Jen hořčice, okurka, cibule a pepř. Žádný salát, rajčata nebo jiné parádičky.
Opravdu, je to jako cesta v čase. V roce 1912 za stůl v Bílém domě zasedl Woodrow Wilson, potopil se Titanik, Arizona se stala osmačtyřicátým americkým státem. K těm velkým událostem pochopitelně patřily také malé. Třeba to, že si v Memphisu otevřel malou restauraci pan Elmer Dyer.
I když zrovna tento podnikatelský záměr úspěch moc nepřipomínal. Bister, bufetů a jídelen, které hostům jako hlavní chod nabízely různě připravované hamburgery, stálo na Beale Street víc než dost. Provozovna pana Dyera mezi nimi vlastně nikterak nevynikala.
Platilo to až do osudného večera, kdy poněkud unavený kuchař na konci směny zapomněl vyměnit v pánvi použitý tuk. Na tuku vyškvařeném ze včerejších hamburgerů se tedy připravovaly hamburgery i následujícího dne.
„To chutná naprosto fantasticky, nikdy jsem nic lepšího nejedl,“ rozplývali se zákazníci. Dyer chvilku neúspěšně pátral po příčinách té chvály: maso mlel stále stejně, nezměnilo se ani složení jeho speciální kořenící směsi. Odpověď před ním prskala na pánvích.
Byl to právě starý tuk a šťávy, které unikaly ze smaženého masa, co dodalo jeho hamburgerům nevšední chuť. Propadla jí ulice Beale Street, město Memphis a nakonec celé Tennessee.
O tajemství svého úspěchu se Dyer nechtěl připravit, a tak každý večer poctivě sléval a filtroval tu přesmaženou várku tuku, aby ji další den mohl použít znovu. Finta přešla na jeho nástupce, jeho bývalého zaměstnance Aarona Khana, a posléze i na současného majitele podniku Dyer’s Burgers.
Název se nezměnil, i když dnes provozovnu vlastní Kendall Robertson. Používá stále tentýž samý základ, jehož kořeny sahají do doby před 113 lety. Přesně tak, k původnímu Dyerovu tuku, který zdejší hamburgery proslavil.
Že vás představa konzumace hamburgeru připravovaného na stoletém tuku ani trochu neláká? „Nebojte, vždy ho na konci dne scedíme, profiltrujeme, zbavíme všech částic a pak znovu dochutíme,“ říká Robertson. Vysvětluje také, že originální zásoba tuku mu vlastně nikdy dojít nemůže. Hovězí mleté maso při smažení pouští šťávu, starý tuk se tak obohacuje o nový.
Restaurant má však ještě jeden velmi tučný trik.
