Středa 30. září 2020, svátek má Jeroným, Ráchel
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 30. září 2020 Jeroným, Ráchel

Paraziti jako terapie. Věda se pokouší léčit pomocí vajíček hlístů

Střevní parazité nemusejí být jen nepřáteli našeho zdraví, lidský imunitní systém je pro správné fungování potřebuje. Právě tuto hypotézu se výzkumníci snaží prozkoumat. Vajíčka hlístů by mohla pomáhat například lidem s Crohnovou chorobou.

Představa, že do svého těla dobrovolně vpraví vajíčka parazita, je pro většinu lidí neakceptovatelná. Několik tisíc lidí však věří, že je to lék na zdravotní neduhy. A věda využití hlístů stále pečlivěji zkoumá. | foto: Profimedia.cz

Se střevními parazity lidstvo bojovalo celou svou historii. Mimo rozvojové země je dnes souboj s tasemnicemi, měchovci a škrkavkami úspěšně uzavřenou kapitolou. Toto vítězství hygieny nad hlísty prý však není zadarmo.

Střevní parazity občas potřebujeme

Alespoň to tvrdí Detlev Goj, ředitel společnosti Ovamed, o němž můžeme v dobrém říct, že je úspěšným podnikatelem s vazbami na medicínu. Pokud bychom měli být méně šetrní, mohli bychom také napsat, že Goj je experimentující šarlatán a pseudovědec, který se veze na módní vlně alternativních diet a pochybných léčebných přístupů. Neurazí ho to, konfrontován totiž bývá s oběma verzemi. Pravdou zůstává, že jím propagovaná teorie o tom, že přílišná hygiena není prospěšná, má něco do sebe.

Čistota – jen půl zdraví

Takzvaná Hygiene hypothesis byla formulována v osmdesátých letech minulého století. Jejím základem je snaha vysvětlit, proč lidé z rozvojových zemí (kteří rozhodně nadbytkem hygieny netrpí) prožívají během svých životů srovnatelně méně alergických obtíží a různých kožních ekzémů. Život se totiž nevyvíjel ve sterilních podmínkách a lidský imunitní systém byl povětšinou vystaven nejrůznějším tlakům ze strany nezvaných hostů. Především pak hlístů, střevních parazitů. A náš imunitní systém byl těmito mikroorganismy masírován k vyšší výkonnosti.

Neustálá přítomnost parazitů, se kterými jsme se údajně „evolučně sžili“, nás po funkční stránce udržovala ve střehu. Hypotéza dále upozorňuje na to, že hygienizace části lidské populace, té ve vyspělejších zemích, ať už úpravou životního stylu, stravovacích návyků, působením vakcín a antibiotik, byla procesem velmi rychlým a velmi efektivně nás nejrůznějších střevních parazitů zbavila. A část odborníků, která s hypotézou souhlasí, včetně Detleva Goje, tvrdí, že „nepřítomnost hlístů v našem zažívacím traktu je jednou z hlavních současných příčin poruch a selhání našeho imunitního systému“.

Goj předpokládá, že řada těchto mikroorganismů dokázala za tisíciletí společného vývoje uvnitř člověka vytvořit hned několik mechanismů k vlastnímu přežití. Vylučují například povrchový sekret, který dokázal tlumit činnost lidského imunitního systému, aby mohly přežít v našich střevech.

A předpokládá, že tento umělý přídavek tlumících látek od hlístů někdy našemu zažívání chybí, což se může projevovat různými poruchami. „Příliš dlouho jsme se podrobně soustředili na to, abychom se zbavili problematických parazitů, jako například měchovců,“ říká Goj. „Až jsme úplně přehlédli možnost, že by pro nás snad mohla jejich přítomnost znamenat něco pozitivního.“

Blahodárné účinky?

Ona hypotéza se stala jedním z teoretických základů výzkumu alergií, nicméně zůstává hypotézou. A zrovna zmínění měchovci dokážou v lidských střevech udělat pořádnou neplechu. Při jejich namnožení vás čekají krvavé průjmy, citelná bolest břicha, ztráta váhy a hrozí vám dočasná chudokrevnost. Na druhé straně je pravdou, že v rozvojových zemích se skutečně nedá mezi časté zdravotní obtíže počítat senná rýma, střevní záněty, cukrovka prvního typu nebo roztroušená skleróza. Solidní experiment, který by dokázal blahodárné účinky přítomnosti nějakých nepříliš agresivních střevních parazitů na lidský imunitní systém, tu ale zatím chyběl. A vlastně chybí stále.

Nejdál se zatím dostala thajská společnost Tanawisa, pro kterou Goj v roce 2012 vypracoval zajímavý pokus. Dobrovolníkům s Crohnovou chorobou, což je chronické zánětlivé onemocnění trávicího ústrojí, byla nabídnuta vajíčka parazitického hlísta Trichurus suis, tedy tenkohlavce prasečího.

