zavřít
1 / 17
náhledy
Na dlouhý život! Jenže ono přání znamenalo v různých historických údobích velmi rozdílná očekávání. Projděte se dějinami, abyste nahlédli, jak si lidské podmínky pohrávaly s nadějí dožití. Během historie se výrazně lišila, a ne vždycky s postupem času rostla.
Autor: Profimedia.cz
V paleolitu mohli lovci a sběrači čekat, že se dožijí „průměrných“ sedmadvaceti let. Za vůbec nejriskantnější období jejich životů platilo mládí. Patnáctin se nedožilo 40 procent z nich. Pokud však onu metu překonali, mohli se se štěstím dožít klidně i devětatřiceti.
Autor: Matteo De Stefano/MUSE
V mladší době kamenné, neolitu, se průměrný věk dožití rozprostřel mezi osmadvacet až třiatřicet let. Tedy za předpokladu že jste se, stejně jako v paleolitu, dožili patnácti let. Nejčastějšími známými příčinami úmrtí bylo poranění a abscesy zubů.
Autor: Matteo De Stefano/MUSE
V době bronzové se očekávaná délka života posunula na šestadvacet let. Průměrná délka života těch, co se dožili patnácti, činila osmadvacet až šestatřicet let. U šestašedesáti procent dochovaných kosterních pozůstatků se příčina smrti nedá stanovit, ale ti zbývající hynuli nejčastěji po zásahu oštěpem.
Autor: Oscar Nilsson
Jedenáctiletá slečna ze starověkých Atén. Průměrná délka života patnáctiletých byla sedmatřicet až jednačtyřicet let. Většina Řeků umírala mladá. Přibližně polovina dětí odešla ze světa před dosažením dospělosti. Ti, kteří se dožili třiceti let, však měli slušnou šanci, že se jednou dočkají padesátky.
Autor: Profimedia.cz
Průměrná délka života venkovských Římanů se v druhém století před naším letopočtem pohybovala mezi 28 a 42 lety, do deseti let věku neumíralo více než 15 procent dětí. Zánětlivá a infekční onemocnění jsou tehdy vzácná, sedmdesátiletí lidé jsou skutečností.
Autor: Césares de Roma
Pomyslné datum spotřeby galských mladíků na přelomu letopočtu bylo výrazně vyšší než u jiných evropských skupin. Na stáří mohli začít pomýšlet až poté, co dosáhli pětadvaceti let. Teprve tehdy u nich vyvstala solidní šance na to, že se dožijí pětačtyřiceti.
Prostý obyvatel Říma třetího století našeho letopočtu se v průměru dožíval 34 až 41 let věku. Asi nejriskantnější byl pro něj první rok života. Po něm existovala až pětasedmdesátiprocentní šance, že se dožije čtyřicátin. Ze statisíce lidí se jedno procento, tedy tisícovka, lidí dožila osmdesátky.
Autor: KU Leuven - Rob Stevens
Pokud nejste příslušníkem aristokracie, dlouhé plány do života si v pátém století nedělejte. Třetina kojenců zemřela v prvním roce života. Teprve po dosažení desátého roku se dalo předpokládat, že se někdy možná dožijí dvaatřiceti let. Šlechtici se dožívali průměrných třiačtyřiceti.
Autor: Brighton & Hove Museums
A co se zatím děje v předkolumbovské Americe? Patrný je výrazný rozptyl očekávané délky života při narození, od třinácti do šestatřiceti let. Mayové se dožívají v průměru jen třiceti let, očekávaná délka života Aztéků je kolem jednačtyřiceti.
Mezi 15. a 17. stoletím si polepšily hlavně ženy. Zatímco očekávaná délka života mužů byla v 17. století stále jen 34 let, u žen se dalo běžně očekávat, že se dožijí dvaačtyřiceti.
Autor: Matt Loughrey
Na konci 18. století už čtyřicetiletým stářím nikoho vyloženě nepřekvapíte, a vlastně není až takovou mimořádností, že se dožijete šedesáti.
Autor: Profimedia.cz
Na začátku 19. století neměla žádná země na světě očekávanou délku života při narození delší než 40 let. Nejblíže k té metě měli obyvatelé Anglie, Belgie a Nizozemska, tyto země ji překonaly v roce 1840.
Pouze polovina lidí narozených v polovině 19. století se dožila oslavy svých padesátin. I tady historie stranila ženám. Ty, které přežily první rok svého života, měly 84procentní šanci, že padesátku skutečně oslaví. Muži už tolik štěstí většinou neměli.
Autor: Parabon NanoLabs, Inc.
Padesátá léta 20. století jsou ve znamení globálních rozdílů. V Evropě, Severní Americe, Japonsku je naděje dožití přibližně 60 let, ale v Asii pouze 41 a v Africe jen 36 let. Norsko vedlo se 72 lety, zatímco v Mali to bylo pouze 26 let.
Autor: Profimedia.cz
A dnes? Očekávaná délka života při narození, naděje dožití, se dnes pohybuje za hranicí třiasedmdesáti let. U mužů méně, u žen více. Rozptyl je pořád značný: ve Středoafrické republice můžete čekat čtyřiapadesát let, v Hongkongu i čtyřiaosmdesát.
Autor: Profimedia.cz
Naděje dožití je statistickou mírou odhadu průměrného počtu zbývajících let života v daném věku a pro danou populaci. V roce 2023 byla očekávaná zbývající délka života po narození u žen v Česku přibližně 82,78 let, zatímco u mužů byla v průměru přibližně 76,89 let.
Autor: Profimedia.cz
