Schopnost konstruktivně adaptovat naše myšlenky, emoce a chování na měnící se situace. Právě tak studie Univerzity Binghamton popisuje psychologickou flexibilitu. Umožňuje nám vyhnout se v napjaté situaci mentálnímu zamrznutí, rigiditě, kdy místo odstupu a chladnokrevného hledání řešení podlehneme panice.
Ustát tlak v klidu, o to jde, popisuje autorka práce Lina Begdache a dává příklad: „Člověk, jemuž uletí letadlo, ale místo paniky se klidně uzpůsobí oné situaci. Pořád se může cítit ve stresu, ale skrze psychologickou flexibilitu s ním svede lépe nakládat. Dokáže situaci lépe nahlédnout, lépe o ní přemýšlet a lépe využít mozkové zdroje, aby stres zvládl.“
Dovede od nepříjemného kontextu, v němž se ocitl, odstoupit, zpracovat emoce a flexibilně konstruktivně reagovat. „Když jsme ve stresu, splýváme se stresem. Žijeme stresem. Psychologická flexibilita znamená udělat pár kroků dozadu a říct si: Cítím se takhle kvůli tomuhle. Co s tím můžu udělat? Identifikovat emoce vám někdy pomůže najít jejich řešení,“ líčí vědkyně.
Jak se však psychologické flexibility dopracovat? Aby to se svým týmem zjistila, vyzpovídala čtyři stovky mladých mužů a žen.
Tři prvky flexibility
Studie se vyptávala na jejich návyky, životní styl, stravování, pohyb. A našla linku k psychologické flexibilitě, která se zase cestou k mentální odolnosti před stresem. Faktory, které psychologickou flexibilitu posilují, jsou tři.
Důležitý je spánek, méně než šest hodin je překážkou. Podstatné je cvičení, aspoň dvacet minut denně. A vyplatí se navyknout si na pravidelné zdravé snídaně, držet bychom se jich měli přinejmenším pětkrát do týdne. Navrch studie doplňuje, že psychologické flexibilitě svědčí užívání rybího tuku, doplňuje server SciTechDaily.