Proč právě jeho? „Není totiž primárně lidským parazitem,“ říká Goj. „Jeho vajíčka dokážou přežít cestu žaludkem a pak se usadí na pomezí tlustého a tenkého střeva. Tady se vylíhnou, dlouhodobě přežít nebo namnožit se tu však nedokážou.“ Dokázala to i kolonoskopická pozorování. Tenkohlavci byli aktivní necelý měsíc, než uvnitř svých hostitelů umřeli hlady. Experiment byl však po 20 týdnech ukončen.

„Bylo to příliš brzo na to, abychom mohli hovořit o prokazatelných pozitivních výsledcích,“ říká Goj. Ale dost na to, aby se dalo říct, že tato mírná parazitická infekce vyloženě neškodí. Výsledný produkt proto nebyl schválen lékařskou komorou jako garantované léčivo, ale coby volně prodejný doplněk stravy pro pacienty s Crohnovou chorobou. A pak vyrazil na cestu do světa, formou webového prodeje. Ne každý z toho však měl radost.

Například Helena Helmbyová, která má za sebou studia hygieny a tropické medicíny v Londýně, varuje: „Žádná sebe-léčba jakýmkoliv druhem hlísta není doporučována. A nesmíme zapomínat, že v žádném ohledu není žádný parazit zcela neškodný. Ve hře může být celá řada vedlejších účinků a je zapotřebí, aby byl pacient v takových případech vždy pod dohledem lékaře.“

Paraziti a mozek

Kolik lidí si dobrovolně koupí vajíčka střevního parazita, který si jinak libuje jen ve střevech vepřů? Zjistit se to pokusil v roce 2015 William Parker z Dukeovy univerzity v Durnhamu. A byl více než překvapený. Trh na tehdejší thajskou novinku reagoval pozitivně, celosvětově se s pomocí hlístů jaksi podomácku, samo-léčilo šest až sedm tisíc lidí.

A nešlo jen o střevních poruchy, ale i o alergie, záněty. A též o neuropsychiatrické problémy, od depresí, úzkostí, migrén přes bipolární poruchu až po Parkinsonovu chorobu.

Proč vlastně lidé užívají střevní parazity na neuropsychiatrické obtíže, které na první pohled se zažíváním nesouvisí? „Propojení na dráze „střevo-mozek“ je totiž hodně silné,“ říká Julius Lukeš z Parazitologického ústavu Akademie věd České republiky. „Bylo to dlouho opomíjené téma, ale s výzkumem mikrobiomu podceňované být rozhodně přestane. Jeden z molekulárně biologických výzkumů teď ostatně běží právě tímto směrem. Zjednodušeně: to, jak ovlivňuje mikrobiom, tedy primárně metabolity některých lidských střevních bakterií, náš mozek, je teď horké téma. Příkladem mohou být studie uveřejněné v nejprestižnějších odborných magazínech typu CELL, kde se popisuje vliv složení mikrobiomu na autistické děti. Pravda, dosud z toho stále není jasné, co je příčina a co následek.“

Paraziti míří do Německa

Schválení prodeje zmíněného „doplňku výživy“ se nyní chystá projednat Federální úřad ochrany spotřebitele a bezpečnosti potravin v Německu. Pokud mu vydá zelenou, bude k dostání i v ostatních členských zemí Evropské unie. Z hlediska platné legislativy totiž stačí, když doplněk stravy není klasifikován jako zdraví škodlivý. Badatelům, kterým pro výzkum účinků parazitů na lidský imunitní systém chybělo v Evropě srovnání, se ho tak pravděpodobně brzo dostane.

Někteří odborníci z oblasti hygieny a medicíny nepovažují umělé šíření vajíček parazitů a jejich konzumaci lidmi za právě nejšťastnější nápad. Jiní jsou klidnější. „V zásadě se schválení prodeje nebojím,“ říká například parazitolog Aaron Blackwell, z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře. „Problémy by mohly nastat, kdyby paraziti dokázali cestovat ze zažívacího traktu do jiných částí těla, ale to je hodně vzácný případ. Ta vajíčka nebudou pravděpodobně o nic horší než všechny ostatní výživové doplňky,“ dodal lakonicky.

Stoupenců přibývá

Vrátíme-li se však do lékařské ordinace, má využití parazitů optimističtější kontury. Zastáncem aplikace vajíček Trichurus suis je v případech, kdy tradiční formy terapie selhaly, i Julius Lukeš z Parazitologického ústavu Akademie věd České republiky. „Je to velmi drahá metoda, předpokládám tedy nákup od firmy Ovamed, ale zároveň vím o konkrétních velmi úspěšných případech jejich použití u pacientů v Česku,“ argumentuje.

