, smíšeného se zvířecím tukem pro podporu hoření.

Překvapení však přinesl menší ze sloupků. Na něm totiž vědci detekovali tetrahydronakabinol (THC), kanabidiol (CBD) a kanabinol (CBN). Pálilo se tedy konopí seté. Udivení bylo tak velké, že Namdarová, která právě jako chemička nastoupila do laboratoře zkoumající zdravotní účinky konopí, soudila, že se dopustila nechtěné kontaminace vzorku. Jenže kontrolní test jinou laboratoří přítomnost konopí potvrdil.

Kombinace kadidla a konopí s dvěma dalšími přísadami přitom podle vědců jasně prokazuje, že Izraelité dobře věděli, co dělají. Zatímco kadidlo potřebovalo podporu spalovacího procesu ve formě tuku, protože pro produkci aromatu vyžaduje teplotu kolem 260 stupňů Celsia, aby se aktivovaly psychoaktivní složky konopí, je třeba teplota pod 150 stupňů Celsia. Vyšší by o ně látku připravila. A právě proto bylo konopí smícháno s trusem.

Drahý hašiš z ciziny

Vědci navíc dodávají, že jak kadidlo, tak konopí byly ve své době velmi nákladné. Kadidlo se totiž muselo dopravovat pravděpodobně z jižní Arábie, konopí se muselo dovážet rovněž, nemáme žádné doklady, že by se pěstovalo v oblasti asijské Levanty. „Pravděpodobně se muselo za velkou cenu importovat zdaleka, nejspíš ve formě hašiše,“ uvedl pro list Haaretz Arie.

I to je důležitý kontext. „Pokud by jen chtěli, aby chrám hezky voněl, pálili by v něm šalvěj, která v oblasti kolem Jeruzaléma rostla,“ konstatuje Arie. „Import konopí a kadidla představoval velkou investici, na kterou neměly izolované skupiny nomádů. Ta vyžadovala podporu mocné státní entity.“

A protože byl Arad spravován judskými vojáky pod kontrolou Jeruzaléma, používání konopí pravděpodobně nebylo místním obyčejem, ale široce rozšířenou, dominantní praktikou oficiálně schválenou a financovanou královstvím, cituje Haaretz chemičku a archeoložku Namdarovou.

To znamená, že omamné konopí při obřadech pálili i v jiných chrámech – včetně významného jeruzalémského. Ostatně, aradská svatyně měla být přesnou, jen zmenšenou kopií jeruzalémského chrámu, jehož stavitelem měl být král Šalamoun. „A pokud byla aradská svatyně zhotovena podle plánu jeruzalémského chrámu, proč by neměly být totožné i jejich praktiky?“ ptá se Namdarová.

Proč o konopí Bible mlčí?

List Haaretz přitom poznamenává, že i sousedé Levanty znali psychoaktivní látky, používali je Mykénští i Pelištejci. Nebylo by tedy divu, kdyby byli součástí klubu i staří Izraelité. Deník se však ptá, proč o konopí mlčí Bible. Jako první vysvětlení uvádí, že se v ní o něm možná píše, ovšem pod jiným názvem. Aktuální odhalení z aradské svatyně by tak mělo vědce podnítit ke zkoumavému čtení textů.

Druhou možnou odpovědí je, že v době, kdy staré biblické texty vznikaly a kompilovaly se, se od praxe pálení konopí již upustilo. Ohledně datace nejstarších částí Bible vědci podle listu Haaretz vedou vášnivé spory, ale mnozí mají za to, že to nebylo před pozdním sedmým stoletím před Kristem. A v oné době již aradská svatyně nefungovala.

Odhalení konopí ve svatyni považuje Arie za revoluční, stejně tak i to, že poukazuje na jeho širší využívání v izraelitských náboženských praktikách. Profesor archeologie z Hebrejské univerzity Yossi Garfinkel poukazuje na rituální využívání vína v judaismu i na náznaky, že se v oblasti využívalo i opium. Pro starověké Izraelity bylo podle jeho vyjádření pro agenturu AP „žádané dostat se do extáze a spojit se s bohem“.