Přiznává, že klinická studie nepřinesla přesvědčivé důkazy o pozitivním efektu na Crohnovu chorobu, výsledky se nelišily od placeba. Dodává však, že studie byla kritizovaná kvůli relativně nepočetnému vzorku a že bude pravděpodobně opakována. A zdůrazňuje, že probíhající výzkumy přinášejí důkazy o pozitivním přínosu takzvané helminoterapie. „Jsme stále na cestě, ale odborníci, kteří se potenciální aplikaci vajíček helmitů smějí, rozhodně ubývají ve prospěch jejích zastánců,“ říká Julius Lukeš.

Autoři:
  • Nejčtenější

Na drink s pornoherečkou. Tokio nabídne „bary snů“

Tematický park pro dospělé, tak anoncuje japonská firma Soft on Demand projekt svého domu plného barů a restaurací v...

Nejzdravější je pescetariánství a přerušovaný půst, říká věda

Zelenina a ovoce, extra panenský olivový olej, ryby a mořské plody, luštěniny, oříšky, celozrnné výrobky. Právě takový...

Vikingy pojila stejná profese, ne etnicita. A mnozí měli tmavé vlasy

Vidíme je jako barbarské a kruté blonďaté válečníky se severskou krví. Sedí to zčásti – vikingové nelítostnými...

Focení podle mě by bylo perverzní a ulítlé, říká MOgirl Tereza

Věčně nerozhodná, tvrdohlavá, vnímavá, empatická, sebejistá – právě tak se vidí MOgirl Tereza. Na fotkách má ráda sexy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pláč v ní vyvolával nenávist. Zdravotní sestra proto zabila dva novorozence

Premium Stála ve dveřích a krev jí bušila ve spáncích. Tohle nevydrží, ten křik ji drásal. Pak náhle utichl. Chtěla odejít,...

Nebezpečná místa Česka: pražské hlavní nádraží. Třicet let zde vládne podsvětí

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Felák, flexit nebo chillovat. Slovník dnešní mládeže uvádí rodiče do rozpaků

Premium Ač to možná ani netušíte, nejspíš i kolem vás denně chodí shiperky, které flexí s teniskami nebo iPhonem, díky čemuž...

Už nebudu kandidovat, odejdu z politiky, říká exministr Adam Vojtěch

Premium Jsem odolný, ale už toho bylo hodně, vysvětluje svůj odchod exministr. Babiš ho podle něj trochu čekal. V rozhovoru pro...

  • Další z rubriky

Hodinky a snubní prsten jako důvod k vraždě. Delikvent uškrtil těhotnou ženu

Premium Nic netušící dívka, osamělé místo, příležitost a číhající šelma. Klasická kombinace, před kterou varují zkušení...

Pláč v ní vyvolával nenávist. Zdravotní sestra proto zabila dva novorozence

Premium Stála ve dveřích a krev jí bušila ve spáncích. Tohle nevydrží, ten křik ji drásal. Pak náhle utichl. Chtěla odejít,...

Na drink s pornoherečkou. Tokio nabídne „bary snů“

Tematický park pro dospělé, tak anoncuje japonská firma Soft on Demand projekt svého domu plného barů a restaurací v...

Zoufalí podvodníci: Slovinka si pro pojistku uřízla ruku, Rakušan nohu

Premium Pro peníze byli schopni zajít daleko. Až k dobrovolnému sebezmrzačení. Pojistné podvody mohou mít opravdu tragickou...

Octavia za 3 500 korun: boj s krizí, chaos a riskantní sázka na superslevy

Octavia za 3 500 Kč měsíčně, Kodiaq za 4 899 Kč, Passat za něco málo přes 6 000 Kč… Ačkoli automobilkám docházejí...

Herec Petr Čtvrtníček se nakazil koronavirem, leží v nemocnici na JIP

Herec Petr Čtvrtníček (56) skončil kvůli covidu-19 v nemocnici. Minulý týden měl pozitivní testy, a když se mu...

Nebudu všem po rozchodu ukazovat, jaká jsem čičina, říká Mottlová

Muž roku 2016 Josef Kůrka (28) nedávno oznámil rozchod s herečkou a modelkou Barborou Mottlovou (33). Fitness trenér...

Chci se více věnovat ženě, v plánu je i založení rodiny, říká Adam Vojtěch

Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (33) se po odchodu z funkce těší na chvilky strávené s přáteli a s manželkou...

Čtvrtníček z nemocnice vtipkuje. Mluví o dýchání i pohlavní nemoci

Herec Petr Čtvrtníček (56) sice kvůli těžšímu průběhu covidu-19 musel do nemocnice, humor ho ovšem neopouští. Svým...